Jaké oligarchické hry se hrají kolem úložiště semen „Soudného dne“?

Světová banka semen určená „pro Soudný den“.

Na pozadí rozšířeného strachu z globální pandemie koronaviru prošla tato důležitá událost do značné míry bez povšimnutí – mluvíme o objektu tak daleko od zbytku světa, že většina lidí ani neví jeho existenci. 

Globální úložiště semen „Soudného dne“ na Špicberkách (Svalbardu), souostroví, které se nachází za polárním kruhem, právě získalo do speciální úschovy doplňující extra velkou dávku semen různých odrůd rostlin. 

To, co způsobuje podezření o tomto podniku svázaného s organizací Světové banky semen je seznam sponzorů, kteří stojí za tímto globálním projektem a poskytují mu finanční podporu.

Na konci února bylo do skladu Rostlinné banky na Špicberkách, největšího  skladu semen na světě, umístěno více než 60 tisíc semen nových odrůd. Od prvního otevření úložiště počátkem roku 2008 tak celkový počet semen překročil milion.

Nedávné doplnění semen zahrnuje cibuli z Brazílie, guarové boby ze střední Asie, pro Cherokee posvátná semena kultury kukuřice a květy z louky vedle domu prince Charlese ve Velké Británii. Úložiště se nachází na souostroví Svalbard, které je po uzavření smlouvy v roce 1925 územím Norska.

Norská vláda vyčlenila velkou částku peněz na výstavbu zařízení, které je podle podporovatelů projektu schopno odolat explozi atomové bomby. Jediným problémem bylo, že designéři nezohlednili, že konstrukce postavená na straně hory by měla být vodotěsná, a v důsledku silných dešťů v roce 2016 byl vstup do úložiště zatopen, což vyžadovalo dalších 20 milionů EUR na opravu a modernizaci zařízení. Tyto práce byly dokončeny o čtyři roky později. 

Je pozoruhodné, že – jak uvedla norská premiérka Erna Solbergová, rok 2020 je stanoven jako milník, ke kterému musí všechny země přijmout opatření k zajištění zachování genetické rozmanitosti plodin, aby bylo dosaženo cíle OSN „odstranit hlad do roku 2030“.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) předpovídá v roce 2030 katastrofické změny klimatu, kterým lidstvo nemůže zabránit.

Veřejně uváděným argumentem ve prospěch velkého projektu Banky semen je potřeba spolehlivé zálohy četných národních sbírek osiva pro případ, že by byly zničeny během války, jako například v Sýrii nebo Iráku, nebo v důsledku přírodní katastrofy nebo nějaké jiné katastrofy, včetně jaderné.

Arktická krypta Posledního soudu nebo také Noemova archa, může být v případě „globální katastrofy“ teoreticky použita k obnovení světového zemědělství…. Dokonalé. Zajímavé. 

Ale kdo rozhodne, jak distribuovat tato semena v případě takové katastrofy, se nikde nezmiňuje.

Za povšimnutí stojí seznam těch, kteří podporují toto velmi neobvyklé partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Organizace Crop Trust

Banka semen je řízena organizací známou jako Crop Trust, jejíž oficiální název je Global Crop Diversity Trust, se sídlem v německém Bonnu. Web Crop Trust zveřejnil skromné ​​prohlášení, že „jejich jediným úkolem je chránit rozmanitost světových kultur s cílem vyřešit budoucí problémy s bezpečností potravin.“

Existuje impozantní seznam finančních sponzorů zvaný Rada dárců. 

Mezi nejznámější patří Bayer Crop Science, který nyní zahrnuje Monsanto, DuPont Pioneer Hi-Bred a Syngenta AG, v současné době vlastněné společností ChemChina. 

Jsou to největší světoví dodavatelé patentovaných GMO semen a spárovaných agrochemikálií, jako je Roundup s glyfosátem. Čínská státní společnost Syngenta je v současnosti největším světovým dodavatelem chemikálií pro plodiny.

„Semena Soudného dne“ v Arktidě

Mezi sponzory Crop Trust navíc patří Nadace Billa a Melindy Gatesových, která je hlavním dárcem, zahájil vytvoření fondu v roce 2004 se Světovou organizací OSN pro výživu a Mezinárodní poradenskou skupinou pro zemědělský výzkum (CGIAR), která působí prostřednictvím Bioversity International.

K nadaci Gatese v Crop Trust se připojila Nadace Rockefellera, která jako první sponzorovala vytvoření biotechnologie GMO. Od 70. let v Mezinárodním institutu pro výzkum rýže, kde utratili miliony, když vyvíjeli projekt, který kolosálně selhal, nazvaný „Golden Rice se zvýšeným obsahem vitamínu A“. 

CGIAR, založený v roce 1972 nadací Rockefeller Foundation a nadací Ford za účelem šíření modelu agrobyznysu „Zelená revoluce“, ovládá většinu soukromých semenných bank – od Filipín po Sýrii a Keňu. 

Celkem tyto banky uchovávají více než šest a půl milionu odrůd semen, z nichž téměř dva miliony jsou jedinečné. Do úložiště Soudného dne na Špicberkách lze umístit čtyři a půl milionu vzorků semen.

V době otevření Světového úložiště, v roce 2008, předsedala Crop Trust Margaret Catley-Carlsonová. 
Catley-Carlsonová byla také do roku 1999 předsedou newyorské populační rady, organizace vytvořené v roce 1952 Johnem Rockefellerem III. za účelem snížení počtu obyvatel propagací eugenického programu rodiny Rockefellerů pod záštitou podpory „plánování rodiny“, kontrolou porodnosti, provedení sterilizace a ustanovení „kontroly populace“ v rozvojových zemích. Catley-Carlsonová byla také ve správní radě nadace Syngenta.

Rada pro snižování počtu obyvatel

Být předsedou Rockefellerovy rady pro populaci není žádná maličkost. V 90. letech zahájila Světová zdravotnická organizace OSN kampaň za očkování milionů žen ve věku 15 až 45 let v Nikaragui, Mexiku a na Filipínách, údajně proti tetanu. Vakcína nebyla podána mužům ani chlapcům, přestože jsou zjevně stejně náchylní k infekci tetanem, jako ženy.

Tato podivná skutečnost se zdála podezřelou římsko-katolické organizaci „Comité Pro Vida de Mexico“ a rozhodli se zkontrolovat vzorky vakcíny. Testy ukázaly, že vakcína proti tetanu – distribuovaná WHO pouze mezi ženami v plodném věku – obsahuje lidský chorionický gonadotropin nebo HCG, což je přírodní hormon, který ve spojení s nosičem toxoidu (též anatoxin) tetanu stimuluje protilátky, díky nimž žena nemůže otěhotnět. Žádná z očkovaných žen o tom nebyla informována.

Později bylo odhaleno, že Rockefellerova nadace, Rada pro populaci Rockefellera, Světová banka a Národní ústavy zdraví USA se účastnily 20letého projektu, který byl zahájen v roce 1972 s cílem vyvinout pro WHO vakcínu způsobující skrytý potrat, s nosičem tetanu. 

Kromě toho vláda Norska, kde se nachází na Svalbardu Banka semen „Soudného dne“, věnovala 41 milionů dolarů na vývoj speciální potratové vakcíny na tetanus.

Je náhoda, že tatáž nadace Gatese poskytuje pomoc organizaci odpovědné za ochranu semen na Svalbardu a zároveň se Gates stává vedoucí figurou, autoritou, v boji proti nebezpečí epidemie koronaviru ve Wu-chanu? 

V článku, který Gates napsal pro New England Journal of Medicine, uvedl, že COVID19 „se začal chovat jako původce nemoci, které jsme se velmi obávali“.

Pozoruhodná je ta skutečnost, že prakticky nepřístupné úložiště semen je pod kontrolou řady předních světových zastánců eugeniky a příznivců snížení populace. 

Vzhledem k tomu, že na Špicberkách je uloženo pod zámkem více než milion nenahraditelných exemplářů světového dědictví semen, je na místě otázka – mohou obři GMO-agrobyznysu, jako je Bayer-Monsanto nebo Syngenta, v době globální krize nelegálně dostat přístup k těmto semenům? 

Nezní to moc uvěřitelně, ale v našem světě často dochází k neuvěřitelným událostem. 

Můžeme říci:
„Ten, kdo kontroluje semena pro světovou sklizeň, vládne světu.“

https://bit.ly/3fFsElu

sdílet na