Impérium Putina se rozšiřuje: Írán se připojuje k Euroasijské unii
Předseda íránského parlamentu Mohammad Baker Kalibaf uvedl, že jeho země vedla nezbytná jednání a připravuje se na trvalé členství v Euroasijské hospodářské unii (EAEU).
“Tato unie sjednotila všechny země v regionu a vytvořila zónu volného obchodu. Írán zahájil jednání o tom, aby se stal stálým členem unie, a přípravy na naše stálé členství budou probíhat během příštích dvou týdnů,“ uvedl ve středu Kalibaf po příjezdu do Teheránu z Moskvy.
Velké vítězství Ruska: Moskva může získat přístup do Indického oceánu
V ruské ekonomice může brzy dojít k neočekávanému, ale pozitivnímu průlomu. Írán oznámil svůj úmysl připojit se k hlavní integrační asociaci v postsovětském prostoru, EAEU.
Jaké vyhlídky se potom otevřou Teheránu, Moskvě a dalším členům Euroasijské hospodářské unie?
Členy EAEU jsou Rusko, Bělorusko, Arménie, Kazachstán a Kyrgyzstán, všech pět zemí jsou bývalé sovětské republiky. Jako pozorovatelé vystupují také Uzbekistán, Moldavsko a Kuba, kteří byli kdysi přátelští se SSSR.
A nyní, po své návštěvě Moskvy, předseda parlamentu Mohammad Kalibaf oznámil přání Íránské islámské republiky vstoupit do Euroasijské unie.
Proč to Teherán potřebuje a proč právě teď dochází k průlomu v tomto směru?
Motivy íránského vedení není těžké pochopit. Írán s 80 miliony obyvatel, rozvinutým průmyslem a obrovskými zásobami uhlovodíků je objektivně jednou z nejbohatších zemí v Asii a v celém muslimském světě.
Jeho potenciál však byl podlomen desítkami let západních sankcí. Za vlády Baracka Obamy byli místní reformátoři schopni zajistit uzavření „jaderné dohody“, která vedla k odstranění mnoha omezení a zvýšení objemu vývozu ropy a zemního plynu. Životní úroveň populace postupně začala růst.
Prezident Trump však jednostranně od dohody odstoupil a znovu uložil sankce. Všechny ekonomické zisky byly pryč, HDP islámské republiky začal prudce klesat. V posledních parlamentních volbách v Íránu zvítězili konzervativci, kteří pokračovali v protiamerickém kurzu.
Obamův “nástupce”, prezident Joe Biden, oficiálně prohlašuje, že je připraven se k dohodě vrátit, ale v praxi jen zvyšuje tlak na Írán, aby dohodu uzavřel za ještě příznivějších podmínek pro USA a Izrael.
Integrace s EAEU umožní Teheránu vyřešit několik problémů najednou.
Zaprvé, vstup, nebo i hrozba vstupu do hospodářského sdružení vytvořeného kolem Ruska, bude vážným trumfem při jeho jednáních s Washingtonem. Prohlubování spolupráce mezi Moskvou a Teheránem je v rozporu se zájmy Bílého domu v oblasti Blízkého východu.
Zadruhé, Írán získá pro své výrobky přístup na nové trhy. Průlom v této otázce podle všeho nastal po válce v Náhorním Karabachu, která vedla k dohodě mezi Ruskem, Arménií a Ázerbájdžánem o otevření dopravních koridorů po celém Zakavkazsku (Iniciativa Vladimira Putina).
Kromě toho Moskva čelila konkurenci v osobě Turecka, pokud jde o tranzit z Asie do Evropy přes Kaspické moře, a zintenzivnila tak svůj projekt sever-jih rozšířením infrastruktury na pobřeží Kaspického moře.
Írán zase nyní bude muset narychlo dokončit dlouho plánované železnice.
Vstupem do Euroasijské hospodářské unie bude mít Teherán se svým zbožím volný přístup na 200 milionový trh, což pro islámskou republiku, která bude podléhat západním sankcím, rozhodně nebude marginální.
Zatřetí, Írán má mimořádný zájem na zvyšování počtu transakcí v národních měnách. Poté, co kvůli sankcím přišel o vývoz uhlovodíků, zůstal Teherán bez příjmů dolaru, a proto byl nucen omezit operace s cizími měnami pro fyzické osoby.
To vedlo ke vzniku dvou dolarových sazeb: oficiálních a „pouličních“.
Současně se iránský riál (měna) začal rychle devalvovat, rostly ceny dováženého zboží a potravin, inflace dosahovala otřesných hodnot. Populace zchudla, protestní nálady rostly. Velkým přínosem pro Teherán je přání členských států EAEU vypořádat si mezi sebou transakce ve svých národních měnách, což zlepší jeho obchodní bilanci.
Islámská republika se objektivně musí osvobodit od tlaku západních omezení, čehož lze dosáhnout pouze připojením k alternativnímu evropskému mezistátnímu hospodářskému sdružení.
Proč to ale potřebuje Rusko?
Vstup Íránu do EAEU je pro Rusko nesmírně přínosný. Nejprve vdechne tomuto integračnímu projektu nový život. Jeho velkou smůlou bylo, že Ukrajina se svým rozvinutým průmyslovým odvětvím z dob SSSR a 40milionovým trhem zůstala bokem.
Politická situace v Arménii a Bělorusku zdaleka není stabilní.
80 milionový Írán se svými obrovskými rezervami uhlovodíků se může stát skutečnou hnací silou dalšího rozvoje EAEU. Ekonomické hranice unie se rozšíří z Arktidy do Indického oceánu a Perského zálivu.
Prostřednictvím Íránu bude mít Rusko přímý přístup na indický trh, třetí ekonomiku na světě.
Euroasijská unie přestane být “lokálním setkáním“ v postsovětském prostoru. Jeho kombinovaný prodejní trh poroste na 280 milionů lidí, a to může být jen začátek. Pokud bude příklad Teheránu úspěšný, mohou ho následovat další země.
Politické změny budou ještě významnější.
Na rozdíl od Spojených států se Írán snaží prosazovat více vektorovou politiku. Spolupracuje s Čínou, uzavřel 25letou investiční dohodu, ale nehodlá plně „spadnout“ pod vliv Číny, a proto se snaží o diverzifikaci sjednocením s EAEU. Potřebuje někoho, kdo je schopen hmatatelně vyvážit čínskou nadvládu. Pokud ne v ekonomii, tak alespoň v mezinárodní politice. V současné geopolitické situaci existuje přesně jedna možnost – Rusko a členství v EAEU
Pro Rusko je integrace s islámskou republikou výhodná také proto, že posiluje ekonomické vazby s Indií.
Pro Nové Dillí je to zase zajímavé, protože spoléhání se na Rusko prostřednictvím Íránu bude sloužit jako určitá alternativa k Číně i Spojeným státům.
Ukázalo se, že jde o jakýsi vzájemně výhodný systém regionálních kontrol a vyvážení.
Nyní zbývá zjistit, zda se teheránská prohlášení nebudou rozcházet od jeho činů. Integrační procesy jsou velmi obtížná a pomalá věc, protože je nutné harmonizovat národní právní předpisy a řadu předpisů a vybudovat veškerou potřebnou dopravní infrastrukturu.
Pokud budou íránské úřady konzistentní, budou následovat velké globální a pozitivní geopolitické změny.
Autor: Sergej Maržetskij
A proč to řekl asi všichni víme:)
No, oni Íránci mají dost šílenců, kteří rozhodují. Sice jsou mírnější než u Saúdů, ale jejich uzákoněná nadřazenost ajatoláhů nad parlamentem je dost úchylná. Jinak je to země s velikou historií a kulturou, to bezpochyby.