Hladomor v SSSR

Úvodem musím napsat, že je s podivem, že hladomor na Ukrajině je tak ozvučován, zatímco jiné hladomory a daleko horší jsou raději uzapomínány, snad proto, že za tyto hladomory nemůže Rusko a jsou naše?

• hladomor v Irsku – poprvé 500 tisíc lidí, podruhé 500 tisíc až 1,5 milionu.
• v Německu za 30-tileté války zahynulo 40% populace. Úřady v Hannoveru povolily obchodování s lidským masem, s masem lidí kteří zemřeli hladem a v některých částech křesťanského Německa bylo povoleno mnohoženství, aby vzrostla porodnost.
• hladomor v Bengálsku, miliony a miliony mrtvých.
• hladomor ve Lvovské oblasti v roce 1913 – jediná pomoc přišla z carského Ruska.
• 5 milionů lidí!!! se ztratilo ve statistice USA třicátých let, ztratili se během krize a tyto statistiky jsou stále v režimu utajení.

Ve třicátých letech hlad i hladomor na území Sovětského svazu byl, to nikdo nezpochybňuje, ale určitě ne jako nástroj genocidy Ukrajinců.
Hladomor byl v Kazachstánu, v Povolží a na Ukrajině.
Tří roky po sobě klesala úroda obilí, pokles byl 20%

Převládající množství hladovějících jsou kolchozníci, kteří vstoupili do družstev, ale nepracovali tam a samozřejmě od družstev nedostali příděly podle pracovních výsledků, to jest to, co jde extra k výplatě.
Byly také registrovány případy machinací a krádeže obilí během sklizně.
Hladovějící rodiny používají k jídlu různé náhražky, kukuřičné stvoly, stébla, prosné plevy slupky od melounů, slupky od brambor,….

Zaregistrovány jsou případy pojídání masa koček, psů, ptáků a koní.
Případů pojídání lidského masa zaregistrováno (na celou Ukrajinu) ….28.
To znamená byl skutečný hlad, opravdu hladomor.
Ale kanibalizmus jak nám tvrdí, že tisíce lidí jedli jeden druhého?…… 28.
Jestli by jedli člověčinu, nikdo by neumíral.
Sekali by těla na kotlety, všechny by zabíjeli a jedli a jedli a nikdo by neumíral.

To vypovídá o obětech hladu, vypovídá to o jednom, že lidé do konce zůstali lidmi.
Nezačali jíst sobě podobné.

V listopadu 1933 ukrajinští vládci, kteří vedli Ukrajinskou SSR, reportovali do Moskvy zprávy o nebývalých úspěších v republikovém zemědělství.
Tři roky neúrody a oni mají nebývalé úspěchy!!!!!

“ÚV KGB, soudruhu Stalinovi, soudruhu Kaganovičovi, ÚV KS SSSR, soudruhu Molotovovi. Ukrajinská stranická organizace včas v termínu k 6. listopadu plně ukončila sklizeň úrody všech kultur a ve všech sektorech. V tomto vítězství rozhodující roli sehrála obrovská pomoc, kterou nám poskytli ÚV KSSS a komkolchoz,….. Toto vítězství je i díky bolševickému přístupu stranické organizace”.
následují podpisy: Kasijor, Postašov, Čubar.

Zápis ekonomického odboru GPU USSR (Ukrajinské svaz. republiky) – V Petrovské oblasti bylo 29 tajných mlýnů, ve Vinické oblasti bylo objeveno tajné mletí zrna.
Pouze v uvedených oblastech bylo uzavřeno za 20 dní 750 tajných mlýnů.
Tajné mlýny znamenají co?…… Znamená to, že tam mleli neevidované, to jest kradené zrno.
Věnujte pozornost tomu, že v těchto regionech byla nejvyšší úmrtnost.
Takže právě tam šlo v družstvech vypěstované a ukradené obilí.
Ale jasně, …… Stalin ukradl. Stalin za to může……

Zde je dopis Josifa Stalina generálnímu sekretáři ÚV KS Ukrajiny Kasiorovi:
“Závazně si čtěte přiložené materiály. Vycházíme-li z materiálů, vypadá to, že v některých místech USSR, Sovětský stát přestal existovat. Je to snad pravda? Je to snad na Ukrajině tak špatné?
Kde jsou orgány GPU? Co dělají? Mohly by prověřit situaci a informovat ÚV VKP o přijatých opatřeních”.
S pozdravem Josef Stalin.

Ano pak od roku 1934 do roku 1939 probíhalo vyšetřování té záležitosti.
V roce 1939 byli verdiktem soudu (Ukrajinci) Čubar i Kasijor zastřeleni.

Sklizeno bylo na Ukrajině v těch letech 916 milionů pudů na přípravu další sklizně.
Ke spotřebě pro lidi zůstalo 636 milionů pudů.

Stát zabíral podle norem od 1/4 do 1/3 sklizně obilí, ne více a přitom docházelo ke snížení výnosů.

***

Nyní teprve můžeme přikročit k příčinám hladu.
A rozsáhlé sabotáži konkrétně na Ukrajině při sklizni a i při posklizňových pracích.
Zabíjeli voly.
Mnozí jako na příčinu hladu ukazují na neochotu odevzdávat dobytek do kolchozů. Tehdy je všichni chovatelé býků a krav poráželi, maso snědli. Pak nebylo čím sít a potom to šlo dál.

Sovětská vláda měla za úkol nakrmit města a aby byla nakrmená i vesnice.
Obyvatelstvo měst muselo odněkud chléb dostávat. Lidé pracovali v továrnách a jíst museli.
Lidé by ve městech umírali hlady.

Proto byl ustaven plán dodávek.
Některá vesnice nebo kolchoz plní dodávky a tam nenastupuje žádný zvláštní hlad, protože nikdo nic neschovává, nikdo nic nelikviduje, a proto mohou tím zrnem normálně disponovat.
Na některých místech ale provádějí sabotáže.
Vesnická autorita, kulak (“kápo”), podkulačníci, kteří provádějí tu propagandistickou práci a kteří přesvědčují obyvatelstvo tu slovem, tu činem, …… nohy ti polámeme, neodevzdávej a nebudeš odevzdávat, ……. nu a jako výsledek je výpadek dodávek.

A ta legenda, mýtus o tom, že sovětská moc pokračovala v aktivním prodeji zrna do zahraničí a proto byl hlad? Export pšenice Sovětského svazu:

• 1930 – 2,5 milionu tun
• 1931 – 2,5 milionu tun
• 1932 – 550 tisíc tun
• 1933 – 748 tisíc tun

Tedy velké snížení dodávek za hranice.
A v této době, v době hladomoru probíhaly aktivní nákupy produkce za hranicemi.

Nakupovalo se velké množství, desítky tisíc kusů skotu v Turecku, kupovalo se obilí a skot v Persii, tedy v Iránu. Zkoušeli nakupovat v Evropě, na světovém trhu, ale to bylo složité.
Ve dvacátých letech se Rusko připojilo k mezinárodním smlouvám a tehdy byla komise pro obchodování s obilím – něco jako dnešní WTO a tam vypukl děsný skandál proto, že SSSR v rozporu se smlouvami, z důvodů hladu na svém území, značně omezil prodeje obilí.
Chtěli proti Stalinovu Rusku zavést sankce, jestli neobnoví dodávky potravin na předchozí úroveň a kromě toho fakticky zablokovali možnost nákupu potravin na trzích USA, Austrálie jmenovitě za neplnění Sovětským svazem závazků na dodávky potravin na světový trh.

Prodej zrna za hranice byl omezen a pomoc byla směřována do zasažených oblastí, osevní materiál i potraviny.
Hodně pomoci se rozkradlo pro šmelinu, zrno se zakopávalo do země, kde zplesnivělo, pomoc se přerozdělovala a končila v tajných mlýnech, atd.
Ukrajinská regionální moc tajila situaci.

***

V těchto letech všechny země v okolí Černého moře a na sever od Černého moře byly zasaženy hladem.
SSSR s hladem bojoval, ale např. v Polsku a v Rumunsku se žádná opatření pro boj s hladem nedělala.
Kdo přežil, ten přežil.

Polské noviny, Nový čas:
“Na Huculštině počet hladovějících v zemědělství v roce 1932 dosáhl 88,6%”.
Skoro 90% lidí trpí hladem…… To jsou Huculové, západní Ukrajina – ne sovětská, ale polská.

Polský korespondent Rawski. Noviny Proletář, 9.4.1932:
V březnu zcela hladovělo kolem 40 vesnic Kosivska a 10 z Kolomejského újezdu.
Noviny poznamenávají, že lidé pozvolna otékají z hladu a umírají při práci. Zvlášť velký hlad je ve vesnicích, Perechresnjach, Starém Muglinci, Ostrovce.
V místech s hladem se rychle šíří břišní tyfus a tuberkulóza.

Besarabská pošta – noviny 9.1.1932:
Besarabie za poslední pětiletí přežila dva hladové roky.

+ Hladové vzpoury v Kišiněvě neustávají.
+ V Tekenštině nemocní utekli z nemocnice, protože jim týden nedávali jídlo.
+ Hladový pochod v Bukurešti, proti nim byl vyslán oddíl milice.
+ Rumunsko a panské Polsko i tam byl hlad a lidé umírali.
+ Hlad, ale ne tak silný byl i v Bulharsku, tam byla také epidemie rzi obilí.

Nejvíc zasažen hladomorem byl Kazachstán, přitom nejvíc pomoci bylo poskytnuto Ukrajině.
V Kazachstánu a vlastně i v Povolží se nevyplatil experiment s mělkou orbou (metoda farmy Campbella) + následné sucho.
Stranické vedení Kazachstánu, které dopustilo hlad v Kazachstánu, a do Moskvy podávalo zkreslené informace, bylo zastřeleno. Jako např. Kasijor.

V Sovětském svazu vidíme:
– poskytnutí pomoci
– omezení vývozu za hranice
– boj s hladem, reálně
– odpovědné vedení v těch oblastech, kde byl připuštěn hlad bylo zastřeleno.

KDE JE TEN STALINŮV ÚMYSL????

sdílet na