Fratelli tutti – Papež navrhl, aby Evropa spáchala sebevraždu
Papež František podepsal encykliku Fratelli tutti, v níž požaduje maximální pomoc muslimským migrantům při jejich zabydlování v Evropě.
V sobotu 3. října 2020 podepsal papež František během své návštěvy Assisi v bazilice svatého Františka novou encykliku Fratelli tutti.
Celý název v překladu zní:
„Encyklika pro všechny bratry svatého otce Františka o bratrství a sociálním přátelství.“
A toto „bratrství a sociální přátelství“ je míněno primárně ve vztahu k muslimům.
Třetí odstavec vypráví, jak František z Assisi navštívil sultána Malika al-Kámila v Egyptě. Pravděpodobně s projevem loajálních pocitů, protože pontifik píše následující:
„Jsme ohromeni, jak před osmi sty lety František doporučil vyhnout se jakékoli formě agrese nebo sváru a žít v pokorném a bratrském „podřízení se“, a to i vůči těm, kteří jejich víru nesdíleli.“
A v pátém odstavci papež hovoří o svém vlastním setkání s imámem Ahmadem Al-Tayebem, které se uskutečnilo v roce 2019 a během kterého podepsali společné prohlášení o bratrství.
Hlavní poselství encykliky Fratelli tutti je následující:
Evropské země by se měly o migranty starat všemi možnými způsoby, podporovat jejich přesídlení do Evropy a prosazovat politiku tolerance, otevřenosti a multikulturalismu.
Měli by se muslimští migranti stát pány Evropy?
Ve vztahu k migrantům vychází papež František z podobenství o milosrdném Samaritánovi v evangeliu, ze skutečnosti, že dítě Ježíš Kristus a svatá rodina byli v egyptské zemi migranti, a z četných citátů Písma svatého o postoji k „příchozím“.
První věcí, která je v encyklice Fratelli tutti šokující, je to, že papež v zásadě prohlašuje soukromé vlastnict-
ví za ne soukromé, ale veřejné. Říká, že každý má právo používat tohle vlastnictví, respektive cizí majetek.
“Křesťanská tradice nikdy neuznala právo na soukromé vlastnictví jako absolutní nebo nedotknutelné a zdůrazňovala sociální funkci jakékoli formy soukromého vlastnictví.” <…>
Princip všeobecného používání věcí, určených pro všechny je „prvním principem celého eticko-sociálního řádu“, je přirozeným, originálním a prioritním právem. Všechna další práva na zboží nezbytná pro celostní realizaci lidmi, včetně práv na soukromé vlastnictví a jakýchkoli dalších, „by tomu neměla bránit, ale naopak by měla přispívat k jejich realizaci“ jak uváděl sv. Pavel VI.
Právo na soukromé vlastnictví lze považovat pouze za druhotné přirozené právo vyplývající z principu univerzálního cíle vytvořených výhod, a to má velmi specifické důsledky, které by se měly odrazit ve fungování společnosti.“
A na jiném místě:
„Spolu s právem na soukromé vlastnictví vždy existuje prioritní a předchozí právo podřídit veškeré soukromé vlastnictví univerzálnímu účelu pozemských statků, a tedy i právu každého je užívat.“
Uvažování o povaze majetku je pro duchovního obecně velmi neobvyklé, ale o to ani tak nejde. Papež František by měl pochopit, že tímto prohlášením skutečně vyzývá k porušení přikázání „nepokradeš“.
Tvrzení nejvyššího představitele římskokatolické církve znamená, že:
– pokud někdo chce jíst, může jít do obchodu a vzít si to.
– Pokud někdo nemá kde strávit noc, může jít do kteréhokoli domu a usadit se tam.
– Pokud si někdo myslí, že je chudší než někdo jiný, může to nepřijmout a „tuto situaci napravit“.
Koneckonců, „Princip všeobecného používání věcí a produktů určených pro všechny, je „prvním principem celého etického a sociálního řádu“. Tvrzení papeže znamená, že pokud někdo chce jíst, může jít do obchodu a vzít si to. Pokud někdo nemá kde strávit noc, může jít do kteréhokoli domu a usadit se tam. Pokud si někdo myslí, že je chudší než jiný, může tuto situaci nepřijmout a „napravit“ ji.
Papež František říká, že migranti by měli mít stejné výhody jako domorodí Evropané:
„Nikdo nemůže zůstat znevýhodněn, bez ohledu na to, kde se narodil <…> Hranice států tomu nemohou zabránit. Stejně jako je nepřijatelné, aby člověk měl méně práv, protože je ženou, je rovněž nepřijatelné, aby místo narození nebo bydliště samo o sobě vedlo k menším příležitostem pro důstojný život a rozvoj.
To znamená, že nezáleží na tom, zda pracujete nebo ne, přesto můžete použít to, co vydělal někdo jiný. Těmito slovy papež František výslovně vyzývá migranty, aby si vzali to, co potřebují, bez ohledu na vlastnictví.
Mnoho faktů říká, že drtivá většina migrantů ze Středního východu nepracuje a nechce pracovat.
Dostávají pohádkový, podle standardů ve své zemi původu, příspěvek a jsou s ním velmi spokojeni.
A ukazuje se, že na podpoře a blahobytu migrantů by měli pracovat Evropané.
A papež František tento stav legitimuje:
„Ve skutečnosti je činnost podnikatelů „ušlechtilým povoláním zaměřeným na vytváření bohatství a zlepšování světa pro všechny“. <…> V každém případě by tyto dovednosti podnikatelů, které jsou darem od Boha, měly být jasně zaměřeny na pokrok ostatních lidí a překonávání katastrof, zejména vytvářením různých pracovních příležitostí…“ Papež požaduje sdílení výhod s migranty a zcela zapomíná na slova apoštola Pavla:
„… Kdo nechce pracovat, ať nejí! “ (2 Tes. 3, 10).
Ano, bohatí by samozřejmě měli pomáhat chudým. Papež František však ignoruje, že pokud požadujete takovou pomoc od bohatých a zároveň nepředložíte podmínku pro chudé, aby jejich strana také pracovala pro dobro své i společnosti, pak taková pomoc škodí jednomu i druhému.
Bohatí přicházejí o majetek a z chudých se stávají závislé osoby a paraziti. A jak víme, nečinnost je matkou všech neřestí. Papež však požaduje sdílení výhod s migranty a zcela zapomíná na slova apoštola Pavla: „… pokud někdo nechce pracovat, ať nejí“ (2 Tes 3,10).
Samotná výzva papeže Františka užívat si hmotných statků bez ohledu na vlastnická práva je revolucí ve vztazích mezi lidmi. Hlava ŘKC však jde ještě dále, tvrdí, že i celé státy s jejich územím a zdroji jsou majetkem všech obyvatel Země.
Zde jsou jeho slova:
„Důvěra v to, že zboží na Zemi je dnes obecné, vyžaduje, aby to platilo také pro země, jejich území a jejich zdroje. Podíváme-li se na to nejen z hlediska zákonnosti soukromého vlastnictví a práv občanů daného národa, ale také z prvního principu obecného účelu zboží, pak můžeme říci, že každá země patří cizinci, podobně jako zboží. Území nelze odepřít osobě v nouzi, která přichází z jiného místa.“
Co to je, pokud ne přímá výzva především k obyvatelům muslimských zemí, aby přišli do Evropy a vzali si vše, co potřebují?
Čtvrtá kapitola encykliky je zcela věnována tématu migrace.
Nazývá se: „Srdce otevřená celému světu.“
V této kapitole papež vyzývá k usnadnění migrace bez jakýchkoli podmínek a omezení.
Tady jsou jeho slova:
„Naše úsilí přivést migranty lze shrnout do čtyř sloves: přivítat, chránit, propagovat a integrovat.“
Encyklika neříká nic o místních obyvatelích, Evropanech, o jejich ochraně, sociálním zabezpečení a realizaci jejich zájmů. Vše – pouze migrantům.
Papež František zejména vyzývá:
- “Zvýšit a zjednodušit vydávání víz;
- přijímat soukromé a veřejné programy ochrany zájmů;
- otevřít humanitární koridory pro nejzranitelnější uprchlíky;
- nabídnout přiměřené a slušné bydlení;
- zaručit osobní bezpečnost a přístup k základním službám;
- poskytovat odpovídající konzulární pomoc;
- právo mít vždy u sebe doklady totožnosti;
- nestranný přístup ke spravedlnosti;
- schopnost otevřít bankovní účty a zaručit to, co je nezbytné pro životně důležitou existenci;
- dát jim (migrantům – pozn. red.) svobodu pohybu a příležitost pracovat;
- chránit nezletilé a zajistit jejich pravidelný přístup ke vzdělání;
- zajišťovat programy dočasné péče nebo přijetí;
- zaručit svobodu náboženského vyznání;
- podporovat jejich sociální integraci;
- podporovat sloučení rodiny a připravit místní komunity na integrační procesy.“
To znamená, že Evropané musí migranty krmit, oblékat, obouvat, dát jim bydlení, zajistit dopravu, atd.
A to všechno dělat, aniž byste požadovali cokoli na oplátku, dokonce ani práci.
“Dělat některé věci jednoduše proto, že jsou samy o sobě dobré, nedoufat, že hned získáme nějaké výsledky, neočekávat hned něco na oplátku. To vám umožní přivítat cizince, i když to v daný moment nepřináší hmatatelné výhody,“ říká papež.
Papež, migranti a zločin
Ale … možná budou migranti, kterým to přináší výhody, přinejmenším vděční? Možná se budou chovat v rámci zákona a pomáhat svým dobrodincům? Bohužel … Fakta ukazují něco jiného.
Například v listopadu 2019 ve Švédsku, proslulém svým liberalismem (liberál všech liberálů), předseda vlády Stefan Leuven se rozhodl zveřejnit statistiky o obludném nárůstu násilné kriminality a vysvětlil to „selháním integrace“. Počet vražd střelnými zbraněmi se od počátku 2010 ztrojnásobil.
A 90% těchto zločinů je spácháno migranty. Migranti spáchají 23krát (!) více znásilnění než domorodí lidé.
A ve Stockholmu, Malmö a dalších velkých městech jsou celé čtvrti etnická ghetta, kde vzkvétá obchodování s drogami, prostituce, obchodování se zbraněmi a další kriminalita a kam se bojí vstoupit i policie.
Tyto oblasti jsou řízeny kriminálními klany Středního východu a Severní Afriky, které rozšiřují své aktivity na další území. V roce 2018 došlo ve Švédsku k více než 160 explozím a dokonce Dánsko bylo nuceno uzavřít hranici se Švédskem poprvé od 50. let.
V Německu se migranti, kteří již tvoří 5% všech obyvatel, dopouštějí více než 50% sexuálních zločinů. V roce 2017 bylo migranty denně znásilněno průměrně 13 německých žen. V noci na Nový rok 2016 v Kolíně nad Rýnem se shromáždilo asi 1 000 migrantů, aby „lovili“ místní ženy. Na policii bylo podáno 454 oznámení o sexuálním obtěžování a znásilnění.
V roce 2016 německé orgány uznaly skutečnost, že velká německá města jsou téměř úplně ovládána kriminálními klany převážně libanonského, palestinského a severoafrického původu. V Německu se migranti, kteří již tvoří 5% všech obyvatel, dopouštějí více než 50% sexuálních zločinů.
Podobná situace je i v ostatních evropských zemích.
To vše ani zdaleka nepřipomíná zraněného poutníka z podobenství o dobrém Samaritánovi.
A této situace se vůbec netýkají slova Písma svatého: „… milovat cizince a dávat mu chléb a šaty. Milujte cizince, protože vy sami jste byli cizinci v zemi egyptské“ (Deut. 10, 18–19).
Používání této a dalších citací z Bible o milosti vůči migrantům je záměrná spekulace.
Chování migrantů v evropských zemích více připomíná invaze Filištínů, Amalekitů, Kanaánců a dalších nepřátelských národů v zemi izraelské.
To, co migranti dělají v Evropě, je více v souladu se slovy proroka Jeremjáše:
“Hle, dome Izraele, přivedu na vás
národ zdaleka, praví Hospodin.
Národ prastarý je to, národ odvěký,
národ, jehož jazyk neznáš,
a nerozumíš, co říkají.
Samí udatní hrdinové,
jejich toulec zeje jako otevřený hrob.
Pohltí tvou úrodu i tvůj chléb,
pohltí tvé syny i tvé dcery,
pohltí tvé ovce i tvůj dobytek,
pohltí tvou révu i tvé fíkoví.
Mečem dobude a zničí tvá opevněná města,
na která ses tak spoléhal.“ (Jer 5,15-17).
Muslimská Evropa je jen otázkou času
Ano, dnes migranti neničí mečem „opevněná města“. To ale není ani nutné.
Dnes se demografická válka vede jinou zbraní.
Nejjasněji to vyjádřil zesnulý palestinský vůdce Jásir Arafat:
„Nejlepší zbraní Palestinců je lůno arabské ženy.“
Děloha, která nese mnoho dětí. Vzhledem k rychlému poklesu stoupenců křesťanství v Evropě, lze říci, že na celém evropském kontinentu bude vládnout islám. Co se potom stane s křesťanskými církvemi a svatyněmi? Nedávná transformace chrámu Hagia Sophia (chrám Boží Moudrosti) na mešitu a znesvěcení kostela velkého mučedníka Svatého Jiřího Vítězného v Řecku nehovoří o ničem dobrém.
Jak je známo, míra porodnosti v muslimských diasporách v Evropě je 5-6krát vyšší než u původních Evropanů. Radikální změna demografické mapy Evropy je jen otázkou času, a to velmi krátké doby.
Nedávno maďarský premiér Viktor Orban uvedl, že za 30 let bude populace v Evropě sestávat z 20% muslimů a ve velkých městech budou muslimové tvořit více než polovinu populace.
A to je pro křesťany stále velmi optimistický scénář. Vzhledem k rychlému poklesu evropských stoupenců křesťanství lze říci, že na celém evropském kontinentu bude vládnout islám.
Neúspěch migrační politiky a její katastrofální důsledky pro Evropu již uznává mnoho politických sil a sociálních hnutí. Papež František však ve své encyklice Fratelli tutti navrhuje nejen neomezovat příliv migrantů, ale naopak mu otevřít dveře dokořán, čímž v Evropě spáchá skutečnou demografickou sebevraždu.
Jedním z prvků protiopatření by měla být kompetentní migrační politika, která by měla blokovat pronikání nežádoucích prvků do Evropy: zločinců, militantů, radikálních islamistů, atd.
V Evropě existují země s velmi přísnými imigračními zákony. Jejich zkušenosti ukazují, že předcházet nemoci je mnohem snazší, než ji později léčit.
Lze se poučit ze sebevražedného jednání západoevropských zemí a pokusit se neopakovat jejich chyby.
Encyklika Fratelli tutti se však stala povinnou pro všechny katolíky poté, co ji římský papež podepsal.
Nyní bude do značné míry určovat postoj k migraci všech příznivců Vatikánu.
Zkráceno.
Vydána encyklika papeže Františka Fratelli tutti – Vatikánské zprávy
3. října podepsal papež František během krátké návštěvy Assisi novou encykliku Fratelli tutti, ve které poukazuje na bratrství a sociální …
https://bit.ly/3iOSapa
No, to je vše…. Země (stát) nepatří národu.
Nepatří jen jednomu, titulárnímu národu, ale všem lidem, kteří ji obývají nebo chtějí obývat.
Vzdejte se všeho, vzdejte se bydlení, manželky nebo dcery, vše pro migranty! Věc je to křesťanská.
Obecně je v encyklice mnoho velmi zajímavých věcí. Zkreslené texty z Bible, obsedantní a domýšlivé interpretace, cílené na nevyvinuté vědomí populace, zmrzačené chaosem.
A jako třešnička na dortu je na konci ekumenická modlitba.
Preghiera cristiana ecumenica
Dio nostro, Trinità d’amore,
dalla potente comunione della tua intimità divina
effondi v mezzo a noi il fiume dell’amore fraterno.
Donaci l’amore che traspariva nei gesti di Gesù,
nella sua famiglia di Nazaret e nella prima comunità cristiana.
Concedi a noi cristiani di vivere il Vangelo
e di riconoscere Cristo in ogni essere umano,
per vederlo crocifisso nelle angosce degli abbandonati
e dei dimenticati di questo mondo
e risorto in ogni fratello che si rialza in piedi.
Vieni, Spirito Santo! Mostraci la tua
bellezza riflessa in tutti i popoli della terra,
per scoprire che tutti sono importanti,
che tutti sono
essentialari , che sono volti differenti della stessa umanità amata da Dio. Amen.
Dato ad Assisi, presso la tomba di San Francesco, il 3 ottobre, vigilia della Festa del Poverello, dell’anno 2020, ottavo del mio Pontificato
…. Dobrá modlitba. Vypadá jako spiritualistický rituál.
https://www.vaticannews.va/cs.html