Francouzská média po schůzce Macrona s Putinem změnila rétoriku

Hlavním politickým tématem tohoto dne jsou jednání v Kremlu, kde se řešila otázka napětí ve východní Evropě. V zahraničním tisku se již objevila první reakce po schůzce Vladimira Putina s jeho francouzským protějškem.

Prezident Macron opouští pětihvězdičkový moskevský hotel naproti Státní dumě z nějakého důvodu ne hlavním vchodem. Kolona 14 aut odjíždí a – přímo na letiště. Vůdce Páté republiky nyní letí do Kyjeva.

Nyní se setkání prezidentů analyzuje pod mikroskopem. 

Dlouhému kremelskému stolu je z nějakého důvodu přidělena symbolická role a jednání nazývají „dialog à la Rus“. 

Na „ledové“ pohledy se zaměřil německý bulvární deník Bild. V kontinentální Evropě ale chápou, že tato jednání potřebovali především sami Evropané, kteří se snaží distancovat od Spojených států a Británie.

Nyní se v Evropě snaží získat čas a pravděpodobně zmrazit vše ve stavu, v jakém je nyní. Situace se přitom může vyhrotit, pokud Ukrajinci půjdou podle vzoru svých amerických a britských přátel.

Změna slovní zásoby je evidentní. Evropané už zběsile nehovoří o fiktivní ruské agresi na Ukrajině. 

Francouzský tisk jako na zavolanou najednou začal Moskvě „rozumět“. 

Citují Macrona, jehož pozice se zdá být dokonce v rozporu s pozicí NATO.

“Macron vyjádřil své pochopení pro ruské obavy: ‘Není žádná bezpečnost pro Evropany, pokud není bezpečnost pro Rusko’,” řekl.

Nebo ještě takhle: francouzští novináři tvrdí, že tato slova řekl Macron v letadle, které právě letělo do Moskvy – tedy před jednáním:

“Je nutné najít řešení, aby bezpečnostní prostor, kterým je NATO, koexistoval s Ruskem. Prvkem přiměřenosti je nečlenství Ukrajiny v NATO.”

Není náhoda, že ve stejnou dobu jako Macron, který letěl do Moskvy, odletěl německý kancléř Scholz do Washingtonu, aby si promluvil s Bidenem. Nejstarší a nejvlivnější členové Evropské unie zahájili kyvadlovou diplomacii: aby postupně přesvědčili všechny, aby snížili míru napětí kolem Ukrajiny. 

Právě Francie a Německo jsou ve svých prohlášeních o Kyjevě nejzdrženlivější. Zasazují se o dodržování Minských dohod. 

“Vždy je dobré mluvit s Putinem a jsem rád, že se to konečně stalo. Dva a půl roku mezi našimi zeměmi neexistoval normální dialog a to je kolosální chyba. Musíme ukončit tuto novou studenou válku pro dobro naší země,“ říká francouzský politik Eric Sioti.

Oni, “starší” Evropané, potřebují stabilitu, ne konflikt, ke kterému Zelenského tlačí Washington a nováčci NATO z východní Evropy a Pobaltí.

Ale nenechte se zmást, že Macron se rozhodl přijmout roli mírotvůrce čistě z vrozeného pacifismu.  Čekají ho prezidentské volby. Budou v dubnu. V patách mu je Marine Le Penová, která slibuje, že pokud vyhraje, Paříž okamžitě opustí blok NATO. Macron potřebuje sbírat body.

“Musí vypadat solidně, navíc předsedá Evropské unii, takže se od něj očekávají nějaké kroky, tak se je snaží dělat,” říká politoložka Isabelle Mandro.  

Západní tisk ale zdůrazňuje, že Putin a Macron jsou příliš rozdílné váhové kategorie: skandální vydání Charlie Hebdo nazývá francouzského prezidenta vojákem a ruského prezidenta generálem. 

Politico aplikuje na evropské a americké čtenáře známější obraz Ruska:  

“Po pěti hodinách jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není pochyb o tom, že Emmanuel Macron vstoupil do doupěte medvěda grizzlyho – a byl roztrhán na kusy.”

The New York Times zdůrazňuje, že Macron se stal pro Vladimira Putina atraktivním vyjednavačem.  Aktivita francouzského vůdce je opravdu působivá: několik telefonických rozhovorů s ruským prezidentem v týdnu za sebou. Dnes – výlet do Kyjeva, po kterém znovu slíbil, že zavolá Putinovi.

https://bit.ly/3rz0bGp

sdílet na