Elijah J. Magnier: Strategická taktika Ruska zasáhne USA a Izrael hypersonickými schopnostmi Íránu

ELIJAH J. MAGNIER

V nepředvídatelném zvratu událostí Rusko zasadilo Spojeným státům a Izraeli promyšlenou ránu tím, že vyzbrojilo Írán pokročilými hypersonickými střelami a udělalo z této země nástroj volby. 

Důsledky tohoto strategického manévru jsou dalekosáhlé a mohly by změnit rovnováhu sil v nestabilním regionu Blízkého východu.

Konflikt mezi USA a Ruskem se postupně změnil v zástupnou válku. Hned na počátku USA shromáždily západní země na svou stranu. Vstupem do této západní aliance se Izrael těsně spojil s americkým Centrálním velením (CENTCOM), odpovědným za ochranu zájmů USA v rozsáhlé oblasti od Afrického rohu po Střední Asii. 

Vedoucí představitelé Tel Avivu otevřeně odsoudili akce Ruska a aktivně podpořili Ukrajinu tím, že jí dodali odposlouchávací zařízení a zpravodajské informace k zabíjení ruských vojáků. 

Toto společné úsilí, které sdružuje padesát zemí, bylo koordinováno na americké základně v německém Ramsteinu. V tomto kontextu Rusko, které pracuje pilně, ale diskrétně, zasadilo Spojeným státům a Izraeli zdrcující ránu tím, že Íránu dodalo špičkovou technologii hypersonických raket, což je schopnost, kterou má jen několik zemí na světě.

Oznámení Íránu o vývoji Al-Fatah, hypersonické balistické střely s doletem 1400 kilometrů, představuje důležitý krok. S rychlostí 13-15 Mach, tedy asi 15 000 kilometrů za hodinu, může Al-Fatah během letu změnit rychlost, takže jeho zachycení je prakticky nemožné. Tento úspěch řadí Írán do exkluzivní skupiny zemí, které vlastní tuto vyspělou technologii, včetně Ruska, Číny a Severní Koreje, což mnoho evropských zemí nečekalo.

Rusko po léta udržuje nejistou rovnováhu na Blízkém východě a zdržuje se vyzbrojování Íránu pokročilými raketami, aby se vyhnulo provokaci Spojených států a Izraele. Tato zdrženlivost se ale změnila v polovině roku 2022, krátce po vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Západem na Ukrajině. 

Tehdy historická dohoda o obranné spolupráci mezi Íránem a Moskvou připravila cestu pro přesun tisíců íránských dronů do Moskvy (dohoda, o které jsem jako první informoval) a podporu výstavby továrny na drony v Rusku. Rozhodnutí Kremlu obrátit se na Írán se vysvětluje tím, že si uvědomil, že bojuje sám. Írán byl jedinou zemí, která mohla poskytnout neochvějnou vojenskou podporu a nebála se amerických a západních sankcí.

Írán prokázal své odhodlání vytrvat, podporovat Rusko a vzdorovat Spojeným státům navzdory přibližně 3 800 sankcím, které na něj byly uvaleny od revoluce v roce 1979. Teherán prokázal svou oddanost svým přátelům tím, že zůstal neochvějný navzdory dlouhotrvající nepřízni osudu.

Íránské držení hypersonických střel představuje bezprecedentní kvalitativní skok a svědčí o úzké spolupráci mezi Ruskem a Íránem. Vysílá jasnou zprávu Spojeným státům, které udržují významnou vojenskou přítomnost kolem islámské republiky, že Írán má pokročilé odstrašovací schopnosti k ochraně svých zájmů v Asii a případně k ohrožení amerického spojence Izraele.

Poselství adresované Izraeli nemůže být jasnější. Tím, že Rusko umožnilo Íránu získat rakety schopné uniknout obrannému systému Tel Avivu “Iron Dome”, účinně neutralizovalo schopnost Izraele zachytit íránské rakety.  Tento vývoj představuje skličující výzvu pro Izrael, který nyní čelí vyhlídce na potenciální údery na své území, pokud zaútočí na íránská jaderná zařízení. 

Írán již prokázal smělost tím, že v roce 2020 zaútočil na Ain al-Assad, největší americkou vojenskou základnu v Iráku, v reakci na zavraždění generála Kásema Solejmáního tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem.

V důsledku toho má Írán ve svém balíčku několik silných odstrašujících karet:

1. Má silné spojence na Blízkém východě, připravené jít do války na obranu “Osy odporu”, kterou Teherán vytvořil.

2. Jeho arzenál bezpilotních letounů se ukázal jako vysoce účinný, způsobil zkázu ukrajinské armádě a ničil západní zbraně v ukrajinském konfliktu a pomohl Rusku znovu získat kontrolu nad bojištěm.

3. Íránské raketové kapacity prokázaly svůj potenciál a účinnost provedením úspěšných útoků proti základnám Daeš v Sýrii, základnám mudžahedínské organizace v Iráku a dokonce i proti základně izraelského Mossadu v iráckém Kurdistánu.

Tím, že své spojence vybaví pokročilými a přesnými střelami, Írán vytvořil rovnováhu mezi terorem a odstrašováním, což omezuje svobodu Izraele ve vojenské akci v Libanonu a Sýrii proti Hizballáhu ze strachu z rychlé a robustní reakce.

Rusko své zapojení do íránského raketového programu veřejně nepřiznalo, stejně jako se Írán opakovaně snažil popírat dodávky svých dronů do Moskvy. Kroky Ruska však vypovídají o jeho odhodlání reagovat na urážky a znamenají nový strategický přístup k Teheránu. Kreml otevřel své dveře zemi (Íránu), která obstála na svém místě i za těch nejtemnějších okolností, která ignorovala americké a evropské hrozby a která prokázala neochvějné přesvědčení, že zůstává odolná, aniž by podlehla západnímu zastrašování.

Ruské poselství má důsledky pro zúčastněné strany ve Washingtonu a Tel Avivu, protože smazává poslední červené čáry a připravuje cestu pro bezprecedentní budoucnost rusko-íránské spolupráce. Toto partnerství postavené na dodržování dohod pravděpodobně přinese další překvapení, která mohou mít dlouhodobé a trvalé důsledky. Až se prach usadí, náklady na implementaci dohody budou stále zjevnější, přetvoří geopolitickou krajinu a potenciálně změní dynamiku moci v regionu.

Tváří v tvář ruské strategické iniciativě se světu tají dech nad dopady íránského držení hypersonických raket. 

Írán, vybavený nejmodernějšími zbraněmi a neochvějným závazkem vůči svým zájmům, je připraven chránit svou suverenitu a zpochybnit tradiční dynamiku moci na Blízkém východě. 

Vzhledem k tomu, že napětí zůstává vysoké a sázky stále rostou, vyvíjející se rusko-íránská aliance se stává ústředním bodem mezinárodní pozornosti s potenciálními dopady daleko za hranicemi těchto zemí.

Elijah J. Magnier

Pro Pokec24 přeložila Janinna

https://1url.cz/EuKnY

sdílet na