Drakonicky tvrdě proti uprchlíkům, doživotí pro převaděče. Britové plánují přísný azylový zákon

Komentář Sebastiana Borgera (Frankfurter Rundschau).

Brexitisti už nechtějí vpustit do Británie nikoho bez výslovného povolení, má to nyní upravit zákon .

Uprchlíci bez víz okamžitě skončí ve vězení. Země původu migrantů, které nebudou přístupné ke spolupráci, musí počítat s tresty. Doživotí pro převaděče. 

Tak s takovými drakonicky tvrdými kroky počítá britská vláda vůči uchazečům o azyl a migrantům.

Podle britské ministryně vnitra Priti Patelové je současný azylový systém špatný. Návrh nového zákona je v Dolní sněmovně.  Humanitární organizace a Červený kříž neskrývají vážné obavy.

Neřízené přistěhovalectví bylo jedním z hlavních argumentů brexitové kampaně, připomíná Sebastian Borger. Vlastní kontrola nad hranicemi se stala výdobytkem už završeného odchodu Británie z EU. 

Podle britského premiéra Borise Johnsona a jeho ministryně vnitra Priti Patelové je nyní ve hře důvěryhodnost Brexitu. Loni klesl počet žádostí o azyl téměř na 30-tisíc. V průzkumech sehrává imigrace již podstatně menší roli než zdravotnictví, školství či kriminalita.

Doživotí pro převaděče

Pro pravicovou političku Patelovou jsou nepříjemné stále se opakující televizní záběry malých  nafukovacích člunů plných lidí z Blízkého a Středního východu, kteří se snaží dostat přes Lamanšský průliv. Města Calais a Dover jsou od sebe vzdálena jen 34 kilometrů. 

V blízkosti Calais, kde ústí tunel pod Lamanšským průlivem směřující do Folkestonu, se už čtyři roky neustále shromažďují tisíce lidí, aby se dostali do Británie. Na cestu do Evropy se připravují měsíce, dokonce až roky. Převaděčské gangy vydělávají pětimístné sumy za jednu osobu.

Uprchlíci vysloveně odmítají azyl ve Francii či jiných zemích Evropské unie. Jejich vysněných cílem jsou Britské ostrovy. Na jedné straně je angličtina světovým jazykem a na druhé straně jsou zejména v Londýně již zakořeněné etnické menšiny, které je ochrání a dají pracovní příležitosti.

Uprchlíci chtějí jít do Velké Británie a odmítají azyl ve Francii

Loni se přes Lamanšský průliv podařilo dostat do Británie 8 tisíc lidem, v první polovině tohoto roku jich bylo 3 500. Podle statistiky Úřadu pro kontrolu hranic Border Force, 87 procent příchozích tvořili muži a tři čtvrtiny migrantů byli ve věku 18 až 39 let.

V minulém roce ministryně Patelová zřídila štáb pro ohrožený Lamanšský průliv. V jeho čele je bývalý námořní důstojník, který má bohaté zkušenosti při zákrocích proti malým člunům. Tvrdé politické kroky mají mít oporu v novém plánovaném zákoně. Ten počítá se sankcemi pro země původu uprchlíků jako Afghánistán či Súdán, pokud je odmítnou přijmout zpět.

Nový zákon má nahánět strach

“Nechutné kšefty zločineckých gangů třeba zastavit,” – požaduje Patelová. “Přístup k britskému azylovému systému má záviset od nouzové situace, a ne od solventnosti.”

Zákon má nahánět strach a odrazovat. Trest za převaděčství se má zvýšit: od 14 let odnětí svobody až po doživotí. A ve vězení skončí i uprchlíci, a to až na čtyři roky.

Podle analýzy humanitární organizace Refugee Council by se tak kriminalizovalo až 9 tisíc již uznaných azylantů. Šéf organizace Enver Solomon se obává, že už teď neefektivní systém bude ještě nákladnější a pomalejší. Mike Adamson z Červeného kříže má také vážné obavy: “Za označeními “uprchlík” či “azylant” se skrývají lidé, kteří chtějí prostě jen žít v bezpečí a být přínosem pro společnost.”

Už v loňském roce nechala Patelová prozkoumat možnosti zřízení uprchlických center daleko od Británie, například na ostrově Ascension v jižním Atlantiku. Odborníci z britského ministerstva vnitra proto v tomto směru komunikují s Dánskem a Austrálií, které to zčásti praktikují už léta, uzavírá svůj komentář Sebastian Borger ve Frankfurter Rundschau.

https://bit.ly/3Bz3ws1

sdílet na