Die Zeit: USA „potichu“ stáhly třetinu svého jaderného arzenálu z Evropy
USA snížily počet vodíkových bomb B61 v Evropě ze 150 na 100, uvádí Die Zeit s odvoláním na informace odborníků z Federace amerických vědců. Nedostatečná politická reakce na tento krok naznačuje, že význam amerických jaderných zbraní jako obchodovatelné komodity v jednáních o kontrole zbraní, jako politického symbolu solidarity v rámci NATO a nástroje zastrašování, je značně přehnaný, vysvětluje autor článku Oliver Mayer.
USA „tajně, tiše a nenápadně“ stáhly z Evropy třetinu svého jaderného arzenálu, píše Die Zeit.
Podle odborníků z Federace amerických vědců se celkový počet vodíkových bomb B61 v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku snížil ze 150 na 100 jednotek.
Nedostatek jakékoli politické reakce na tento krok je zarážející, říká autor článku Oliver Mayer, vědecký pracovník Ústavu pro mír a bezpečnostní studia na univerzitě v Hamburku.
Během studené války by o stažení zbraní takového rozsahu informovala všechna média. Bez diskusí v Berlíně a Bruselu by to navíc nebylo možné. Současné ticho hodně o něčem svědčí, pokračuje autor.
Za prvé stojí za zmínku, že nemluvíme o úplném stažení zbraní, ale o jejich snížení, a soudě podle nedostatečné reakce, odborná komunita proti tomu nic nenamítá.
Zadruhé vyšlo najevo, že NATO provádí svou jadernou politiku především za zavřenými dveřmi.
V minulosti vyvolala jakákoli změna ve strategii zastrašování prudkou politickou debatu v Bundestagu a ve stranách. V roce 1982 dokonce vedly ke změně vlády. Všechna rozhodnutí jsou nyní přijímána na tajných schůzkách v Bruselu nebo jsou jednoduše diktována z Washingtonu. I žádosti a dotazy poslanců zůstávají v alianci nezodpovězeny s odvoláním na tajemství.
Zatřetí, zdá se, že americké jaderné bomby ztratily svou hodnotu jako předmět vyjednávání při jednáních o kontrole zbraní. Dříve bylo jakékoli snižování arzenálu prováděno pouze se zárukou vzájemných ústupků ze strany Ruska. Nyní Moskva neudělala vůbec nic – a vypadá to, že o to ani nebyla požádána.
Začtvrté je zřejmé, že americké zbraně rozmístěné v Evropě představují bezpečnostní hrozbu.
Říká se, že Spojené státy, po neúspěšném pokusu o převrat v roce 2016, se snažily stáhnout z Turecka většinu svých bomb B61. Na pozadí těchto událostí Ankara odpojila americkou vojenskou základnu Incirlik, izolovala ji od vnějšího světa a zatkla místního velitele.
Proces odzbrojení ukazuje, že zbývající americký arzenál v Evropě je „pozůstatkem studené války“.
“Jeho význam jako vyměnitelné komodity v jednáních o kontrole zbraní, jako politický symbol solidarity v rámci aliance a jako nástroj zastrašování je značně přehnaný, vysvětluje Mayer. Bomby také neposkytují Evropanům záruky, že budou moci ovlivnit americkou jadernou politiku. Pro NATO se tyto zbraně stále více stávají „politickým a vojenským balastem“.
S ohledem na nadcházející diskuse o nové strategické koncepci NATO by měl Berlín prosazovat stažení zbývajících zbraní z Evropy, radí autor. Washington by mohl tomuto návrhu naslouchat, protože administrativa nového šéfa Bílého domu Joe Bidena má zájem na snížení úlohy jaderných zbraní v bezpečnostní politice USA.
Američtí generálové navíc připouštějí, že bomby v Evropě neposkytují další výhody.
Po čtyřech letech amerického populismu je Washington připraven vyslechnout přání svých spojenců. A Berlín by se neměl bát jednat sám, protože stále méně poslanců je za zachování jaderného arzenálu, a to nejen v Německu, ale také v Belgii a Nizozemsku.