„Dárek“ Bidenovi z Myanmaru

Převrat v Myanmaru. Armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav. Výjimečný stav byl vyhlášen na rok, uvedly světové agentury. Celé vládnoucí politické vedení Myanmaru, včetně laureátky Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij a prezidenta Win Myina, bylo zatčeno. 

Vedení země se ujal vrchní velitel armády Min Aun Hlain, stejný hlavní bezpečnostní důstojník, kterého před týdnem ruský ministr obrany Šojgu objal jako příbuzného, ​​kterého neviděl 10 let.

… „drahý pane vrchní generále, drahý příteli“ (cituji Šojgu). 

Generál Min Aun Hlain, držitel ruské medaile „Za vojenskou spolupráci“, zastánce masivních nákupů ruských zbraní, od konce roku 2020 pod osobními sankcemi USA.

Kdysi – bylo to v polovině roku 2010 – byl prezidentem Spojených států Barack Obama, jehož viceprezidentem, jak si jistě pamatujete, byl současný šéf Bílého domu Joe Biden. 

Připomínáme to, abychom lépe porozuměli tomu, co se dnes děje v zemi, která nese jméno Myanmar, ale ve Spojených státech se jí stále říká Barma, dokonce i v oficiálních dokumentech.

V polovině roku 2010 mezinárodní společenství s úžasem sledovalo, jak Obama začal cestovat do Myanmaru … jak za prací. Prezident Spojených států, jako by neměl jiné starosti, navštívil tuto zemi několikrát za krátkou dobu. Materiály o Myanmaru – „Myanmar – nový geopolitický uzel“ a „Myanmar. Návrat k velké politice“ a „Geopolitika. Bodem shromáždění je Myanmar“.

Co tam Obama hledal? Zdá se, že měl v úmyslu – navzdory Číně a hru proti ČLR Američané zahájili právě v těchto letech – podpořit své chápání „demokracie“ v Myanmaru, podporou a kampaní za osvobození místní vůdkyně protestů Aun Schan Su Ťij z vazby a domácího vězení.

Aun Schan Su Ťij – dcera hrdiny Barmy generála Aun Schana, který byl vůdcem národního boje proti britskému kolonialismu.

Ironie osudu – otec bojoval proti anglosaské vládě a jeho dcera následovala vábení sladkých řečí amerických demokratů …

Tato operace Američanů – nátlak na orgány Myanmaru – skončila skutečností, že Aun Schan Su Ťij se po chvíli stala druhou osobou ve státě a za svůj odpor proti silnému vojenskému režimu země, který vládl po dekolonizaci po desetiletí, získala Nobelovu cenu míru.

A jak nyní vidíte, po inauguraci Bidena, který je blízkým Obamovým spolupracovníkem, vojenské vedení Myanmaru přikročilo k demonstrativnímu zatčení těch spoluobčanů, kteří nejsou orientováni na svou zemi,
ale na Američany.

Navíc to bylo pro USA učiněno tak rozhodně a tak bolestivě, že nejen ministerstvo zahraničí, ale i celý Bílý dům reagovaly nesmírně emotivně. Bidenova oficiální mluvčí Jane Psaki, vydala prohlášení rychlostí blesku.

Všimněte si, že Yankeeové jsou lhostejní k tomu, jak obyvatelé země sami nazývají svou vlast – Myanmar. 

Psaki tento stát nadále nazývá původním názvem – Barma. Anglosasové mají svůj vlastní jazyk a terminologii z koloniálních časů: „Spojené státy jsou znepokojeny zprávami, že barmská armáda podnikla kroky k oslabení demokratického přechodu v zemi, včetně zatčení státního představitele Aun Schan Su Ťij a dalších důležitých civilistů v Barmě … Pokračujeme v prohlášení o naší silné podpoře demokratických institucí v Barmě a v koor-
dinaci s našimi regionálními partnery naléháme na ozbrojené síly a všechny ostatní strany, aby dodržovaly demokratické normy, zákony a právní stát a propustily dnes zadržené … pečlivě sledujeme situaci a jsme solidární s národem Barmy, který již prokázal svou snahu k demokracii a míru.”

Národ není „Barma“, ale Myanmar – sami přejmenovali svou zemi. To je první věc. Víte proč? Protože název „Barma“ dali této zemi britští kolonialisté. Znělo to tak v jejich uších. Postupem času se to však stalo pro lidi nepřijatelným. A v roce 1989 bylo rozhodnuto přejmenovat anglický název Barma na národní název Myanmar.

Není náhodou, že jsme výše uvedli materiál „Myanmar – nový geopolitický uzel“. 

V tomto uzlu bude spousta geopolitiky. A již v polovině roku 2010 se objevil obraz čínsko-americké divoké konfrontace, která dnes jen “rozkvetla”, a to i na místě Myanmaru jako jižního „měkkého podbřišku“ Číny …

Ano, kromě Američanů se v poslední době dvoří Myanmaru i Peking. 

Pro čínské vedení je důležité mít nepřerušené zásobování země ropou pocházející ze Středního východu, konkrétně z Perského zálivu. A protože tankery, zejména ze Saúdské Arábie, musí při cestě do Číny projít „úzkým hrdlem“ Malaccského průlivu, kde i jedna loď amerického námořnictva je schopna tyto dodávky ropy přerušit, vedení Podnebeské říše se postaralo o „nouzové řešení“ – položení ropovodu přes území Myanmaru z přístavu v Indickém oceánu.

Tady jsou – tyto dvě cesty na mapě:

A 30. ledna 2015 byl na ostrově Maday – výchozím bodě čínsko-myanmarského ropovodu – otevřen přístav pro příjem arabské ropy, která se začala čerpat do ČLR. 

První tanker s kapacitou 300 tisíc tun dopravil „ropu na ostrov“ a … Obama se opět vrhl do Myanmaru …

A právě teď se odehrávají tyto události.

– Armáda Myanmaru vyhlásila v zemi „výjimečný stav“ na dobu jednoho roku po „zadržení“ vůdců státu.

– Myanmarská armáda ohlásila předání moci vrchnímu veliteli ozbrojených sil generálovi Min Aun Hlainovi a viceprezdent Myint Shwe se stal úřadujícím prezidentem.

– Vůdkyně Myanmaru Aun Schan Su Ťij (kreatura Spojených států), prezident Win Myin a další vysoce postavení úředníci vládnoucí strany byli „zadrženi“ armádou.

– Důvodem zatčení byla důvěra velení ozbrojených sil Myanmaru, že volby konané v zemi 8. listopadu 2020 byly „podvodné“. To znamená, že „demokratické orgány“ podporované Spojenými státy manipulovaly s výsledky ve svůj prospěch.

Někdo již srovnává současnou situaci v Myanmaru s vojenským pučem v Chile v roce 1973 (?!)
A vytváří paralely mezi generálem Min Aun Hlainem a generálem Pinochetem, který vedl vojenskou vzpouru
v Chile. Tito odborníci pouze nechtějí vidět, že Pinochet provedl svůj puč na popud a s podporou Američanů,
a zdá se, že v Myanmaru za tím Yankeeové opravdu, ale opravdu nebyli …

Zdroje zpráv uvádějí rozsáhlé rozmístění vojsk v ulicích hlavního města země Neipyijto a největšího města Rangúnu. Rovněž se uvádí, že „byly zakázány oficiální televizní programy v zemi, stejně jako internetové sítě a telefonní služby.“

Ale Američané a Anglosasové obecně sebou “škubli”. 

Neuplynul ani den a nový americký ministr zahraničí Anthony Blinken a australská ministryně zahraničí Maris Payneová „vyjádřili znepokojení“ nad situací v Myanmaru a vyzvali armádu, aby „okamžitě propustila prezidenta Win Myina, státní poradkyni Aun Schan Su Ťij a další vysoce postavené úředníky. “

Nyní pár předpokladů o tom, co se stalo.

– Nemůžeme předpokládat, že tyto události v Myanmaru jsou dobře kalibrovanou a včas zasazenou ranou zájmům Spojených států?

– Nemůžeme předpokládat, že hry na „americkou demokracii“ v „měkkém podbřišku“ Číny nebyly přerušeny na deklarovaný rok, ale spíš na delší období?

– Nemůžeme předpokládat, že Číňané vůbec nepotřebují, aby dvě cesty dodávek ropy z Perského zálivu do Nebeské říše – přes Malaccský průliv a ropovodem přes území Myanmaru – byly kontrolovány námořnictvem USA v průlivu a společně s americkými „demokratickými silami“ v Myanmaru?

– Nemůžeme předpokládat, že tyto události nejsou jen „náznakem“ Bidenovi, došlo k tomu hned v prvních dnech jeho kadence, ale že toto je již konkrétní „varování“?

… Možná příštích několik dní odstraní otazníky u těchto frází …

Sergej Filatov
https://bit.ly/3oICgzL
https://bit.ly/3pNKqYX

sdílet na