Co si doopravdy nejspíš řekli kormidelník Si a stařík Biden 

Historické oříšky (Исторические напёрстки)

Autor má takový chuligánský návyk při práci s výchozím materiálem uchvátit klíčové momenty události, okamžitě provádět emoční hodnocení (písemně), aby později nezapomněl položit důraz v analýze. Zvláště když pracuješ podle sluchu s primárními zdroji, které tě přesvědčí o své mnohostrannosti za tepla. V „lepších starých časech“ se na schůzích mnoho lidí schválně ohlíželo přes rameno, aby si v rozpacích se smíchem odfrkli, potají úkosem vysmívaje své zmožené nadřízené. A tak jsem včera, natřásaje se v autě se sluchátkem v uchu, začal připravovat článek o setkání Si Ťin-pchinga a Josephem Robbinetovičem podle starých rysů. Odhalujíce „skrytá“ tajemství, abych tak řekl. Co jsem zaslechl, tak to interpretuji bez dlouhého přemýšlení: 

Si Ťin-pching: „Možný konflikt mezi Čínou a Spojenými státy by měl pro obě strany neúnosné důsledky a svět je dostatečně velký, pro prosperitu obou zemí“. 

(překlad) Chápu, že geografie je věda pro „kočího“, ale za posledních dvacet let jsem se tak živil, že už nehodlám vlézat přes „ouško jehly“ v každém koutě planety bez vašeho svolení. (Měli bychom se dohodnout, ne? – pozn.překl.)

Si Ťin-pching : “Čína není proti obnovení vojenského dialogu s USA na politické a operativní úrovni po projednání pracovními skupinami”. 

(překlad) jak by se měla jmenovat nová komise v ÚV? Oddíl „Zbytečná práce“? S emblémem Pelosi na koštěti nad Tchaj-wanem? 

Si Ťin-pching : „Dohodli jsme se na rozšíření spolupráce v oblasti cestovního ruchu, vzdělávání a zvýšíme počet letů mezi zeměmi“.

(překlad) Kůže, med, zakysaná smetana, hřebíky – a to v jedné botě. Takže, co jiného dělat po čtyři hodiny intenzivního vyjednávání? Ach, klima! Hodí se to do protokolu. 

Si Ťin-pching : „Dohodli jsme se na vytvoření pracovní skupiny pro protidrogovou spolupráci“ 

(překlad) nezapomenout se zeptat komise Ústředního výboru pro historickou paměť, kolik stovek tun odpadků z opiových válek ještě musíme vrátit … 

Si Ťin-pching : „Dohodli jsme se na dialogu v oblasti umělé inteligence, abychom zabránili destabilizaci globální bezpečnosti“ 

(překlad) Sám jsem nerozuměl polovině ničeho, co jsme dohodli, ať oddíl „Zbytečná práce“ cpe tyto „algoritmy“ do sudů. 

Si Ťin-pching : „USA musí přestat vyzbrojovat Tchaj-wan“. 

(překlad) najali jste vraha, dali mu zbraň … pak neříkejte, že nejste strana konfliktu, ne jako nejlepší přítel Vladimír. 

Si Ťin-pching : „Čína nemá v úmyslu sjednotit se s Tchaj-wanem silou“.

(překlad) vlídné slovo a revolver jsou vždy přesvědčivější než jen vlídné slovo.

Si Ťin-pching : „Vztahy mezi Čínou a USA nejsou bezproblémové, trváme na zrušení jednostranných sankcí“. 

(komentář) … Pohádka o tom, jak beran s vlkem spolu na lov šli. 

Si Ťin-pching: „USA by se měly vzdát snahy vyvíjet tlak na Čínu, nesnažíme se zaujmout vaše místo na mezinárodní scéně“. 

(komentář) tupě vykováno – tupě vybroušeno, hloupě rozeno – nenaučíš je nic. 

Si Ťin-pching : „USA záměrně vytváří překážky globálním dodavatelským řetězcům“.

(komentář) A Biden naslouchá a přitom spí … 

*******

Biden: “USA a Čína musí garantovat, aby jejich konkurence neeskalovala do konfliktu”

(Siho myšlenky) Nelíbí se mi, že mně drží za „hlupáka“ jak ve staré polské karetní hře preference (c) 

Biden : „Sdělil jsem obavy USA ohledně ukrajinské krize Si Ťin-pchingovi“

(Siho myšlenky) každá klyzma musí znát své pracovní prostředí. 

Biden: Izrael operaci ukončí, až Hamas nebude moci zasáhnout proti němu, ale obsadit Gazu by byla velká chyba:

(Siho myšlenky) je to jasné, chceš sklízej, a chceš-li kuj … 

Biden : „Jediným řešením pro Blízký východ je vytvoření dvou států“.

(Siho myšlenky) no, samozřejmě, ale co jejich rozdíly v agrární otázce: kdo koho zakope jako první? 

Biden: “Varuji ctihodného pana Si před zasahováním do voleb na Tchaj-wanu”

(Siho myšlenky) sušený kolečko kalmara na váš límec, mister prezident. 

Biden : „K udržení stability v Jihočínském a Východočínském moři je nezbytná úplná denuklearizace KLDR“

(Siho myšlenky) Jak to? Slezte z rozvášněného Kima a přestaňte řvát, a pak bude klid v domě. 

Biden : „Upozorňuji ctihodného Si Ťin-pchinga na lidská práva v Sin-ťiangu a Tibetu“

(Siho myšlenky) Se svým ovarem do cizí mešity nechodím.

Biden : „Setkání se Si Ťin-pchingem považuji za jedno z nejkonstruktivnějších“

(Siho myšlenky) Stáří postříbřilo hlavu, ale zapomnělo pokrýt zlatem její vnitřek 

A teď vážně 

Ohlášený „Big Deal“ mezi Čínou a Spojenými státy se z mnoha důvodů nemohl uskutečnit. První z nich je úroveň schůzky, protože Číňané jsou posedlí protokolem a mírou propracovanosti všech záležitostí. Kormidelník Si dorazil na Summit APEC ne kvůli „osudovým jednáním“ s dědečkem, který se špatně orientuje v časoprostoru a riskuje vstup do příštího prezidentského období buď na lafetě se smutečním plátnem, nebo v lékařské tlakové komoře. Navíc šestiměsíční lhůta pro práci na otázkách kritických pro země (pokyny na Bali dali oba vůdci) uplynula s nulovými, ne-li negativními výsledky. 

Jak se říká: nepleťte si „třesky-plesky“, „techtle mechtle“ a „láry-fáry“, jsou zde tři velké rozdíly. Pro důležitá politická rozhodnutí si Čína vybírá speciální bilaterální jednání, předem pečlivě připravená. Yankeeové se dočkali sofistikované orientální urážky, protože Si Ťin-pching jako vůdce svého státu nikdy neuskutečnil zvláštní státní návštěvu Spojených států doby Joa Bidena. 

Za druhé: Číňané nemají vůbec žádné styčné body se současnou americkou administrativou, všechny zásadní rozdíly (jednostranné sankce, Tchaj-wan, Severní Korea, Rusko, poučování o lidských právech, jak se chovat v zahraniční politice) projednávali emisaři Bílého domu opakovaně, žádná ze stran neučinila předběžné prohlášení o „možných ústupcích“. Zde jakákoli diplomacie s Čínou obvykle i končí. 

Za třetí: jediná užitečná věc, která vzejde ze schůzky mezi Si Ťin-pchingem a Josephem, je udržet „status quo“ v současném složitém vztahu; jasně padlo rozhodnutí neeskalovat mezi zeměmi před volbami na Tchaj-wanu. Všechno ostatní je „bílý šum“ a nesmysl, protože pro Peking a Washington je důležitá pouze otázka vzbouřeného ostrova, ti první to považují za zachování suverenity, ti druzí se snaží Číňany ponořit do „kalu“ úplně na dně. 

A slib pana Kerryho „urychlit program znovuvyzbrojení“ Tchaj-wanu, učiněný bezprostředně po setkání obou vůdců, byl úplnou odpovědí na pokrytecké prohlášení jeho dědy o „jediné Číně“. A oficiální Taipei radostně odpověděl a vydechl úlevou: 

„Tchajwanské úřady nebudou spekulovat o tom, zda čínská vláda plánuje vojenskou operaci k násilnému sjednocení s ostrovem, ale budou pokračovat v posilování svých obranných schopností. Zvláště děkujeme Spojeným státům za prosazování míru a stability v Tchajwanském průlivu a za dodávky zbraní na ostrov.

Konec citace. Vytvořte si vlastní komentář, viz příklad výše. To znamená, že nejzásadnější otázka, kterou opakovaně vyslovil oficiální Peking (ukončit zbrojní kontrakt v hodnotě 19 miliard dolarů a uzavřít projekty Pentagonu na společnou výrobu zbraní na Ostrově), nebyla vůbec vznesena. Závěr: téma je ve stavu na betonu odstaveného tanku. Bílý dům také nekomentoval „jaderný deštník“ pro Tchaj-wan, kterým se ostrovní „ministr zahraničí“ Joseph Wu chlubil, když na jaře spěchal z Washingtonu. Peking se zeptal (oficiálně), o co jde, a na odpověď čeká pět měsíců. V San Franciscu  o tom bylo velké „mlčání“. 

Geostrategická petlice

Další zásadní problém, o kterém chce Peking skutečně diskutovat a několikrát na něj upozornil své „americké partnery“, se týká „trilaterálního partnerství k zajištění globální bezpečnosti v indicko-pacifickém regionu i mimo něj“, s odkazem na vojensko-technickou dohodu uzavřenou v srpnu mezi USA, Jižní Koreou a Japonskem. A aby země regionu nebolela hlava, proti nimž se Washington, Tokio a Soul začaly ještě více přátelit, v preambuli dokumentu se uvádí: prioritou této dohody je zadržování Číny. 

Ani slovo o Filipínách, kde již je rozmístěno deset amerických základen a několik dalších se plánuje. A nedávné obranné spojenectví Yankees s Indonésií. Právě o tom by měly obě velmoci hovořit při uzavírání „Deal of the Century“ a ne o „dialogu v oblasti umělé inteligence“ nebo cestovního ruchu s nárůstem osobní letecké dopravy. A pokud vážně nastíníme pozice Států, pak by se neměly znepokojovat „lidskými právy v Tibetu“, ztrátou hegemonie v podobě BRICS a ŠOS, obchvaty projektu „Jednoho pásu – jedné cesty“ , který Číňané tvrdošíjně budují dál. 

Na čem se domluvili? 

Na ničem. Výše jsou principiální postoje Spojených států i Číny, které otrávily dlouhé manželské „líbánky“ dvou mocností, které se ještě donedávna v naší paměti „se navzájem tiskli ve smyslných objetích“. Dnes došlo k rozvodu, abych byl extrémně přesný – k odpojení dvou ekonomik. Dokonce i kompanie současné americké administrativy chápe, že takové filigránské manévry musí být prováděny extrémně opatrně, aby voliči a sponzoři Demokratické strany neukousli ubohou hlavu. Kdo hádku inicioval, to není vůbec důležité, ale zde bylo rozhodnuto vyhnout se náhlým změnám „pohybů“, to je jediný dojem ze setkání v San Franciscu. 

Ani Čína nic neuspěchá, namáhavé a květnaté pasáže kormidelníka Si: „Spojme čínský a americký lid do mocné síly k obnovení čínsko-amerického přátelství, abychom více přispěli ke světovému míru a rozvoji“ … u kteréhokoliv bývalého sovětského člověka to vyvolává jen záchvaty nezastavitelného smíchu. Osobně jsem na to ještě nepřišel – ať už jde o trolling nejvyššího řádu, nebo moudrý Si pronesl takový „přípitek“ na stupidní návrhy „amerických partnerů“, aby se už nepouštěli do nesmyslů na schůzkách se seriózními lidmi. 

Ano, jsem připraven přidat do své sbírky postřehů další veřejnou orientální urážku: Si Ťin-pching se výslovně vyhnul očnímu kontaktu s Bidenem během oficiálního podání ruky; každý, kdo zná etiketu zacházení s umírajícími v Číně, to přesně pochopí. Nevadí, pokud na uzavřeném bilaterálním jednání došlo alespoň k nějakému „vzájemnému porozumění“, bylo to pouze na ekonomickém rozvodu dvou bývalých partnerů. Zbytek událostí vyvolal u domácích (a i po celém světě – pozn.překl.) smích, když pan Blinken málem spáchal sebevraždu, když jeho šéf znovu označil Si Ťin-pchinga za „diktátora“. A laskavým lidem dokonce vysvětlil proč. “Protože jeho řízení země je jiné než to americké!” 

a odešel do západu slunce …

Dejte si k této repríze své vlastní komentáře, ale nyní pojďme najít rovnováhu. Washington tedy Si Ťin-pchinga varoval: 

– budeme vyzbrojovat Tchaj-wan, až do umdlení;

– v případě pročínského převratu na Tchaj-wanu po nadcházejících lednových volbách necháme Japonsko a Jižní Koreu na porážku a zablokujeme obchodní cesty s Filipínami a Indonésií;

– budeme organizovat nepokoje v Tibetu a Ujgurské autonomní oblasti;

– budeme pokračovat v obchodních válkách kdekoli na světě, nezrušíme sankce;

– hlava Číny je „diktátor“ na stejné úrovni jako Miloševič, Kaddáfí, Saddám, Asad, Chomejní a další (nevím, proč zde chybí ten největší Temný – Putin – pozn.překl.); 

– Čína by neměla strkat nos do Blízkého východu a musí „zadržet Putinovu agresi“;

– Spojené státy nedovolí technologický růst Číny a protisankce budou považovat za hrozbu pro svou národní bezpečnost 

Ale! Naléhavě odblokujte přímé komunikační kanály s Pentagonem, musíme mít čas říct „toto nejsme my!“, než dojde na velké kalibry. 

Co řekl Si Ťin-pching? Viz výše. Oddíl „Zbytečné práce“ a „algoritmy“ jsou a budou naloženy v sudech. Neprobírala se ani jedna zásadní věc pro Nebeskou říši, což je zcela logické: na východě není zvykem vyjednávat s člověkem, jehož každé slovo sleduje ministr zahraničí s očima naprosté hrůzy. Je zakázáno se na takový přechodný typ (z tohoto světa do dalšího) byť jen pozorně dívat, tím méně podepisovat dohody nebo brát za slovo. Etiketa, pane, tradice, pane. 

Si Ťin-pching nezbytně potřebuje mít jasno s Tchaj-wanem a úplné odstranění všech nezákonných omezení obchodu, výměny technologií a investic. Nebeská velmoc není vojenská, ale komerční mocnost, geopolitika se jí netýká. Přímo bylo řečeno: „Svět je dost široký, je tu dost místa pro každého,“ a pokud si opačná strana myslí opak, bude válka. Studená nebo horká, to rozhodne čas. 

Dokud východní „diktátor“ nebude překážet tomu, aby se Hegemon utápěl v mezistranických hádkách, možná dojde i k malým ústupkům. Aby se v lednu 2025 mohl v klidu dívat ze břehu Žluté řeky na plovoucí politické mrtvoly těch, kteří s ním mluvili tak arogantně. A setká se s jejich náhradníky, aby pokračoval v odpojování dvou ekonomik od sebe bez náhlých otřesů. Nevěříc jedinému slovu od nového majitele Bílého domu, moudrý Si je v čele Nebeského impéria příliš dlouho, aby nepochopil jednoduchý zvyk Anglosasů s jejich „Tohle jsem nepodepsal, udělejme to po novu.” 

Jediné, co Čínu zajímá: sankce na litografie EUV, napětí a militarizace kolem Tchajwanského průlivu. Nic víc, protože Peking, který odchází do volného ekonomického pohybu, je povinen během příštích 5-7 let kompletně znovu vybavit svá průmyslová odvětví moderním zařízením, jak se píše v programových dokumentech ČKS. A otázky úplné bezpečnosti výstupu z Východočínského/Jihočínského moře do Světového oceánu jsou tam zalité žulou. Čti – kontrola nad Tchaj-wanem. 

Proto moudrý Si řekne správná slova, přikývne hlavou, vyjádří „znepokojení“ a ozdobí oficiální dokumenty o „nejnovějších čínských varováních“ svými hieroglyfy. Rozhodně si ale počká, až se Hegemon upije k smrti, dokud se sám nevydrápe z restaurace, kde má z dávné paměti otevřenou neomezenou půjčku (Narážka na vysávání zdrojů z celého světa – pozn.překl.). Jak se podaří vyhodit starého alkoholika ze slušného zřízení „nového světového řádu“, je otázka nedůležitá, na to jsou netrpělivější návštěvníci, jako je rozvášněný Kim nebo zdvořilý judista Vladimir. 

Takhle vidím výsledky setkání Si Ťin-pchinga se staříkem Josephem bez jakéhokoli závoje. První se přišel rozloučit se svým bývalým manželským partnerem, aby ho tichým soucitem a laskavými slovy vyprovodil na jeho poslední cestě. Před námi jsou velké události Nového světa a strašlivé bouře v Tchajwanském průlivu, posilované volbami na rebelském ostrově v lednu 2024. 

Spojené státy čeká recese, crash-test státního dluhu a finančního systému, nejistota kolem Krymu, na Blízkém východě a boj „pavouků ve sklenici“ o místo v Oválné pracovně. V rovnici zbývá jen jedna neznámá … proč se Blinken s takovou hrůzou díval na Bidena, jak se „potácí“ v textu? Co se bál slyšet? Neadekvátní reakce skomírajícího starce na jistou zprávu, kterou do San Francisca přinesl kormidelník Si … slovo od slova opakující ultimátum Vladimira Vladimiroviče v Ženevě 2021, jen s jinými toponymy? To není vyloučeno. Vůbec ne. 

Nejslavnější a nejznámější politický čin Blinkena, to mu nikdo nikdy už nevezme ..

https://dzen.ru/a/ZVb3iCrC2ndThga4?referrer_clid=1400&

sdílet na