Clinton. Albrightová. Pohrůžka. Jeffrey Sachs odhalil, co nakonec končí Ukrajinou

30.05.2024 12:43 | Monitoring

Kdo může za válku na Ukrajině? Známý americký ekonom Jeffrey Sachs se domnívá, že nešlo o nevyprovokovaný útok. Věří také, že válka začala dříve než v roce 2022. Americký konzervativní novinář Tucker Carlson zveřejnil skoro tříhodinové interview, ve kterém se Sachsem důkladně rozebral pozadí války na Ukrajině a toho, jakou roli v ní mělo hrát NATO.

Sdílej

Foto: X/Tucker Carlson
Popisek: Americký ekonom Jeffrey Sachs

Po úvodním „small-talku“, který se točil okolo závislosti obou pánů na kávě, se rozhovor stočil k tomu podstatnému. Byla válka na Ukrajině nevyprovokovaná? Ekonom Jeffrey Sachs odpověděl, že přesně to se můžete dočíst v amerických médiích. „Je to úhybný manévr lenochů, aby se nemuseli zamýšlet nad tím, co se vlastně děje,“ uvedl. Jedná se podle něj o nebezpečnou past, kterou Američané přichystali sami sobě a také Ukrajině, která je podle něj Američany tlačena stále hlouběji do bezvýchodného postavení. 

Podle Sachse stál na počátku záměr americké vlády získat Ukrajinu na svou stranu a posunout „hranice mocností“ přímo na hranici s Ruskem. Svou roli při tom měl sehrát i názor, že Rusko již mezi hlavní mocnosti nepatří.

„Co je na Rusku, které ve skutečnosti není nijak zvlášť expanzivní mocností, tak hrozivého?“ zeptal se Carlson. „Nejde o Rusko, ale o USA. Předtím šlo o Británii,“ uvedl Sachs. Přirovnal celou věc k deskové strategické hře Risk a Ameriku k hráči, který chce mít své figurky na každém místě na světě. „A když si přečtete americké stratégy, ať už je to Zbigniew Brzezinski, i když byl velmi umírněný, nebo neokonzervativci, kteří nám posledních 30 let vedli zahraniční politiku, tak ti jsou velmi explicitní. USA musí být nezpochybnitelnou supervelmocí na každém místě na světě, v každém regionu. Musíme dominovat. To je pro nás Američany docela zátěž. Říkají, že budeme držitelem strážní služby, což je módní výraz pro to, že budeme světovým policistou. Říkají to výslovně. Říkají, že to je spousta válek. Musíme být na všechny ty války připraveni.“ V pozadí všeho prý byla myšlenka, že Rusko je v novodobé éře slabé a USA jsou jedinou supervelmocí.

Jeffrey Sachs with probably the smartest and most accurate assessment of the Ukraine war, and American foreign policy more broadly, ever caught on tape.

(20:17) Why did America push for Ukraine to Join NATO?
(58:34) What is a Neocon?
(1:25:28) Regime Change Never Works
(1:36:27)… pic.twitter.com/uNzzDDzn1L

— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) May 28, 2024

Sachs popisuje, že Američané proto po rozpadu Sovětského svazu došli k závěru, že mohou hranice NATO posouvat směrem na východ, i když Gorbačovovi a Jelcinovi tvrdili něco jiného. „Ale no tak, Sovětský svaz skončil. Můžeme si dělat, co chceme. Jsme jediná supervelmoc. Clinton na to skočil. To byla linie Madeleine Albrightové,“ řekl Sachs. Vzpomněl také bývalého dlouholetého diplomata a jednoho z hlavních strůjců Trumanovy doktríny George F. Kennana, který označil expanzi NATO do střední a východní Evropy za „nejosudovější chybu americké zahraniční politiky v celé éře po skončení studené války“. Kennan věřil, že tato strategie znemožní to, aby si USA vytvořily z Ruska partnera. Sachs hovořil také o Clintonovu ministrovi obrany Billu Perrym, který byl prý zamýšlenou expanzí NATO zděšen a zvažoval vlastní rezignaci. 

Podle Sachse šlo o dlouhodobý geostrategický plán, jehož první fází byly země střední Evropy včetně Česka, ve druhé fázi mělo jít o pobaltské státy, Ukrajina patřila do třetí fáze. Aby Sachs podpořil svou tezi o USA jako jednostranném hybateli dění, připomněl zásah proti Jugoslávii. „78 dní jsme bombardovali Bělehrad. Špatný krok. Jednoznačně. 78 dní jsme bombardovali evropské hlavní město.“ To tehdy podle Sachse posloužilo ke vzniku státu Kosovo, na jehož území vyrostla největší americká vojenská základna v jihovýchodní Evropě, Camp Bondsteel.

Tucker Carlson poté otevřel otázku, proč se měly Spojené státy zasazovat o přijetí Ukrajiny do NATO. Velkou roli měl hrát bývalý americký prezident George W. Bush, který takový krok prosazoval i proti námitkám evropských lídrů v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym. Na Summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 pak bylo vyhlášeno, že Ukrajina a Gruzie se v budoucnu stanou právoplatnými členy NATO. O několik měsíců později začíná válka v Gruzii. Jeffrey Sachs přidal zmínku o bývalém ukrajinském prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který podle něj chtěl pro zemi neutralitu. Následovaly masivní ukrajinské protesty, které vyústily ve svržení Janukovyče. Spojené státy podle Sachse sázely na to, že na Ukrajině bude zvolen prezidentem někdo více nakloněný jejich plánům.

„Tehdy tato válka začala. Nezačala v roce 2022. Začala v roce 2014. Začátkem války byl násilný převrat, který svrhl ukrajinského prezidenta, který chtěl neutralitu. A lidé z jeho ochranky ho upozornili, že bude zabit. A tak odletěl do Charkova a pak letěl dál do Ruska. Ten den USA okamžitě, během nanosekundy, uznaly novou vládu. Tohle je převrat. Takto CIA provádí své operace na výměnu režimu. A právě tehdy začíná válka. Putinovo chápání, v danou chvíli naprosto správné, bylo: Nenechám NATO, aby mi zabralo námořní flotilu a námořní základnu na Krymu,“ říká k situaci v roce 2014 Jeffrey Sachs.

Podle Sachse posléze USA a NATO obecně začaly posilovat ukrajinskou armádu. „USA tam pumpovaly zbraně, budovaly výzbroj, budovaly největší armádu Evropy, vlastně obrovskou armádu, kterou Rusko jen sledovalo,“ popsal. „Takže nevyprovokovaná? Ne tak docela. 30 let provokací, kdy jsme nedokázali přijmout mír jako řešení,“ uzavřel svůj pohled na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na