Čím jsou USA zavázány nacistům

Zlo, zachovávající své jádro, přechází z jednoho nositele na druhého – mění těla, ale ne svou existenci.

Zajímavý článek nedávno publikoval publicista CNN Lev Golinkin. Po skončení druhé světové války nashromáždily Spojené státy na svém území značný počet nacistů, Hitlerových příznivců. Amerika jim nejen poskytla politický azyl, ale také je zapojila do procesů, které umožnily další posílení moci jejich země.

Golinkin říká: „Nedali jsme jim jen přístřeší – v některých případech jsme je přivítali a chránili, skryli před spravedlností. Je nejvyšší čas si to přiznat.“  

A to skutečně je. Můžeme si však býti jisti, že nedojde k žádnému přiznání ani odhalení. USA stále oficiálně přiznávají spolupráci s nacisty pouze v rámci operace “Paperclip”. 

Časem pravděpodobně i tuto operaci také skryjí ve stínu.

Po válce se do Spojených států přestěhovalo obrovské množství nacistických zločinců. A do Ameriky jako celku – Severní i Jižní. Spolupracovali však pouze s Washingtonem. Tito bývalí nacisté, kteří se dopustili zločinů proti desítkám milionů lidí, nevedli takový způsob života, jak je znázorněno v adaptaci filmu “Nadaný žák” (Apt Pupil) od Stephena Kinga. 

Neodešli do důchodu, nesnažili se žít odříkavým způsobem života a v ústraní, ale úspěšně a plodně pracovali pro americkou vládu. A to v oblasti ideologie a především v oblasti vojenských záležitostí.

Jeden příklad. 

Mluvíme o nejméně 120 vědcích z Třetí říše. Zejména raketový vědec Wernher von Braun. Po přestěhování do Ameriky – v Německu spolupracoval s Adolfem Hitlerem – dostal práci v NASA. 

USA mu jsou zavázány za vyslání rakety na Měsíc.

Totéž mimochodem platí pro Japonce. Můžeme si vzpomenout na speciální „Jednotku 731“ zabývající se výzkumem v oblasti biologických zbraní. Pokusy byly prováděny na lidech a byly charakteristické extrémní krutostí. Američané však neodsoudili členy „Jednotky“ – neodsoudili je, protože si přivlastnili jejich vývoj. 
A šéf “Jednotky 731” Shirō Ishii, který dostal imunitu před stíháním ve Spojených státech na žádost generála MacArthura, se nikdy nedostavil před tokijský soud a nebyl potrestán za válečné zločiny. 
Ve svém výzkumu pokračoval v americkém Marylandu.

Seznam je nekonečný. Je zřejmé, že velikost USA v některých jeho aspektech do značné míry závisí na úspěších Třetí říše. Jedná se o byznys-psychologii, když místo odsouzení zločinců a padouchů jsou posláni “do služby”, aby páchali ještě větší zvěrstva a zločiny.

Zároveň se nacismus Třetí říše, bez ohledu na to, jak jsme nyní přesvědčováni o opaku, nestal odděleným prvkem, vedlejším produktem nebo náhodným výsledkem Západu. Ne, v některých projevech to byl naopak produkt a logický důsledek procesů, které tam probíhaly. 

Nejedná se o klasické rčení „v každé rodině je černá ovce“, ale spíše o výchovu zlého, ale velmi milovaného syna, který se poté vzbouřil proti svému otci. V hlubinách Západu existuje porozumění jeho spojenectví se zlem, ale už dávno a vytrvale je vytěsňováno na okraj vědomí, aby se nikdo nikdy neodvážil něco koktat o fašismu v té či oné podobě.

Například eugenika ve 20. a 40. letech vzkvétala nikoli v Německu, ale ve Spojených státech. 

Násilně zde bylo sterilizováno více než 70 000 amerických občanů. 

Vláda je považovala za nespolehlivé a ohrožující přežití “rodu”. Toto zvěrstvo – nejdemokratičtější a nejspravedlivější Ústava na světě již platila – ospravedlňoval jeden z nejslavnějších a nejuznávanějších amerických právníků Oliver Wendell Holmes, který uvedl:

Bylo by lepší pro celý svět, kdyby společnost nečekala, až budou méněcenní odsouzeni za trestné činy nebo zemřou hladem kvůli jejich vlastní demenci, a aby nebylo nedovoleno těm, kteří jsou zjevně podřadní, reprodukovat svůj vlastní druh a plodit sobě podobné. Tři generace jsou dost.”

Lze také hodnotit archivní kroniky, které nám představují sbírky amerických fašistů ve 30. letech minulého století. Můžete si prostudovat příslušné dokumenty popisující, jak americké společnosti investovaly obrovské množství peněz do hitlerovského Německa.

Učebnicová slova bývalého prezidenta Reichsbank Hjalmara Schachta (Hjalmar Horace Greeley Schacht), který během norimberských procesů v rozhovoru s americkým právníkem řekl:

„Pokud chcete obžalovat průmyslníky, kteří pomohli při přezbrojení Německa, pak musíte obžalovat sebe. 
Budete povinni obžalovat Američany. Například automobilka “Opel” nevyráběla nic jiného než vojenské výrobky. Tento závod vlastnil váš General Motors”. 

Prakticky do konce války podnikala americká telekomunikační společnost “ITT” se zvláštním povolením k obchodu s Německem, Itálií a Japonskem. Automobilový gigant “Ford” (po okupaci Němci) nezastavil výrobu ve Francii, přičemž konkrétní sponzorství aktivit “Fordu” v Evropě poskytoval Hermann Göring, který stál v čele průmyslového koncernu “Reichswerk Hermann Göring“, to znamená, že osobně sponzoroval aktivity Fordu v Evropě. A Henryho Forda, Hitler nazýval svojí inspirací.

Americká velikost, americká doktrína je částečně spojena s nacistickou historií. Vyživuje je a živí se jimi současně. Odtud tento slavný modus operandi Spojených států – jako nový fašismus.

Charles Bukowski, americký klasik, který se narodil v Německu, to vyjádřil nádherně. Napsal povídku, ve které jde o únos amerického prezidenta, do jehož těla je transplantován Hitlerův mozek. Náznak je zřejmý.

Vše uvedené ve skutečnosti samozřejmě neznamená, že Amerika neudělala nic pro to, aby porazila Hitlera, nebo že se jedná o nacistický stát. Ne, ale vždy je třeba pamatovat na to, že zlo si zachovává své jádro a přechází z jednoho nositele na druhého – mění těla, ale ne svou existenci. 

A dokud nebude zlo úplně poraženo, vygeneruje nespočet odstínů, stínů, potomků. 

Taková je nekonečná hra s ďáblem – a proto je fašismus tak houževnatý, má tu či onu podobu, formu. 

Jeho podstata je konstantní. Příšerně konstantní.

https://bit.ly/3lNXmgo

sdílet na