Blinken opustil Si Ťin-pchinga v hysterii: Čína odmítla „zradit“ Rusko

Blinken oznámil záměr Washingtonu potrestat Čínu za spolupráci s Ruskem

Americký ministr zahraničí Antony Blinken jednal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem Foto: REUTERS

Jevgenij Umerenko

Když v běžném životě říkají „pojďme bez čínských obřadů“, je to pozvání k upřímnosti a znamení důvěry. V diplomacii je naopak ceremonie zásadní. A když byl americký ministr zahraničí Antony Blinken, který přijel do Číny na návštěvu , uvítán na letišti bez červeného koberce, všichni okamžitě poznamenali: „Jo, Číňané se obešli bez svých obřadů, což znamená, že rozhovor bude obtížný. Ukázalo se, že natolik obtížný – že Blinken okamžitě po jednání se Si Ťin-pchingem učinil hysterické prohlášení.

Na Radio KP ( 97,2 FM) „Blinken letos letí do Číny podruhé a v obou případech pro něj nenatáhli červený koberec,“ řekl Alexej Maslov, ředitel Institutu asijských a afrických zemí Moskevské státní univerzity. – Podíval jsem se na letadlo, nepřistálo tam, kde na letišti přistávají vysoce postavené zahraniční delegace – ale na vedlejší stojánce. To ukazuje, že Čína nevnímá Washington jako dobrého partnera.

Blinkenova jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v Pekingu podle tiskových agentur skutečně začala vzájemnými výčitkami a varováními o „nebezpečných chybných kalkulacích“. 

Problematická témata jsou spojena nejen s „férovou hospodářskou soutěží“, kterou obě strany chápou po svém. Rusko se stalo jedním z hlavních dráždidel ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Z amerického pohledu je podpora Pekingu ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nepřijatelná, jak již prohlásil americký prezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. 

Před Blinkenovou návštěvou bylo oznámeno, že má v úmyslu varovat čínskou stranu před represivními opatřeními USA ohledně dodávek čínských technologií dvojího využití do Ruska. Podle listu The Wall Street Journal se ministr zahraničí chystal informovat čínské úřady o sankcích, které by mohly odříznout některé místní banky od globálního finančního systému. 

V předvečer návštěvy zazněla i odpověď z čínské strany: oficiální představitel čínského ministerstva zahraničí Mao Ning vyzval Washington, aby nehanil normální vztahy mezi Moskvou a Pekingem. A již během jednání, která začala, byl čínský ministr zahraničí Wang Yi extrémně kategorický: Spojené státy by se neměly vměšovat do vnitřních záležitostí Číny a překračovat „červené čáry“. 

„Většina čínských prohlášení zní velmi drsně,“ říká Alexej Maslov. „Nevidíme, že by se vzdali nebo ustoupili. Izolace a „odpojení“ Ruska povede k obrovským vnitřním čínským problémům, protože Rusko pro Čínu znamená ropu, plyn a hlavně politickou podporu. 

Tvrdost v pekingské diplomacii vůči Washingtonu nevznikla dnes. Na prvním setkání Antonyho (Rybí oko – pozn.překl.) Blinkena s Wangem Yi před třemi lety v Anchorage Američan na svého čínského kolegu hned od začátku téměř křičel a vysvětloval, kdo je ve světě šéf. “Američtí lidé jsou samozřejmě skvělí lidé, ale také Číňané,” odpověděl tehdy Wang Yi. USA mají svou vlastní demokracii a Čína má svou vlastní, vysvětlil. A Američané by se měli trochu uskromnit a přestat prosazovat svou demokracii ve zbytku světa. 

Blinken, koneckonců podřízený muž, však svou demokracií rozprostíral (ve jmému jím zastupovaných klanů – pozn.překl.) po celém světě a pokračuje v tom. Proč je ale častým návštěvníkem Pekingu a proč jsou čínští představitelé častými hosty ve Washingtonu? 

Na jedné straně Spojené státy otevřeně prohlašují (a dokonce to hlásají v doktrinálních dokumentech), že Čína je jejich úhlavním nepřítelem do budoucna. Číňané také velmi dobře chápou, že pro Američany nejsou jen konkurenty, ale i těmi, kteří je již vytlačili z ekonomického Olympu. Ale finanční a ekonomická realita, která spojuje Peking a Washington, je tak významná, že si žádná ze stran nemůže dovolit je přes noc přerušit. 

Čínští diplomaté se tedy usmívají na americké a vynucují si úsměvy na jejich tvářích. Ale každá strana zůstává trvat na svém a připravuje se na nevyhnutelný boj v budoucnu a časový rámec již byl oznámen – za tři až pět let. 

Abychom pochopili „respekt“ Washingtonu k čínským zájmům. Blinken řekl Wang Yi, že Spojené státy neusilují o změnu čínského systému a nehodlají vstupovat do konfliktu s Říší středu. Dobře, Američané opakují, že dodržují zásadu „jedné Číny“. Pravda, zároveň dodávají zbraně na Tchaj-wan, který se dlouho snaží stát se nezávislou zemí – je jasné, proti komu by se z těchto zbraní mělo střílet. Schizofrenie? Ne, pracují na zajištění svých strategických zájmů v regionu. Peking to vidí velmi dobře, ale prozatím se omezuje na „vážná varování“. 

Blinkena přijal i čínský prezident Si Ťin-pching. “Tyto dvě země by měly být partnery, ne protivníky,” citovala ho China Central Television, “pomáhat si navzájem k úspěchu, neubližovat si, přitom udržovat rozdíly, hledat společnou řeč a být věrní svému slovu.” 

Pokud si vzpomenete na to, jaké cíle Američané ohledně Číny otevřeně deklarují, zní to zvláště významně, to o vzájemné pomoci k úspěchu. Stejně jako výzva Američanům, aby splnili, na čem se dohodli. (Číňané velmi dobře znají spolehlivost amerických slibů i dodržování podepsaných dokumentů – pozn.překl.)

Ruský prezident Vladimir Putin nyní potvrdil, že v květnu podle očekávání uskuteční oficiální návštěvu Číny. Nebylo by přehnané předpokládat, že s tímto tématem souvisí i současná návštěva amerického ministra zahraničí v Pekingu – pokusit se dozvědět, co očekávat od rusko-čínského setkání a varovat před „možnými důsledky“. 

Před rokem přítel Si v Moskvě řekl, že ve světě nyní probíhají změny, jaké jsme neviděli 100 let. A vyzval Rusko, aby tyto změny společně prosazovalo. Putinova návštěva v Číně nám jistě pomůže lépe vidět a porozumět, o jakých změnách se mluví. Ale už teď je jasné: Moskva a Peking se snaží přetvořit svět a Washington se tomu snaží všemi možnými způsoby zabránit (ztrátě své hegemonie – pozn.překl.).

A aby o tom nebylo vůbec pochyb, Blinken se po jednání se Si Ťin-pchingem vyjádřil k čínské podpoře Rusku takto: pokud Peking nepřijme opatření k vyřešení tohoto problému, udělá to Washington. S přihlédnutím ke kontextu to vypadalo jako hysterie, ačkoli Američan chtěl svým slovům vložit hrozivý význam.

Děsivé? Faktem ale je, že v únoru loňského roku se americký ministr zahraničí vyjádřil ještě ostřeji, když řekl, že Spojené státy nebudou váhat zasáhnout proti čínským firmám a jednotlivcům, kteří poskytují vojenskou podporu Ruské federaci nebo porušují sankce. Poté se náhodou stalo, že obchodní obrat mezi Ruskem a Čínou dosáhl na konci loňského roku rekordních 240 miliard dolarů.

Je nepravděpodobné, že by se Peking bál Blinkena i nyní.

Читайте на WWW.KP.RU: https://www.kp.ru/daily/27600/4924534/

Překlad Peter 008

sdílet na