Babiš bouchl dveřmi a Leyenová má potíže. Dohnal ji k nečekanému

24.06.2024 9:00 | Monitoring

Odchod Andreje Babiše z frakce evropských liberálů vyvolal v Bruselu větší ohlas, než by se dalo čekat. Zejména předsedkyni von der Leyenové tím prý přidělal další vrásky v její snaze sehnat pro svou koalici, ze setrvačnosti nazývané jako velká, alespoň nejtěsnější většinu. Server Politico popisuje, co všechno k tomu paní Leyenová podniká.

Sdílej

Zatímco český twitter se Andreji Babišovi po pátečním oznámení odchodu z frakce Renew posmíval, v Bruselu jeho krok vyvolal velké bolení hlavy. Zejména u Ursuly von der Leyenové, která počítá každý hlas a Babišova sedmička pro ni může být fatální ztrátou.

Čtrnáct dní po eurovolbách začíná být zřejmé, jak se poslanci z jednotlivých zemí rozdělí do europarlamentních frakcí. Zásadní pro von der Leyenovou je číslo 361, které představuje většinu pro její koaliční projekt lidovců, socialistů a liberálů, který ona sama nazvala „baštou středu proti extrémům“.

Koalice si rychle rozdělila hlavní funkce, lidovci mají mít předsedkyni eurokomise v Ursule von der Leyenové a hlavu parlamentu v Robertě Metsolaové. Socialisté mají dostat předsedu Evropské rady pro Portugalce Antonia Kostu a liberálové funkci úřad šéfa unijní diplomacie, kam se počítá s estonskou premiérkou Kajou Kallasovou.

Zatím to vypadá, že lidovci dokázali o několik mandátů posílit, zatímco oba jejich koaliční partneři ztrácejí. Takže „velká koalice“, která se roky zdála neporazitelná, se nyní pohybuje na samé hraně parlamentní většiny.

Liberální frakci přitom členové stále odcházejí a oznámení Andreje Babiše podle bruselského serveru Politico může strhnout další. Frakce Renew, jejímž základem byl francouzský klub strany prezidenta Macrona, měla minule 102 křesel, nyní má pouhých 74 a ztráty nejspíš nejsou konečné.

Ursula von der Leyenová, která se politice učila v německých velkých koalicích Angely Merkelové, stále preferuje spolupráci lidovců a socialistů. Kdo spolek doplní pro dopočítání matematické většiny, v tom je podle bruselských insiderů otevřena všem možným řešením.

Nabízí se například možnost zapojit do koalice oficiálně Zelené, kteří doposud fungovali ve zvláštní pozici „vstřícné opozice“. Nebyli součástí koalice, ale téměř ve všem s ní hlasovali a v otázkách Green Dealu byli dokonce lídrem agendy, kterou si poté přes místopředsedu Timmermanse osvojovala i eurokomise.

Jen pár minut po Babišově odchodu měli Zelení veřejně deklarovat ochotu přímo usednout v koalici.

S tím ale má problém pravé křídlo evropských lidovců, pro Leyenovou nepostradatelné. To vnímá Zelené jako levicové radikály, jeho část dokonce usiluje o revizi velkého Zeleného projektu Green Deal a spolupracovat s nimi odmítá.

Pokud by si Leyenová postavila proti sobě tuto vlivnou frakci, mohlo by jí to podle Politica stát i vlastní funkci. „Lidovci jsou pro ni stěžejní,“ říká Simon Hix, politolog z univerzity ve Florencii.

Tato cena se za pouhých 50 zelených europoslanců zdá až příliš vysoká.

Druhá možnost se rýsuje napravo. Leyenová odmítá spolupracovat s frakcí Konzervativci a reformisté, kterou před lety spoluzakládal Jan Zahradil a nyní ji ovládá se svými 24 poslanci italská premiérka Giorgia Meloniová.

Pracuje prý ale s možností, že by jí mohly stačit jen hlasy Bratrů Itálie, strany Meloniové. Podle zákulisních informací už měla padnout nabídka významného místopředsednického portfolia pro Itálii výměnou za 24 hlasů.

Zde Leyenová postupuje velmi diskrétně a sází na to, že hlasování europoslanců o důvěře komisi je tajné. Otevřeně totiž s Meloniovou vyjednávat nemůže, proti spolupráci s pravicí se kategoricky postavili koaliční socialisté.

Leyenová ale prý pracuje s možností, že by početný klub Meloniové z frakce označované v Bruselu jako „tvrdě pravicová“ vytáhla úplně.

Pravici přitom podle Politica velmi stoupá sebevědomí, jejich klub je aktuálně početnější, než liberální Renew.

Babišovo dramatické gesto tak podle Politica dosáhlo v Bruselu překvapivého efektu.

sdílet na