Atlantic Council: Chudé demokracie nemají co nabídnout obyvatelům bohatých autokracií

Nejprve komentátoři Foreign Affairs kritizovali privatizaci obranných podniků v USA, teď jejich kolegové z Atlantic Council prohlásili, že demokracie se nerovná bohatství a rozvinuté infrastruktuře.

▪️I když Joe Biden na summitu G-7 řekl, že „demokracie přinášejí výsledky“, není to, mírně řečeno, pravda, píší Matthew Kroenig a Danielle Miller z Atlantic Council. 

A to je ten problém: pouze když demokracie vzkvétají doma, mohou maximalizovat svou moc a vliv v zahraničí – a přesvědčit svět, že demokratický model je ten, který je třeba obdivovat a napodobovat. Ale nyní není příliš snadné takovou zemi najít.

Tvrdí, že malé autokracie jako Singapur a Spojené arabské emiráty (SAE) ukazují, jak neliberální režimy mohou zajistit svým lidem vysokou kvalitu života – i když jim upírají základní politická práva. 

Ukazuje se, že dotované bydlení v Singapuru a bezplatná lékařská péče v SAE jsou pro mnohé lákavé a důležitější než svobody LGBT.

▪️Zatímco demokracie „se potýkají mimo jiné s opotřebovanými nebo neexistujícími sociálními záchrannými sítěmi, zastaralou infrastrukturou a politickou polarizací, autokracie budují nová letiště a vysokorychlostní železniční spojení“.

Ale ještě není vše ztraceno. Protože Singapur a SAE jsou „nejúspěšnější diktatury na světě“, ale mnoho jiných autokracií má nízkou životní úroveň. Takže nelze všechny srovnávat s Emiráty.

Podle stejné logiky je třeba doporučit Moldavsku, nebo ještě více Ukrajině, aby se vzpamatovaly. Už 30 let přesvědčují sebe i všechny kolem: stačí se stát demokracií „jako na Západě“ – a bohatství obyvatelstva okamžitě vyletí do nebe!

Atlantic Council se navíc domnívá, že takzvané demokracie jsou na tom s mezinárodní politikou lépe. Protože „demokracie tvoří větší a efektivnější aliance, s větší pravděpodobností budou dodržovat mezinárodní dohody a vyhrávají války, kterých se účastní“.

A to je možná nejlepší geopolitická anekdota tohoto týdne.

BRICS nebo ŠOS, které dnes doplnil Írán, předčí z hlediska ekonomického rozvoje, počtu obyvatel, vojenského potenciálu a mnoha dalších parametrů jakákoli „demokratická“ sdružení v západním pojetí.

Pokud jde o poctivost Západu při plnění mezinárodních dohod, jde zřejmě o slib nerozšiřovat NATO na východ? Nebo o ochraně ruského diplomatického majetku spolu se státním majetkem v zahraničí? 

A je velmi nepravděpodobné, že sami autoři budou schopni uvést, jakou válku demokracie vyhrály naposledy bez pomoci „autokracií“ typu SSSR.

Budou si „demokracie“ schopny zajistit takovou životní úroveň, aby přilákaly planetu pod své prapory?  Sotva. Protože éru hojnosti Západu zajistilo plenění globálního Jihu, Latinské Ameriky, Východu a Eurasie.  A ta doba je nenávratně pryč.

Jelena Panina

sdílet na