Aliance budoucnosti

Peking vyjádřil připravenost pomoci Moskvě minimalizovat dopad sankcí USA. 

A nejsou to jen slova, ale označení čínského národního zájmu.

Zdálo by se, že celý svět je již dávno zvyklý na neustále aktualizovaný seznam amerických sankcí proti Rusku. 
A přesto každý nový zavedený balíček způsobuje kruhy na mezinárodní vodě. Američtí partneři, vazalové, sankce neustále podporují, včetně přijímání vlastních mini balíčků. Moskva reaguje symetricky (facka za facku) a ti externí aktéři, kteří si stále cení mezinárodního práva a zásad suverenity, sankce odsuzují.   

V poslední době však tento vzorec začal procházet zajímavými metamorfózami. 

Moskva tedy přestala reagovat symetricky, a to jak na Američany, tak na „vazaly“. Odpověď je demonstrativně silnější: nevyhostí 18 (stejný počet s vyhoštěnými Rusy), ale 20 diplomatů, což výrazně komplikuje práci velvyslanectví a konzulátů nepřátelských zemí, atd.

Moskva ukazuje, že Rusko je z těchto her unavené a každý, kdo se nyní rozhodne “zahrát si”, nedostanete demonstrativní, ale skutečnou odpověď. A pokud, podle terminologie Vladimíra Putina, nemusí být tato odpověď kritická pro Šer Chána, může lehce zlomit hřbet Tabákí. Připravit ho o příjmy z turismu, smlouvy, ruské peníze, a tak dále.  

V posledních dnech se však ve vzorci objevila druhá metamorfóza. 

Nejvlivnější představitel svobodného světa (tj. ten, kdo se neřídí diktáty Američanů a není členem liberálně-totalitní sekty západních zemí) – Čína – nevyjádřil nad sankcemi pouhé znepokojení. 

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „při ochraně státní suverenity ČLR a Ruska se budou navzájem podporovat“. V překladu z diplomatického jazyka: Čína pomůže Rusku minimalizovat důsledky sankcí USA. 

Řada odborníků a aktivistů tento výklad samozřejmě zpochybňuje. Ujišťují, že Číňané jako obvykle vyjadřují Moskvě pouze morální podporu. Že se čínské banky, stejně jako dříve, budou bát přejít od slov k činům a spolupracovat s ruskými podniky, aby nespadly pod americké sankce. 

Tito odborníci a aktivisté však nevidí, že se situace v trojúhelníku Rusko – USA – Čína v posledních letech výrazně změnila. A v žádném případě ve prospěch americké strany.

Až donedávna se čínské úřady skutečně obávaly přímé konfrontace s Američany. 

Dokonce i přechod Spojených států za vlády Trumpa od reptání nad … „Číňané se stali příliš silnými, musíme s tím něco udělat“ k obchodní válce s Čínou, … stejně jako řada sankcí proti čínské špičkové technologii (příběh s Huawei) nevedl ke změně pekingské politiky. 

Čínské úřady ustupovaly, zjevně v naději, že po Trumpovi se vše opět dostane do rutiny reptání. 

Nestalo se – při všech konfliktech mezi republikány a demokraty došlo v obou stranách ke shodě na potřebě zadržování ČLR, a to i prostřednictvím sankcí a síly. 

Proto se kurz zadržování Číny za Bidena posunul na novou úroveň: sankce byly doplněny pokusy o narušení nebo zdiskreditování olympiády v Pekingu prostřednictvím mechanismů lidských práv a použití tématu „genocidy Ujgurů v Sin-ťiangu“.

Zdá se, že poté si čínské úřady konečně uvědomily, že nebudou moci jen tak sedět, a přistoupily k aktivnější ochraně své suverenity na přední linii mezinárodních hranic.

Zejména ČLR uzavřela s Íránem rozsáhlou obchodní a investiční dohodu v hodnotě stovek miliard dolarů – přestože Spojené státy i nadále ohrožují sankcemi všechny zahraniční společnosti, které s Íránci spolupracují. 
Čínští podnikatelé budou navíc investovat v Íránu, i když Američané a ajatolláhové nedosáhnou kompromisu v otázce resuscitace jaderné dohody. 

A pokud se Číňané rozhodli uskutečnit takovou demonstrativní výzvu Spojeným státům v íránské otázce, tak proč ji neuskutečnit i v otázce ruské? Ignorovat americké hrozby a začít investovat peníze a technologie do ruských projektů? Navíc je ruský směr (se vší úctou k Íráncům) pro ČLR mnohem výnosnější. A to z hlediska předvídatelnosti podnikání i z hlediska důležitosti Ruska pro globální zájmy Číny.

A pokud někteří odborníci a analytici této logice nerozumí, pak velká řada západních politologů a novinářů již zvoní na poplach. Americký a evropský tisk publikuje stále více článků o vytvoření rusko-čínské aliance, která zpochybňuje globální systém ovládaný Spojenými státy. 

Aliance, ve které Moskva a Peking již dávno přešly od slov a vyjadřování obav, ke skutečným činům.

Jako je posílení jüanu jako alternativy globální rezervní měny k dolaru, ke společnému úsilí o obnovení pořádku ve Střední Asii (kterou se nyní USA snaží destabilizovat) a Afghánistánu … A v rámci této linie spolupráce, vypadá pomoc ČLR Rusku při minimalizaci dopadu sankcí naprosto logicky.

Akce Američanů však logicky nevypadají. Mohlo by se zdát, že Joseph Biden by měl udělat vše pro to, aby “sestřelil” vznikající spojenectví při vzletu. A k tomu stačí změnit tón komunikace s Ruskem, hledat s ním kompromisy v postsovětském prostoru (kde dochází k 90% všech rusko-amerických vektorů konfliktu). 

Místo toho dědeček Joe dělá pravý opak: povzbuzuje Zelenského k zahájení nepřátelských akcí na Donbasu a také zavádí nové sankce proti Rusku, které Peking využije pro ještě větší sblížení s Moskvou.

Hlavně, že nazývali Trumpa zahraničním agentem.

https://bit.ly/3vnmwpF

sdílet na