A co ten Bělehrad? Čínská facka NATO. Kvůli Ukrajině

17.03.2022 15:46

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před dvěma dny prohlásil, že Čína má povinnost dodržovat a obhajovat mezinárodní právo, takže by měla odsoudit ruskou invazi a v žádném případě Rusku nepomáhat. Číňané si jeho slov všimli. A připomenuli, že to bylo právě NATO, kdo v roce 1999 „omylem“ vybombardoval čínskou ambasádu v Bělehradě. „Nepotřebujeme být poučováni o spravedlnosti těmi, kdo mezinárodní právo porušují,“ zaznělo na adresu aliance.

Foto: Repro ČT24
Popisek: Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

15. března prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před setkáním s ministry obrany členských států o Číně toto: „Čína by se měla připojit ke zbytku světa a tvrdě odsoudit brutální invazi Ukrajiny ze strany Ruska. A jakákoliv podpora Ruska, vojenská či jakákoliv jiná, ve skutečnosti Rusku pomáhá vést brutální válku proti nezávislé a suverénní zemi, Ukrajině, pomáhá vést válku, která způsobuje smrt, utrpení a ohromné škody. Takže Čína má jako člen Rady bezpečnosti OSN povinnost dodržovat a podporovat mezinárodní právo. A ruská invaze na Ukrajinu je jasným porušením mezinárodního práva, takže vyzýváme Čínu, aby invazi jasně odsoudila a samozřejmě Rusko nepodporovala. Bedlivě sledujeme jakékoliv známky toho, že by Čína Rusko podporovala.“

Na tato slova už reagoval mluvčí mise Číny při Evropské unii. A nikterak pozitivně. „Tato slova jsme zaznamenali. Číňané plně cítí bolesti a strasti jiných zemí, protože nikdy nezapomeneme, kdo vybombardoval naši ambasádu v Jugoslávii. Nepotřebujeme být poučováni o spravedlnosti těmi, kdo mezinárodní právo porušují. Jako pozůstatek studené války a největší vojenská aliance na světě se NATO dále roztahuje jak geograficky, tak v rozsahu svých operací. Jakou roli sehrálo při udržování světového míru a stability? NATO potřebuje řádnou sebereflexi,“ uvedl.

Incident, na který dotyčný naráží, se odehrál 7. května 1999 při bombardování Bělehradu vojsky NATO. Čínskou ambasádu tehdy zasáhlo pět naváděných střel a zemřeli při něm tři čínští novináři. USA uvedly, že chtěly zasáhnout vedlejší budovu, ve které sídlil úřad pro zásobování. Prezident Clinton se Číně za tuto údajnou nehodu omluvil, tehdejší ředitel CIA George Tenet (po kterém je pojmenována Tenetova cena – pozn. red.) pak před Kongresem dosvědčil, že se jednalo o jediné bombardování, které organizovala a řídila CIA. Právě u nich prý došlo k záměně budov.

O pět měsíců později pak jeden britský a jeden dánský list zveřejnily články, kde s odvoláním na anonymní zdroje tvrdily, že USA ambasádu bombardovaly schválně, protože skrze ni prý jugoslávské síly komunikovaly. Vlády USA a Velké Británie toto obvinění popřely a na konci léta vyplatily pozůstalým odškodné.

Na čínské prohlášení už upozornila srbská tisková agentura Tanjug.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na