Zahraniční investice bychom měli brát jako něco, co nás ohrožuje

Co otázka našeho vymírání a rodin? Ivo Patta, jenž se dlouhodobě zabývá otázkou důchodové reformy a vlivu ekonomického systému na demografii, upozornil, že stát do roku 1992 vracel rodičům 50 procent nákladů na výchovu dětí v rodině. Ale od 1. ledna 1993 zohlednění nákladů na výchovu dětí ze strany státu podle něj kleslo na 12,5 procenta čili stát refunduje rodičům pouze osminu nákladů. Podle demografa Hiršla je jednou z důležitých věcí, na jejímž základě se lidé rozhodují, zda budou mít děti a kolik jich budou mít, materiální zajištění rodin s dětmi. Hiršl podobně jako Patta upozorňuje, že přechod od daně ze mzdy k dani z příjmu fyzických osob znamenal „drastické omezení“ daňového odpočtu za neopatřené dítě. Dle něho ani v roce 2002 se nedosáhlo původní nominální výše této slevy, jakou činila v roce 1992. V reálu tedy daňová sleva tvořila pouze 38 procent své původní úrovně z konce osmdesátých let. Hiršl připomíná, že toto finanční zhoršení pro rodiny s dětmi mělo svůj důsledek, neboť právě v letech 1994–1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30 tisíc ročně, tedy o zhruba 25 procent, a tato nízká úroveň porodnosti se od té doby udržuje. Člověk, který vychová dítě, si odepírá od úst, ale jeho děti pak financují i důchody těch, kteří děti neměli a užívali si mnohem víc. Neměla by tedy daňová a důchodová politika více zohlednit výchovu dětí?

Rozhodně ano! Dnes jsou podmínky nastaveny tak, že mít děti je ekonomicky iracionální. Pokud se rozhodnete mít děti, bude vás to stát neuvěřitelnou energii a neuvěřitelné peníze, státní úřady vám budou na každém kroku házet klacky pod nohy a nakonec dostanete menší důchod než vaši bezdětní kolegové. V rámci rodičovství pak stát podporuje nejrůznější alternativní formy na úkor tradiční rodiny.

Jenže současná vláda to nepokládá za špatné. Nebo snad víte o tom, že by některý vládní představitel vyhlásil záměr podporovat, aby se rodilo více dětí v úplných českých rodinách? Naprosto ne. Babišův úřad vlády je plný „expertů“, kteří usilují o likvidaci rodiny jako svazku a muže a ženy a mnohým není proti mysli ani likvidace Čechů jako etnika. Totéž platí o Ministerstvu práce a sociálních věcí.

A není to jen problém ANO. V podstatě všechny takzvané solidní strany dnes zastávají stejný přístup – do volebního programu dají nějaké neurčité fráze o podpoře rodiny a zároveň poskytnou prostor protirodinným extremistům.

Přitom by výrazná propopulační politika měla podporu značné části voličů. Vlastně je to další příklad, jak radikálně se záměry politických elit liší od voličů.

Všechny takzvané solidní strany dnes zastávají stejný přístup – do volebního programu dají nějaké neurčité fráze o podpoře rodiny a zároveň poskytnou prostor protirodinným extremistům.

Pro někoho na pravici možná kacířská otázka. Může fungovat pozitivně volný trh a kapitalismus, když nyní většinu světového kapitálu ovládá jen hrstka lidí, jak dokazuje ekonom Piketty ve své knize Kapitál ve 21. století? Piketty dokládá, že v letech 1910 až 1920 pobíralo v USA deset procent nejbohatších domácností na příjmech z výkonu profese i z kapitálu 45 až 50 % národního důchodu. Tento jejich podíl klesl v průběhu zhruba půl století na 30–35 % národního důchodu. Od sedmdesátých let 20. století však dochází opět k prudkému nárůstu příjmové nerovnosti a v letech 2000 až 2010 pobírá deset procent nejbohatších už zase 45–50 % tak jako v dobách kolem první světové války. Nejlépe placená tisícina zaměstnanců (0,1%) pobírala v roce 2000 v USA 2 % národního důchodu. V roce 2010 už pobírali 10 % národního důchodu. Výsledkem nové vlny majetkové nerovnosti je, že horních deset procent dnes vlastní v Evropě 60 % veškerého majetku. V USA vlastní horní decil dokonce 70 % majetku. Přitom dolní vrstvy, tedy chudší polovina společnosti, vlastní dnes tak jako před sto lety zhruba jen 5 % majetku. Střední vrstvy (tedy 40 % domácností mezi horními a dolními) vlastní v Evropě přibližně jednu třetinu všech majetků a v USA necelou čtvrtinu. (Přitom žije ve středních vrstvách již z definice čtyřikrát více lidí než v horním decilu.) Čistým majetkem v hodnotě vyšší než jeden milion eur disponovalo v roce 2013 zhruba 2,5 % dospělé evropské populace. Na tato dvě a půl procenta nejbohatších Evropanů připadá 40 % celkového jmění, tj. asi 200 % evropského HDP. Takový trend je po celém světě. Nesměřuje to vše pouze k monopolismu a likvidaci malých a středních firem? Neměl v tomto Marx vlastně pravdu? A i kdyby se nyní podařilo deregulovat ekonomiku podle libertariánských představ, jak mohou v takovém prostředí konkurovat malí podnikatelé, kteří prostě ve srovnání s velkými nemají kapitál?

To není otázka kapitálu, to je otázka nastavení pravidel. Když zakládáte obchůdek, nepotřebujete kapitálově konkurovat Tescu. Ale je důležité, aby ve vaší zemi byla pravidla nastavena tak, že hypermarketové sítě nebudou schopny zašlápnout malé obchůdky. A takhle je to se vším.  Někdy stačí i relativně malé opatření. Třeba zavedení progresivního zdanění v pivovarnictví vedlo k ohromující expanzi minipivovarů. Ale někde by bylo zapotřebí jít dál.

Co se týče libertariánských představ o deregulaci, to jsou jenom takové pokrytecké řeči. Ti lidé dobře vědí, že korporace nikdy nepřipustí deregulaci. Zároveň ale chtějí chránit korporace. Požadavek deregulace jim přináší politické body a poslanecká místa, ale oni sami vědí, že ty věci nikdy nebudou realizovány. Je to jen podvod na voliče.

Současná podoba globalizace přináší výhody jen úzké vrstvě vlastníků a manažerů. Pro většinu obyvatel je nevýhodná. Lidem v téměř každé zemi by dnes prospělo, kdyby více vyráběli pro místní trh…

Přichází podle vás obchodní válka USA vs. Evropa a USA vs. Čína? A pokud ano, co to pro nás znamená?

Nevím, jestli ta obchodní válka opravdu přichází. Ale je zřejmé, že současná podoba globalizace přináší výhody jen úzké vrstvě vlastníků a manažerů. Pro většinu obyvatel je nevýhodná. Lidem v téměř každé zemi by dnes prospělo, kdyby více vyráběli pro místní trh a kupovali více místního zboží.

Ptal se Lukáš Petřík.

Publikováno 12. října 2018 na Parlamentních listech

Další zajímavé články:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Petr-Hampl-Stat-katastrofalne-selhava-Nenavist-milionu-obcanu-kteri-nemaji-budoucnost-Predlistopadovy-rezim-se-tesil-vyssi-podpore-nez-ten-soucasny-ktery-produkuje-chudobu-a-beznadej-538636

knihu možno zakoupit zde: http://www.pi-shop.cz/knihy/

sdílet na