Z německého Lipska odstartoval nákladní Boeing 757 registrovaný na kurýrní společnost DHL

Z německého Lipska odstartoval nákladní Boeing 757 registrovaný na kurýrní společnost DHL, odletěl do České republiky a začal kroužit nad Brnem a bez přistání se poté vrátil znovu do Lipska! Šokující letový záznam doslova výraží dech! Co prováděl nákladní Boeing registrovaný ve Velké Británii při kroužení v obrovské výšce 11 278 metrů nad Brnem? Takhle se tedy do ČR dostávají ty britské mutace? Na podivné a zdánlivě bezcílné lety nákladních Boeingů a Airbusů nad Evropou upozorňuje čím dál tím více spotterů!

A je to tady znovu a tentokrát už jde opravdu do tuhého. Naše redakce dnes byla zalarmována fanouškem letectví a tzv. spotterem, který si všiml záhadného a podivného letu, který naprosto nedává smysl a vyvolává i mezi spottery velké obavy. Mezi amatérskými fanoušky do letectví se už delší dobu hovoří o podivných přeletech a kroužení letadel nad Evropou, které začalo vloni na jaře a od té doby tyto úkazy na nebi pokračují, ale dosud se jednalo pouze o menší letadla a stroje, které kobercují nad krajinou sem a tam.

Posléze odlétají zpátky na letiště, které je obvykle v cizině, tedy mimo území České republiky. Naše redakce všechny podněty spotterů prověřuje. V některých případech jde opravdu o letadla, která jsou registrována na společnosti, které se zabývají kartografií a geodézií, tedy v takovém případě jde logicky o fotografování krajiny pro mapové účely a tvorbu tzv. ortofotomap, ale těchto podivných letů je tolik, že je vyloučené, aby všechny prováděly snímkování.

Mnoho letadel totiž kobercuje to samé území několikrát do týdne, a to je samozřejmě nesmysl, že by letadlo pořizující mapové snímky fotilo tutéž krajinu znovu a znovu několikrát za týden. Kromě toho, mnoho těchto letů probíhá po setmění, což vylučuje samotnou podstatu a účel takového fotografování. Stejně tak tyto lety neprobíhají nad zajímavými památkami, že by se jednalo o vyhlídkové lety, protože takové lety mají úplně jinou stopu a charakter.

Každý, kdo někdy letěl vyhlídkovým letem, tak ví, že takový let nemá ani náhodou charakter koberce, ale je to klasický okruh nad zajímavými místy a poté následuje návrat na letiště. Pilot často zákazníkovi vyhoví tzv. smyčkou, že nad zajímavým místem udělá kolečko, tedy oblet a pokračuje se nad další zajímavé místo. Na letovém záznamu to potom vypadá jako kudrlinka, malá smyčka na jinak relativně rovné letové dráze. To je charakteristické chování vyhlídkových letů. Jenže lety, kterými je zaplavena obloha celé Evropy od loňského jara, vypadají úplně jinak.

Letecké kobercování nad Evropou vzbuzuje už od loňského jara velké obavy mezi spottery

Mnoho letadel kobercuje prostory nad rozhraním tzv. vzdušných zdviží, které znají piloti větroňů, kluzáků a paraglidisté. Vzdušná zdviž je místo, kde se ohřívá od země vzduch a stoupá vysoko vzhůru. Teplý vzduch se tvoří nad pevninou, nejčastěji nad lesy a loukami, ale rovněž nad skalami, a to hlavně v odpoledních a večerních hodinách, kdy skály, které jsou přes den Sluncem zahřívány, působí jako tepelný akumulátor, který posiluje vzdušnou zdviž v odpoledních a večerních hodinách. A pokud taková krajina je v blízkosti vodní plochy, vzniká zajímavý jev, vortexový vztlak, kdy teplý vzduch stoupající vzhůru přisává z vodní plochy studený vzduch, který se míchá s teplým stoupajícím proudem a vzniká vortexové a velice silné proudění.

A když se podíváme na podivné kobercující stroje nad Evropou, tak vidíme letadla, která kobercují na rozhraní lesů a vodních ploch, případně jako v Itálii, na rozhraní velice horké pevniny a studeného vzduchu moře, případně na úpatí italských Alp. Cokoliv rozprášíte a vypustíte do těchto stoupajících vzdušných zdviží, to vyletí do obrovské výšky a může cestovat stovky, nebo až tisíce kilometrů, než to spadne zpátky dolů. Funguje to totiž jako potrubní pošta, ale za použití lokálních vortexů a kontinentálního vzdušného proudění.

Princip proudění vzdušných mas je laické veřejnosti prakticky záhadou, přitom jde o základní mechanismus klimatu naší planety

Jenže, existuje i jiná metoda. Pokud se rozhodnete poslat touto potrubní poštou nějaké částice, a nemluvíme zde o prachových částicích, můžete je vysypat do kontinentálního pasátového proudění, které obsluhuje celou planetu. Jenže k tomu vám nestačí malé letadlo, ale potřebujete k tomu Boeing anebo Airbus, který musí vyletět do dostatečné výšky, ze které je možné potom do tohoto kontinentálního proudění nasypat to, co právě potřebujete.

A aby to bylo ještě komplikovanější, každé vortexové proudění je nejsilnější nad velkými městy, kde beton, střechy domů a asfalt silnic vytvářejí rozpálené plotny, které generují obrovské tepelné zdviže. A pokud je v blízkosti zdroj studeného vzduchu, např. vodní nádrž, přehrada, jezero nebo moře, vzniká vortex, který si představte jako hurikán, který na vnější straně zvedá vše vzhůru, ale v malém okruhu uprostřed se vzduch ochlazuje a vše padá dolů.

Tady je potřeba upozornit, že vortexové proudění není hurikán, ale mechanika vzniku hurikánu má na počátku vortexové proudění, tedy interakci rozpáleného teplého vzduchu míchaného s nasávaným studeným zdrojem vzduchu v blízkosti teplé vzdušné zdviže. A pokud z vysoko letícího letadla rozsypete cokoliv do oka vortexu, dojde k nasátí materiálu a k jeho stažení k zemi, čímž se materiál promísí s atmosférou u země, těsně nad povrchem, a to v širokém okruhu vortexového zdroje. Lze to přirovnat k mixéru.

Co uděláte, když chcete sypký materiál smíchat s tekutinou? Použijete mixér, který vytváří vortex mechanicky. Na okrajích mixéru částice stoupají vzhůru, na vrcholu přepadávají blíže k centru vortexu a padají středem vortexu dolů po vnitřní straně zdviže, čímž s cyklus opakuje. Vzdušný vortex se liší od mixéru v tom, že není ohraničen nádobou, ale neviditelnou stěnou teplého vzduchu, přičemž částice po dosažení vrcholu vortexu padají po vnitřní straně vortexu dolů a u země vortex úplně opouští a proudí do širokého okolí desítek kilometrů v okruhu, a to všemi směry. Tolik tedy nezáživné teorie. A teď přijde pecka.

Nákladní Boeing registrovaný ve Velké Británii kroužil bezcílně ve výšce 11 km nad Brnem a poté v klidu odletěl zpátky na základnu v Lipsku

Dnes 4. března 2021 došlo k bizarní a přitom ukázkově podezřelé výpravě jednoho letadla z Německa do České republiky. Takže, co se stalo? Dnes ráno odstartoval z letiště v Lipsku nákladní Boeing 757 registrovaný kurýrní společností DHL ve Velké Británii s registrační insignií G-BMRJ [1] a letěl do České republiky do Brna. Řekli byste, že šlo o normální a ničím zajímavý let s balíčky, kurýrní službu DHL znáte určitě všichni. Jenže, tento let je plný záhad. Tento stroj normálně a doopravdy do Tuřan létá a opravdu tam přistává. Jenže to, co se stalo dnes, to opravdu hlava nebere.

Do letového prostoru nad Brnem nevstoupil v přistávací letové hladině, že by stroj šel na přistání na brněnském letišti v Tuřanech u Brna, protože stroj přiletěl nad Brno v obrovské výšce 11 278 metrů a začaly se dít věci. Stroj přiletěl nad Brno ze severozápadu a začal kroužit nad jižní částí Brna, zahájil v této obrovsky vysoké letové hladině kroužení okolo letiště v Tuřanech, jenže nejednalo se o vyčkávací kroužení před přistáním, stroj totiž vůbec neusiloval o přistání. Navíc, vyčkávací kroužení nikdy neprobíhá v tak obrovské letové hladině, protože to je nesmysl, stroj je totiž moc vysoko na zahájení přistávací fáze. Ne, stroj vůbec o přistání v Tuřanech neusiloval.

Boeing ve stálé letové hladině 11 278 metrů obkreslil nad jižním okrajem Brna 4 elipsy, tedy obletové dráhy a potom se vrátil zpátky do Lipska v Německu. Administrátor mi k tomu hned napsal vtip o Brně, že v Brně raději DHL už nepřistává a sype balíčky z letadel rovnou z oblohy a potom honem pryč. Jenže, legrace stranou, tato událost je doslova alarmující.

Co proboha dělal nákladní Boeing 757 v tak obrovské výšce nad Brnem? Proč Boeing registrovaný ve Velké Británii a určený oficiálně pro nákladní přepravu krabic a balíčků startuje z Lipska, proč ve výšce 11 kilometrů krouží nad Brnem a poté se vrací do Lipska? A potom si přečtete na českém serveru Novinky článek [2] s tímto nadpisem: “Česko znovu na špici. Více nových případů nemá za poslední týden nikdo na světě” a najednou, pokud nejste tupí, vám to začne docvakávat.

V Brně je největší nárůst nakažených lidí s britskou mutací a nikdo neví, odkud to spadlo a kde se to vzalo?

Češi nikam nejezdí, všude karantény, zavřené hranice a cestování za hranice je takový vopruz, že kdo může, nikam necestuje. Jak je tedy možné, že Česko je na špici největšího nárůstu covidistů na světě v přepočtu na počet obyvatel? A potom si přečtete druhý článek [3], tentokrát na iDnesu, který má pro změnu tento nadpis: “Britská mutace už tvoří v Brně zhruba polovinu testovaných vzorků” a začnete si dohromady skládat, kolik je jedna a jedna. Proč je v Brně tak obrovský nárůst britských mutací? To jezdí z Brna tolik Moraváků do Britanistánu v době uzávěry Velké Británie? Nebo tolik Britů přijíždí do Brna? Odkud se ta mutace vzala? Odkud spadla? Z Marsu? Konceptuální gramotnost znamená umět skládat si dohromady jednotlivé oddělené střípky obrazu do komplexního obrazu a skládačky.

Nákladní letadla Boeing registrovaná ve Velké Británii startují z německých letišť a v obrovské výšce přes 11 km 4x zakrouží nad 2. největším městem v ČR a vrátí se zpátky do Lipska. A potom v českém tisku čtete, že ČR je na vrcholu světového žebříčku nových případů covidu, a že v Brně je už polovina všech nakažených diagnostikována s britskou mutací. Shoda náhod? Nevíme v redakci, co se přesně stalo a co to má znamenat. Pouze přinášíme informace o tom, jaké podivnosti se dějí ve vzdušném prostoru ČR v době covidové hysterie. Je na vás, jaké závěry si z toho odvodíte. Normální to rozhodně není.

Pamatujte na to, že koronavirus byl detekován i u indiánů v Amazonii [4], kteří žijí izolovaně a s nikým se nestýkají. A otázka, jak se tam virus dostal, má možná velmi jednoduchou a prozaickou odpověď s ohledem na tyto nové informace o nákladních letadlech, které zdánlivě bezcílně létají v obrovské výšce nad velkými městy a poté se vrací tam, odkud vylétly. Pamatujte si, že na Aeronetu čtete realitu v předstihu, protože rozdíl mezi konspirací a realitou je zhruba půl roku.
-VK-Šéfredaktor
AE News https://bit.ly/3ehAEM1

sdílet na