Vyhlídky na stabilizaci politické situace v Afghánistánu
Politický vývoj v Afghánistánu
V zemi nebyl žádný řád a úroveň korupce a obchodu s drogami za vlády Karzáíe prudce vzrostla. Pod ním si drogoví pánové dokonce vzali důležitá místa a hlavním a jedním z nejbohatších lidí v zemi byl jeho bratr – Abdul Kayum Karzai. Karzajská vláda se téměř okamžitě po nástupu k moci začala zhoršovat, což bylo způsobeno hromadami finančních prostředků přidělených Spojenými státy jako podpora, která byla ukradena, poškozovala politické elity a současný správní aparát Afghánské islámské republiky.
Celkově USA přidělily na obnovu Afghánistánu více než 133 miliard dolarů – po očištění o inflaci je to více, než kolik bylo vynaloženo po druhé světové válce na obnovu celé západní Evropy v souladu s Marshallovým plánem. Všechny tyto peníze ovlivnily skutečnost, že vláda Karzáíů se prakticky zvrhla na kleptokracii a využila výhod moci ke zvýšení osobního bohatství a politického vlivu krádeží veřejných prostředků.
Podpora a financování zvenčí prakticky ve všech oblastech budování státu afghánské demokracie nedosáhly bodu. A v roce 2006 se američtí představitelé obávali, že obchodníci s drogami se stali silnějšími než afghánská vláda a že výnosy z obchodu s drogami šly na potřeby Talibanu.
Vliv a činnost opiové lobby ovlivnily populaci a rozložily ji. Příkladem je zde příběh popsaný v sérii zpráv vlády USA „Lessons Learned“, kdy britští vojáci zaplatili afghánským farmářům, aby zničili své plodiny máku, ale to přesvědčilo zemědělce, aby příští sezónu vysadili další máky. Později americká armáda zničila maková pole bez kompenzace, což rozzuřilo farmáře a přinutilo je přejít k Talibanu.
Vojenská pomoc poskytovaná mezinárodními silami také nevedla k účinnému rozvoji afghánských bezpečnostních sil. Američtí poradci téměř nenáviděli afghánskou armádu a věřili, že mohou Talibanu ukrást a odevzdat se co nejdříve. Chování většiny nepřátelských akcí proti rostoucímu Talibanu na pozadí korupce se stalo výsadou mezinárodních sil, jejichž ztráty nadále rostly, a jejichž vlády vyhlásily „úspěšný pokrok“ ve zvyšování počtu žen vyškolených v chovu zvířat a zvyšování rychlosti na silnicích v Afghánistánu.
Celá tato stabilizační strategie a programy, které byly použity k jejímu dosažení, nezohlednily specifika afghánského kontextu a úspěchy ve stabilizaci jednotlivých afghánských provincií přetrvávaly pouze tehdy, když tam byl koaliční vojenský kontingent. Američtí úředníci se pokusili vytvořit demokratickou vládu od nuly v Kábulu, podle vzoru své vlastní vlády ve Washingtonu, což byl Afghánci zcela cizí koncept zvyklý na tribalismus a islámské právo. A vláda prezidenta Ashrafa Ghaniho, který v roce 2014 převzal funkci prezidenta, nezměnila situaci v zemi.
Mezinárodní síly, které umožnily vzkvétat korupci, pomohly zničit legitimitu křehké afghánské vlády, kterou se snažily podporovat. Jak soudci, policie a úředníci pokračovali v vydírání úplatků, mnoho Afghánců začalo být rozčarováno myšlenkou demokracie a obrátilo se k Talibanu, aby obnovil konzervativní řád a strukturu života, které pochopili.
Vývoj politické ideologie Talibanu
Od roku 2014 se počet teroristických činů Talibanu výrazně snížil, což lze přičíst vzniku islámského státu a jeho popularitě mezi nejradikálnějšími vrstvami Talibanu. Nakonec radikálové, kteří dříve přísahali věrnost Talibanu, vytvořili Vilayat Khorasan, afghánskou provincii tzv. Islámského kalifátu.
Rozkaz Talibanu, který viděl události kolem Kalifátu a Washingtonových akcí, aby se vymanil z neúspěšné afghánské kampaně za ně, chápe, že další rozvoj jejich hnutí jako teroristické organizace je slepá ulička a nepovede k požadovanému cíli. Taliban, který má pod kontrolou téměř 70% území Afghánské republiky, se proto snaží osvobodit od obrazu teroristické organizace a hlavního dodavatele máku opia.
Navzdory skutečnosti, že bojovníci Talibanu pokračují v provádění útoků na národní armádu a mezinárodní síly, a to i se smrtí civilistů, které jimi často považují za spolupachatele okupantů a spolupracovníků, je zakázáno pěstovat mák opium a jejich postupný přesun do na straně legitimity jejich politické moci, prostřednictvím zprostředkovatelů ve formě Ruské federace, Kataru a dokonce i Číny, s jejichž účastí se snaží vyjednat stažení mezinárodních sil ze své země.
Zástupci Talibanu navrhli podmínky pro ukončení nepřátelství vůči vládním silám, mezi něž patří stažení, podle jejich názoru, mezinárodních sil a odsouzení některých vládních úředníků Hamida Karzáí a Ašrafa Ghaního. Poté mohou dokonce uspořádat všeobecné volby, které samozřejmě vzhledem k odpovědnosti venkovských oblastí, v nichž žije většina obyvatel, vyhrají zástupci jejich hnutí.
Zdroje
Prvním zdrojem, který jsem použil, byly zprávy Pentagonu o zvýšení počtu bojovníků Talibanu a zvýšení území pod jejich kontrolou v Afghánské islámské republice.
Druhým zdrojem byl rozhovor pro projekt Learned Lessons, který vytvořila vláda Spojených států v roce 2008 za účelem vyšetřování odpadu a podvodů ve válečné zóně. Následně byl tento projekt transformován do řady rozhovorů, které byly získány od více než 600 dotazovaných z řad přímých účastníků afghánské kampaně, a to jak z hodnosti a spisu, tak z vysokého vojenského velení a vlády.
Oba zdroje jednomyslně vyjadřují obavy ohledně pokračování protiteroristické kampaně mezinárodních sil a vyhlídek na poválečnou strukturu republiky, pokud Spojené státy přesto opustí území Afghánistánu.
Shrnutí a vlastní závěry
Vidím dvě možnosti vývoje událostí v Afghánské islámské republice po nevyhnutelném stažení mezinárodního kontingentu odtud. První z nich, a bohužel nejpříznivější, je, že Taliban silou nebo politickými metodami přesto vezme moc v zemi do svých rukou. Je možné, že k tomu dojde relativně mírumilovně, „Taliban“ se dostane k moci a „dohodne“ s afghánskou vládou, že „Taliban“ bude jmenován do většiny vládních funkcí pomocí vydírání a vyhrožování.
Vláda skládající se převážně z „Talibanu“ nebude tak rigidní jako v 90. letech, ale v 80. letech zůstanou náboženskými barbary v duchu Severního Jemenu. Vláda Talibanu nebude mít finanční problémy, a to díky hospodářské podpoře monarchií Perského zálivu a Pákistánu, ale to neovlivní blaho obyvatelstva a neovlivní další rozvoj afghánské společnosti v duchu moderních hodnot západního světa. Je dokonce možné, že „Taliban“ vyvine nějakou formu cestovního ruchu, z kategorie „podívejme se, jak sem jezdíme osly, zatímco vy oríte otevřené prostory vesmíru“.
Vláda Talibanu povede buď k novým protestům obyvatelstva, včetně ozbrojených, nebo ke zpomalení reforem v íránském scénáři, ale v každém případě se afghánská společnost ve svém vývoji stále více vzdálí od zbytku světa.
Druhou, nejpravděpodobnější možností je, že jakmile Taliban vstoupí k moci, začne podněcovat teror a nenávist mezi národnostmi, které dříve podporovaly Severní alianci a předchozí vládou, nebo začnou mezi sebou bojovat uprostřed neshod o politických činnost a stavba státu.
Jak můžete pochopit, obě možnosti neslibují nic dobrého pro další rozvoj afghánské státnosti a celé afghánské společnosti jako celku, a nakonec povedu k nové fázi nekonečné občanské války v Afghánské republice.
https://bit.ly/384u3Ox