Ve Kbelích přistál evakuační letoun z Kábulu s 87 pasažéry

Praha – ČTK. Na pražském letišti v Kbelích přistál dnes po 22:30 druhý evakuační letoun z Kábulu. ČTK to zjistila na místě. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Evy Davidové přivezl 87 pasažérů. Jsou mezi nimi Češi, Afghánci i dva Poláci. Evakuační speciál odletěl z Kábulu dnes odpoledne. Na palubě byli podle ministrů obrany Lubomíra Metnara (za ANO) a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) i velvyslanec Jiří Baloun, vojáci a místní spolupracovníci s rodinami. Letadlo mělo na cestě do Prahy mezipřistání v ázerbájdžánském Baku kvůli tankování paliva. O případném vyslání třetího evakuačního letu by mohl ve středu rozhodnout krizový štáb ministerstva zahraničí.

“Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,” uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Českým diplomatům a vojákům poděkoval i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který zároveň potvrdil, že je na palubě i velvyslanec. Z Afghánistánu tak již byli evakuováni všichni čeští zaměstnanci zastoupení České republiky. Letadlo veze podle Kulhánka i malé děti. Čechů veze letadlo podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 16.

Mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová ČTK řekla, že na palubě je 87 pasažérů, informaci potvrdilo i ministerstvo obrany. Babiš Rádiu Z řekl, že česká armáda přepravuje i dva Poláky, protože v letadle bylo místo. Premiér avizoval, že o dalším případném letu do Kábulu se rozhodne dnes večer. Podle Davidové další krizový štáb ministerstva zahraničí, který otázku bude řešit, zasedne ve středu ráno, dnes už další letoun do Kábulu neodletí. Další možností je, že Česku s evakuací pomohou spojenci.

Babiš Rádiu Z také řekl, že o integraci evakuovaných Afghánců chce mluvit, až se rozhodnou, zda chtějí zůstat v ČR. Armáda uvedla, že afghánským tlumočníkům nepomáhá jenom s evakuací. “V Česku pro ně zajišťujeme ubytování, stravování, zdravotní péči a psychologickou podporu,” napsala na twitteru.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) novinářům v Brně řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. “Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,” uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Podle Babiše je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě, kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

Bližší okolnosti evakuace by měly být zodpovězeny na čtvrteční tiskové konferenci, které by se měl zúčastnit i velvyslanec Baloun, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí.

V Česku už v pondělí přistál první stroj, který přivezl 46 lidí. Dohromady tak podle Hamáčka Česko poskytne pomoc zhruba stovce afghánských pomocníků české ambasády a armády včetně jejich rodinných příslušníků.

Podle informací ČTK je situace na kábulském letišti extrémně složitá a nepřehledná, a to i kvůli přítomnosti Tálibánu. Na záchranu každého z evakuovaných musí čeští diplomaté a vojáci vynaložit veliké úsilí. Zdůraznili to také Babiš i Hamáček, poděkovali za práci lidem, kteří zařizovali nastoupení evakuovaných v Kábulu do letadla. Podle Babiše tálibové bránili přístupu na letiště.

Davidová dnes ČTK už dříve řekla, že všichni, kteří mají být evakuováni, jsou zdravotně v pořádku a nejsou zraněni.

Česká republika, stejně jako další členské země protitálibánské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se Tálibán zmocnil i Kábulu.

Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11.500, někteří z nich opakovaně. Do misí byla zapojena řada jednotek včetně zdravotníků, příslušníků pozemních jednotek i vzdušných sil nebo logistiky. Do země byly vyslány i speciální síly. Podle expertů nasazení v Afghánistánu armádě výrazně pomohlo k rozvoji a přineslo neocenitelné zkušenosti. Nasazení nepřežilo 14 českých vojáků.

Podle údajů českého ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun. V částce jsou zahrnuty náklady na platy ve výši asi 8,2 miliardy korun, provozní náklady za asi 6,14 miliardy a zbrojní akvizice za 5,56 miliardy.

sdílet na