V Británii byly síly temnot poraženy. Podaří se to i u nás?

Vladimír Stwora

Z žaláře národu v pátek o půlnoci uprchl první vězeň. Ukázal všem, že to jde. Po 47 letech je Británie konečně zase suverénní stát, bez diktátu bruselských magorů.

Může prodávat banány jakkoliv zakřivené, svítit čím chce, jezdit na benzín a elektřinu vyrábět metodami, které neodporují fyzikálním zákonům. Její trh nebude křiven dotacemi a kurs libry si bude určovat podle potřeby sama. Stejně jako svou migrační politiku. A nebude nucena platit obrovské částky, z nichž nemalá část jde na luxusní život bruselských parazitů a zbytek na dotace křivicí trhy.

Samozřejmě eurohujeři straší temnými hospodářskými scénáři, ale domnívám se, že k nim nedojde. Naopak předpovídám, že si ekonomicky polepší.

Jak se to podařilo? Británie nikdy nebyla příliš těsně spojená s Evropou. I její členství v EU bylo vyšperkováno výjimkami a úlevami, které si vyjednali už při vstupu. Například nikdy nemuseli přijmout euro.

Přečtěte si celkem kvalitní rozbor historických faktů na iDnes v článku  Britský románek s EU: dlouhé námluvy, léta hádek a trpký rozchod. Britští politikové mají koule, národní hrdost, parlamentní tradici, dokázali se vzdát osobních výhod bruselských trafik, které jsou mocným lákadlem politiků menších a chudších zemí.
Jen se zeptejte Jourové.

Je tady ještě jedna věc, která možná Britům pomohla. Do Británie vedou nitky světové moci.

Své hlavní sídlo tam má dobrák Rothschild, jeho úderná pěst Soros a další finančníci plus starobylá šlechta.
I když samozřejmě tahle skupina je internacionální, banka bank BIS (Bank for International Settlements) má například sídlo ve švýcarské Basileji (rovněž země mimo EU, jaká náhoda), zelený stůl, odkud se rozhoduje,
je z velké části v Británii. A těmto silám prostě začala být kazajka bruselských byrokratů už příliš těsná.
Bez jejich skryté podpory by Británie nikdy EU neopustila.

Britové tedy mohou slavit, i když se obávám, že na záchranu země jako takové je už příliš pozdě. Británie je rozkládána zevnitř migrací ze zemí třetího světa a islámem. Země je pro migranty obrovský magnet, navíc se jim jako bumerang vrací jejich koloniální politika. Vlastní porodnost je nízká, je otázkou desetiletí, než naplaveniny z afrických a asijských zemí převáží počtem původní obyvatelstvo.

Navíc je Británie doslova drcena politickou hyper korektností, terorem LGBT a dalšími výdobytky moderní doby. No, uvidíme, jak se s tím vypořádají, ale příliš naděje v ně nevkládám.

V každém případě má Británie nakročeno správným směrem. Ale co bude s námi? Jak se teď zachová Brusel?

Jsou dvě možnosti.

  • Buď dostali eurohujeři po papuli a trošku zmírní svůj tlak, budou více hledět na přání jednotlivých zemí (přeci jenom příklady táhnou)
  • anebo se naopak semknou a ještě přitvrdí v politice likvidování národních států.

Budeme potřebovat pár měsíců, než se nový směr ukáže.

Jsem i tady pesimista a vidím to spíše na utažení kohoutku, ale třeba se mýlím.

Co je ale jisté, je posílení vlivu Německa a potažmo Francie jako dvou nejpočetnějších zemí EU. Dokud tam byli Britové, přeci jen tvořili určitý protipól. Projevy britských poslanců byly osvěžující, Nigel Farage a jeho ostrý jazyk bude v bruselském parlamentu velmi chybět.

Německo teď začne arogantně diktovat zbytku Evropy svůj pohled a nebude to hezký pohled.

Hitlerova vize Evropy pod nadvládou Německa se tedy realizuje 75 let po jeho smrti. Jenomže Hitlerovo jednonárodnostní Německo už není. V Německu stejně jako ve Francii dochází k rozpadu společnosti vlivem neřízené migrace ze zemí Třetího světa. A stejně jako v Británii i Německo a Francie mají problém s nízkou vlastní porodností.

I tady je otázkou desetiletí, než se nově příchozí stanou rozhodující složkou ve státě. Islám se pevně usazuje v obou zemích. Tedy přesněji ve všech zemích na západ od Aše. A to je velmi zlé. Všechna špatná rozhodnutí politiků se dají časem zvrátit, opravit. Ale muslimy a Afričany, kteří do Evropy přišli a stále přicházejí, už nikdo nikdy nevystrnadí.

Co z toho vyplývá pro nás? Budeme potřebovat všechnu sílu, abychom jim vzdorovali. V Čechách, na Moravě i na Slovensku je nesmírně silná pátá kolona zrádců a kolaborantů, na ně napojených prospěchářů, parazitů, neziskovek, naše školství přitom produkuje nové a nové nevzdělance a nepoužitelné aktivisty, kteří už přebírají moc ve státě a zbavit se jich bude skoro nemožné.

Teoreticky by to bylo jednoduché. Stačilo by, kdyby lidi volili těch několik vlasteneckých stran, které tady ještě máme. Ale lidé jsou ovlivněni nesmírně účinnou propagandou mainstreamu a nedokážou se rozhodnout.

Kdyby se přeci podařilo a některá vlastenecká strana nebo strany se dostaly k moci, dalo by se vypsat referendum o vystoupení z EU (nepochybuji, jak by dopadlo), vystoupit následně z EU ať to stojí, co to stojí, z schengenského prostoru, na hranicích znovu vztyčit ploty a ostnaté dráty a nazdar.

Je to otázka řady roků, já vím, ale ještě není pozdě, i když je minuta po dvanácté. Pak bychom mohli přijímat migranty prchající ze západních zemí, jejich původní, vzdělané obyvatelstvo. Nepochybuji, že by bylo pro nás přínosem. A to celé by nás ani moc nestálo.

Chce to jen politiky, kteří mají koule. A my několik takových máme. Dejme jim šanci.

Vykládal se za socialismu vtip: Stojí tatínek s klukem u hraničního plotu do Německa a kluk se ptá:
„Tati, co jsou to za lidi tam za tím plotem?“ „To jsou Němci, svobodní lidé. A za tím plotem nejsou oni, za tím plotem jsme my.“

Byl bych rád, kdybychom jednou mohli říkat
„To jsou Němci, nesvobodní lidé drceni politickou korektností a muslimskou invazí, o které nesmí mluvit.
A ten plot je tady, aby k nám nemohli.“

http://www.zvedavec.org/komentare/2020/02/8183-v-britanii-byly-sily-temnot-porazeny.htm

sdílet na