USA zabily od druhé světové války více než 20 milionů lidí ve 37 „zemích obětí“

Brzezinski odůvodnil položení této pasti, protože řekl, že to dalo Sovětskému svazu jeho Vietnam a způsobilo rozpad Sovětského svazu. “Lituj co?” Řekl. “Ta tajná operace byla vynikající nápad.” Účinkem bylo zatažení Rusů do afghánské pasti a chcete, abych toho litoval? “(7)

CIA utratila za svou činnost v Afghánistánu 5 až 6 miliard dolarů, aby vykrvácela Sovětský svaz. (1,2,3) Když skončila tato desetiletá válka, zemřelo milión lidí a afghánský heroin zachytil 60% amerického trhu. (4)

USA byly přímo odpovědné za asi 12 000 úmrtí v Afghánistánu, z nichž mnohé byly výsledkem bombových útoků na útoky na americký majetek 11. září 2001. Následně americké státy napadly tuto zemi. (4)

Angola

Domorodý ozbrojený boj proti portugalské nadvládě v Angole začal v roce 1961. V roce 1977 byla angolská vláda uznána OSN, ačkoli USA byly jedním z mála národů, které byly proti této akci. V roce 1986 strýc Sam schválil materiální pomoc skupině UNITA, která se pokoušela svrhnout vládu. I dnes tento boj, který občas zahrnuje mnoho národů, pokračuje.

Americká intervence byla pro americkou veřejnost ospravedlněna jako reakce na zásah 50 000 kubánských vojsk v Angole. Avšak podle Piero Gleijeses, profesora historie na Johns Hopkins University, opak byl pravdou. Kubánský zásah přišel v důsledku tajné invaze financované CIA přes sousední Zaire a pohonu amerického spojence, jižní Afriky do angolského kapitálu1,2,3). (Tři odhady úmrtí se pohybují od 300 000 do 750 000 (4,5,6)

Argentina: Viz Jižní Amerika: Operation Condor

Bangladéš: Viz Pákistán

Bolívie

Hugo Banzer byl v 70. letech vůdcem represivního režimu v Bolívii. USA byly narušeny, když předchozí vůdce znárodnil cínové doly a rozdělil půdu indickým rolníkům. Později se tato akce ve prospěch chudých obrátila.

Banzer, který byl vyškolen na Americké škole amerických v Panamě a později ve Fort Hood v Texasu, se často vrátil z exilu, aby se poradil s majorem letectva USA Robertem Lundinem. V roce 1971 uvedl úspěšný převrat pomocí rádiového systému letectva USA. V prvních letech své diktatury obdržel od USA dvakrát takovou vojenskou pomoc jako v předchozích deseti letech.

O několik let později katolická církev v roce 1975 odsoudila masakr stávkujících cínových dělníků, Banzer, za pomoci informací poskytnutých CIA, byl schopen zacílit a lokalizovat levicové kněze a jeptišky. Jeho protikněžská strategie, známá jako Banzerův plán, byla přijata devíti dalšími latinskoamerickými diktaturami v roce 1977. (2) Během svého funkčního období byl obviněn z odpovědnosti za 400 úmrtí. (1)

Viz také: Viz Jižní Amerika: Operation Condor

Brazílie: Viz Jižní Amerika: Operation Condor

Kambodža

Americké bombardování Kambodže již probíhalo tajně několik let pod vládou Johnsona a Nixona, ale když prezident Nixon otevřeně začal bombardovat v rámci přípravy na pozemní útok na Kambodži, způsobil v USA proti vietnamské válce velké protesty v USA.

Dnes je jen málo povědomí o rozsahu těchto bombových útoků a souvisejícím lidském utrpení.

Vesnicím a kambodžským městům byla způsobena obrovská škoda, která způsobila uprchlíky a vnitřní vysídlení obyvatelstva. Tato nestabilní situace umožnila Khmer Rouge, malé politické straně vedené Pol Potem, převzít moc. V průběhu let jsme opakovaně slyšeli o úloze Khmer Rouge při úmrtích milionů v Kambodži, aniž by bylo uznáno, že toto hromadné zabíjení bylo umožněno americkým bombardováním tohoto národa, který jej destabilizoval smrtí, zraněními, hladem a dislokací jeho lidé.

Spojené státy tedy nesou odpovědnost nejen za smrt při bombových útokech, ale také za ty, které vyplývají z činnosti Khmer Rouge – celkem asi 2,5 milionu lidí. I když v roce 1979 vtrhli vietnamští latréři do Kambodže, CIA stále podporovala Khmer Rouge. (1,2,3)

Viz také Vietnam

Čadu

Odhaduje se, že v Čadu bylo zabito odhadem 40 000 lidí a až 200 000 lidí bylo mučeno vládou v čele s Hissen Habre, která byla v červnu 1982 přivedena k moci za pomoci peněz a zbraní CIA. U moci zůstal osm let. (1,2)

Human Rights Watch tvrdila, že Habre byl zodpovědný za tisíce vražd. V roce 2001, zatímco žil v Senegalu, byl téměř souzen za zločiny spáchané v Čadu. Soud tam však toto řízení zablokoval. Poté se lidé v oblasti lidských práv rozhodli postupovat v Belgii, protože tam žili někteří Habreho oběti mučení. USA v červnu 2003 informovaly Belgii, že riskuje, že ztratí svůj status hostitele velitelství NATO, pokud umožní takové soudní řízení. Výsledkem bylo, že zákon, který obětem umožnil podat stížnost na zvěrstva spáchaná v zahraničí, byl zrušen. O dva měsíce později však byl přijat nový zákon, který stanovil zvláštní ustanovení pro pokračování sporu proti Habre.

Chile

CIA zasáhla do voleb v Chile v letech 1958 a 1964. V roce 1970 byl prezidentem zvolen socialistický kandidát Salvador Allende. CIA chtěla podnítit vojenský puč, aby se zabránilo jeho inauguraci, ale náčelník štábu chilské armády, generál Rene Schneider, byl proti této akci. CIA pak plánovala, spolu s některými lidmi v chilské armádě, zavraždit Schneidera. Tento spiknutí selhalo a Allende nastoupil do úřadu. Prezident Nixon neměl být odrádzán a nařídil CIA, aby vytvořila ovzduší převratu: „Nechte ekonomiku křičet,“ řekl.

Následovaly partyzánské války, žhářství, bombardování, sabotáž a teror. ITT a další americké korporace s chilskými holdingy sponzorovaly demonstrace a stávky. Nakonec 11. září 1973 Allende zemřel buď sebevraždou, nebo atentátem. V té době Henry Kissinger, ministr zahraničí USA, řekl ohledně Chile: „Nevidím důvod, proč musíme stát a dívat se na zemi, která je komunistická kvůli nezodpovědnosti svých vlastních lidí.“ (1)

Během 17 let teroru za nástupce Allende, generála Augusta Pinocheta, bylo zabito odhadem 3 000 Chileanů a mnoho dalších bylo mučeno nebo „zmizelo“ (2,3,4,5).

Viz také Jižní Amerika: Operation Condor

Čína Během korejské války zemřelo podle odhadů 900 000 Číňanů.

Další informace viz: Korea.

Kolumbie

Jedním odhadem je, že od 60. let do nedávných let došlo k 67 000 úmrtím v důsledku podpory kolumbijského státního terorismu USA. (1)

Podle zprávy Amnesty International z roku 1994 bylo v Kolumbii od roku 1986 zabito více než 20 000 lidí z politických důvodů, hlavně vojenskými a jejími polovojenskými spojenci. Amnesty tvrdila, že „kolumbijská armáda použila kolumbijskou armádu dodávané americké vojenské vybavení, údajně dodávané pro použití proti obchodníkům s omamnými látkami, aby se dopustila zneužívání ve jménu„ protipovstaleckého povstání “. (2) V roce 2002 byl proveden další odhad, že 3 500 lidí každý rok umírá v civilní válce v Kolumbii financované USA. (3)

V roce 1996 vydala organizace Human Rights Watch zprávu „Kolegy atentátu v Kolumbii“, která odhalila, že agenti CIA odešli do Kolumbie v roce 1991, aby pomohli armádě vycvičit tajné agenty v antipodvratné činnosti. (4,5)

V posledních letech americká vláda poskytla pomoc v rámci plánu Kolumbie. Kolumbijská vláda byla pověřena využíváním většiny finančních prostředků na ničení plodin a podporu polovojenské skupiny.

Kuba

V invazi na Kubu v zálivu prasat 18. dubna 1961, která skončila po 3 dnech, bylo zabito 114 invazních sil, 1 189 vězňů a několik uprchlo z čekání na americké lodě. (1) Zajatí vyhnanci byli rychle souzeni, několik popraveno a zbytek odsouzen za zradu k třiceti letům vězení. Tito vyhnanci byli propuštěni po 20 měsících výměnou za 53 milionů dolarů v potravinách a lécích.

Někteří lidé odhadují, že počet zabitých kubánských sil se pohybuje od 2 000 do 4 000. Dalším odhadem je, že 1800 kubánských sil bylo zabito na otevřené dálnici napalmem. Zdá se, že to byl předchůdce dálnice smrti v Iráku v roce 1991, kdy americké síly nemilosrdně zničily velké množství Iráčanů na dálnici. (2)

sdílet na