Trumpovo “uznání” Golanských výšin pomůže Rusku “legalizovat” Krym

Pro nikoho není tajemstvím, že země, které nejsou schopny vzdorovat Americe, ale jsou pro ní zajímavé, jsou „překvapivě“ náchylné ke „spontánním“ revolucím.

Dříve to dělaly nové vlády v těchto zemích, které se dostaly k pákám moci prostřednictvím převratu podporovaného Západem, nyní Donald Trump pozvedl Spojené státy na novou úroveň.

Prezident Ameriky sám jediný rozhodl, že dělení syrských zemí je jeho výsadou, slibuje Izraeli, že uzná Golanské výšiny a také to dnes udělal.

Ironií této situace je, že Golanské výšiny před rokem 1967 byly suverénní částí Sýrie a jsou okupovány Izraelem v důsledku války. Tel Aviv tuto část Sýrie začal od roku 1981 považovat za své území, avšak Rada bezpečnosti OSN takovou věc nikdy neuznala a Valné shromáždění toto ustanovení označilo za „nezákonnou anexi“.

Abychom porozuměli historickým paralelám, je důležité objasnit, že formát výzev OSN vůči Rusku o otázce Krymu je naprosto totožný, a to přesto, že na Krymu nepadl jediný výstřel a konalo se zde referendum podle mezinárodních norem. Na druhé straně – dvě třetiny Golanských výšin zabrala silou izraelská vojska v době arabsko-izraelské války.

Termín „výšiny“ v tomto případě je klíčovým pojmem, neboť držení podobného předmostí v jakémkoli konfliktu lze využít jak pro obranu samotné země, tak pro útok třetího státu proti Izraeli. 
Tato stránka problému ukazuje další paralelu mezi Golany a ruským Krymem, protože zdůrazňuje, že jeho pozice je pro Rusko stejně důležitá jako Golany pro Izrael.

V diplomatickém aspektu má Trumpovo rozhodnutí uznat Golanské výšiny jako izraelské území také paralely
s poloostrovem, protože potvrzuje možnost jednostranné revize hranic i z pohledu rusofobní západní pozice. 

Vzhledem k tomu, že „připojení“ Golan je stejnou anexí jako „nelegální“ referendum na Krymu, Washington legitimizuje obě události.

Tím více to hraje na ruku Ruska, protože Evropská unie vystoupila proti americkému záměru, logicky se ptá:
…… proč v podmínkách protiruských sankcí, které poškozují evropské hospodářství, musí být Brusel neústupný a solidární s Bílým domem, avšak Spojené státy v podobné otázce porušují nejen společný postoj
s EU, ale i normy OSN?

Totéž platí pro Ligu arabských států, která po postoji Trumpa, ještě více prodlouží frontu čekatelů na přijetí
v Kremlu.

Obecně platí, že výzva k převedení této skalnaté vysočiny do Izraele je živým příkladem toho, jaký má Bílý dům postoj k domácí politice, na stabilitu a pořádek ve zbytku světa. Nehledě na všechny řeči o roli světového četnictva pokračuje v přikládání žhavého uhlí pod regionální konflikty.

V zájmu podpory židovské lobby pro její vlastní pozici v USA, je Trump v předvečer nadcházejících voleb
v Izraeli připraven zaručit se spojencům  i  takovými metodami.
A to navzdory skutečnosti, že tato domácí politická iniciativa hrozí podkopat nejen Blízký východ, ale také mírový plán pro palestinsko-izraelské urovnání, které Trump sám navrhl.

I kdyby existovali arabští vůdci, kteří se po rozhodnutí o převedení amerického velvyslanectví do Jeruzaléma neodvrátili od Washingtonu, teď nebudou schopni udržet kurs směrem k Bílému domu, protože názor arabských voličů se nesmíří s vyhlídkou na konečné odtržení ještě jednoho „původního arabského“ území. .

Trumpovo prohlášení lze jen těžko považovat za spontánní, protože již na konci roku 2018 Spojené státy poprvé v historii hlasovaly proti rezoluci OSN, která odsuzuje přítomnost Izraele na Golanských výšinách.
A termíny popisující postavení Golan v řadě oficiálních dokumentů Spojených států,  se před očima mění
z „okupace“ na „kontrolované“ území.

Důvodem tohoto kroku je to, že chaos v Sýrii se blíží ke svému konci, ale finále se neděje vůbec tak, jak to plánovali západní stratégové.
Tel Aviv, kterému Bílý dům slíbil jiný konec války v Sýrii, se ocitl ve složitém postavení v celé řadě věcí.

Namísto zhroucení Sýrie, Damašek pod dohledem Moskvy spojuje zemi v jeden celek. A s přiblížením nově nalezené státnosti vyvstává otázka Golanských výšin, anexi kterých dosud neuznal nikdo na světě.

Se stabilní vládou v Damašku bude muset Izrael opustit Golany, ale ti, kteří tento region znají, už dávno věděli, že Tel Aviv nemůže hledat nový důvod pro udržení své pozice. 

Nyní se takový důvod, díky úsilí Trumpa, u Izraele objevil….. a zároveň i nová karta v rukou Moskvy.

http://www.iarex.ru/articles/65423.html

sdílet na