Trojský kůň, Made in USA
Ve Spojených státech byla vyhlášena nová strategie pro žádoucí invazi do nepřátelských a nedemokratických, řekněme…. zemí, na kterou musí být řádně připraveny …… prezentovat se jako ementál, švýcarský sýr
s mnoha dírkami. “Dírkami”, kterými se uskuteční neviditelná invaze amerických “trojských koní” …
Bylo by pochopitelné, kdyby Evropané obvinili Američany z plagiátorství:
přivlastnit si starou dobrou evropskou strategii „páté kolony“ a „zlatého osla“, která otevře dveře jakékoliv pevnosti, ano i „trojský kůň“ – je evropským vynálezem. Na druhou stranu, Američané jsou bývalí evropští kolonisté, takže mají práva na evropské tajné, černé praktiky.
Ovšem významné je to, že tato nová-stará strategie byla oznámena veřejně, po americku – sebejistě a cynicky.
Možná proto, že strategii „trojského koně“, Spojené státy praktikují již dlouhou dobu, je to politika změn režimů, a řady barevných revolucí a dalších „demokratických“ šoků, pro prosperitu americké demagogicko-oligarchické demokracie v globálním měřítku. A praktikují ji na kostech velmi “nezávislých” demokratických kolonií-satelitů, pod vládou amerických velvyslanců.
Do tohoto scénáře spadá i pokus Washingtonu na změnu režimu ve Venezuele, kde roli „trojského koně“ vyplňuje místní politik Juan Guaidó, absolvent amerických kurzů „mladých lídrů světa“, které absolvoval i ruský Navalnij, ale ten se ukázal špatným „koněm“.
Proč právě teď a ve Venezuele? V USA je to obvyklý příběh:
prezident Donald Trump v dlouhé válce s Kongresem potřebuje své malé vítězství, svou malou vítěznou válku. Nebo změnu režimu ve prospěch USA v poměrně slabé zemi, ale bohaté na zdroje.
Venezuela je v tomto smyslu – „ideální oběť“:
tvrdohlavá Bolívarovská republika, která za časů prezidenta Hugo Chaveze zvedla prapor revoluce
na americkém „zadním dvorku“, a která trvá na své nezávislosti.
A skutečně, cožpak to Spojené státy můžou tolerovat?
Trump velmi potřebuje úspěch zahraniční politiky na pozadí vnějších a vnitřních politických obtíží.
Proto „trojský kůň“ Juan Guaidó, na žádost velvyslance USA, kterého na oplátku požádal asistent prezidenta John Bolton a ministr zahraničí Mike Pompeo, strhl svou demokratickou masku, a objevil se v koňském obraze.
Obecně je třeba uznat určitou novinku venezuelského trojského koně.
Předně byl okamžitě oficiálně uznán Spojenými státy jako “prozatímní prezident” a prohlášen oprávněnou autoritou a v zemi-oběti bylo takto vyhlášeno dvojvládí.
To je příprava a záminka pro občanskou válku.
Je možné, že barevné revoluce byly v amerických „mozkových centrech“ vyhodnoceny jako příliš nákladný anachronismus: …. je mnohem levnější a rychlejší – což je důležité, zajistit v zemi-oběti dvojvládí.
Každopádně, při převratu se tato nešťastná země určité formě občanské války nemůže vyhnout.
Úžasné, jaký prostor se nyní odkrývá pro americkou demagogii!
V jakékoliv zemi se vybere domorodá loutka, nějaký nýmand, prodejný zrádce a z nějakého důvodu je uznán jako “prozatímní prezident”. Potom může být stará “tyranská vláda”, jakoby legálně zničena, třeba sankcemi, dokonce i intervencí nebo bombardováním.
Jediný problém v globálním měřítku je Putinovo Rusko, protože pro ně je zapotřebí speciální “švýcarský sýr” a “trojské koně”. A tak si Pentagon vyžádal dalších 135 miliard dolarů.
Mimochodem, francouzský prezident Macron – není to snad americký “trójský kůň” pro Evropu?
Koneckonců, Macron pro Francii byl právě “politickým podvodníkem”, který se za šest měsíců z “odnikud”
vrhl do politiky země, ale jemu se podařilo získat legitimitu z voleb.
“Co s ním teď dělat?” – přemýšlí staré evropské elity spolu s “žlutými vestami”.
Ve Venezuele americká strategie trojského koně nejde tak hladce jako ve Francii.
Podle nepřímých znaků moc ve Venezuele nenáleží ani tolik prezidentovi Nicolasu Madurovi, jako venezuelské armádě, a Maduro je jejím veřejným zástupcem ve společnosti.
Když Washington požaduje, aby se Maduro vzdálil moci, ve skutečnosti dává ultimátum venezuelské armádě, nikoliv Madurovi, a požaduje, aby armáda předala moc americkému agentovi Guaidóvi.
Ale venezuelská armáda ví, jaké metody používá Washington, chápou co je čeká, že nemají jinou volbu,
než se bránit, když Bůh dá. Těch pár odpadlíků z vojenského a diplomatického prostředí se nepočítá, vždy se to děje, ale venezuelská armáda obecně vykazuje záviděníhodnou odolnost.
Loutky Washingtonu, v Kolumbii a Brazílii, se bojí bojovat s revoluční Venezuelou, protože protiamerické nálady v Latinské Americe, obecně, jsou silné, a když vypukne válečný požár, je obtížné předvídat důsledky.
To se chápe ve Washingtonu, Caracasu, v Pekingu a v Moskvě.
A “trójský kůň” ve Venezuele se pohybuje dost těžkopádně…
Politicky s americkým “trojským koněm” se svět hroutí do přirozeného trojského středověku, ale s jadernými zbraněmi, by to mohl být skutečný “trojský” konec příběhu.