Spojenectví MI6, CIA a banderovců

napsal  Thierry Meyssan

Poté, co Thierry Meyssan ukázal, že válku na Ukrajině připravili Straussové a 17. února ji vyvolal kyjevský útok na Donbas, vrací se k tajné historii, která spojuje Anglosasy s banderovci od pádu Třetí říše. Bije na poplach: už třicet let nevidíme obnovení nacistického rasismu na Ukrajině a v pobaltských státech, ani to, že mnozí z ukrajinských civilistů, které vítáme, jsou nasáklí banderovskou ideologií. Čekáme, až začnou nacistické útoky v západní Evropě, než se probudíme.

Voltaire Network | Paříž (Francie) | 20. dubna 2022

Joachim Ribbentrop a Georges Bonnet podepisují francouzsko-německý závazek k mírové spolupráci (1938).

Západní podpora nacismu (1933-1940)

Masivní podpora Spojených států a jejich spojenců ukrajinským banderovcům proti Rusku je srovnatelná s podporou téže strany v prvních dnech hitlerovského Německa proti SSSR. Připomeňme si, že naprosto všechny západní státy bez výjimky v té či oné době věřily, že nacisté jsou řešením hospodářské krize z roku 1929. Jedině oni se zdáli nabízet věrohodnou alternativu ke kapitalismu. Téměř všichni ovšem změnili názor, když se nacistické nebezpečí obrátilo proti nim.

 Jako příklad si připomeňme, že francouzský ministr zahraničí Georges Bonnet, okouzlený židovskou politikou Říše, navrhl svému německému protějšku Joachimu von Ribbentropovi deportaci francouzských, polských a německých Židů do vzdálené kolonie na Madagaskaru . Tentýž Georges Bonnet podepsal 6. prosince 1938 s říšským ministrem zahraničí Joachimem Ribbentropem francouzsko-německý závazek k mírové spolupráci.
 Britský premiér Neuville Chamberlain zorganizoval 30. září 1938 Mnichovskou dohodu, která zlikvidovala Československo ve prospěch Říše, zatímco guvernér Anglické banky Montagu Norman ukradl 27 tun československého zlata, aby pomohl posílit nacistické armády .
 Nebo Prescot Bush, otec prezidenta George H. Bushe a dědeček prezidenta George W. Bushe, investoval v roce 1940 do továren vězeňského tábora v Osvětimi (který se stal vyhlazovacím táborem až v roce 1942) .

Po pádu nacismu nebyli tito lidé postaveni před soud. Naopak se snažili tyto případy uzavřít a na tyto zločiny zapomenout. Dávejme si pozor, abychom stejné chyby neopakovali!

Rádio Svoboda v Mnichově. Současně zde působili Stepan Bandera, vůdce ukrajinských nacistických kolaborantů, a Said Ramadán, dědic Hasana el-Banny v čele Muslimského bratrstva. Role Ukrajinců během studené války

Za druhé světové války pověřil teoretik nacismu Alfred Rosenberg a ministr pro Východ (Ostminister) Lotyše Gerharda von Mendeho, aby organizoval sjednocení národů SSSR na podporu Vůdce Adolfa Hitlera. Přitom vypracoval model manipulace s menšinami, který po pádu Třetí říše převzala CIA. S pomocí velkého jeruzalémského muftího Amína al-Husajního vytvořil von Mende školy pro mulláhy v Göttingenu a Drážďanech, nechal jmenovat velkého muftího na Krymu a získal východní pluky SS. Byl také spojkou ukrajinského „nacionalisty“ Stepana Bandery.

SS Division Das Reich Prezidenti Truman a Eisenhower se ve Washingtonu rozhodli zaměřit na psychologickou válku proti Sovětům. CIA vytvořila AmComLib (Americký výbor pro osvobození národů SSSR), který z Mnichova provozoval Rádio Svoboda. Recyklovala Gerharda von Mendeho. Právě on navrhl zřízení mešity v Mnichově, kterou byl nakonec pověřen Said Ramadan (zeť zakladatele Bratrstva Hasana el-Banny) . Byl to také on, kdo vyřešil problémy Stepana Bandery a recykloval ho pro MI6 a CIA .

ABN Bývalý náměstek Stepana Bandery a nacisty dosazený ukrajinský premiér Jaroslav Štětko byl za druhé světové války na pokyn Třetí říše jedním ze zakladatelů Antibolševického bloku národů (ABN). V ABN pokračoval i během studené války, tentokrát ve prospěch Spojených států. Jako takový se stal pilířem Světové antikomunistické ligy (WACL) vytvořené CIA .

Velitelství ABN sídlilo v Mnichově, odkud Stepan Bandera a Jaroslav Štětko prováděli sabotážní akce v SSSR. Předsedou ABN byl Dán Ole Bjørn Kraft, bývalý předseda Severoatlantické rady (civilní orgán, který velel spojeneckým silám). Několik operací bylo plánováno ve spolupráci se CIA a MI6, tj. pod dohledem Franka Wisnera (dědečka Nicolase Sarkozyho z manželství) a Kima Philbyho. Ten však spolek zradil a předal informace KGB, což se nepodařilo [MI6, Inside the Covert World of Her Majesty’s Secret Intelligence Service, Stephen Dorril, The Free Press (2000).]].

Azovský pluk Jeden ze spolupracovníků Jaroslava Stetska, Lev Dobriansky, se stal velvyslancem USA na Bahamách, zatímco jeho dcera Paula Dobrianská působila jako náměstkyně ministra zahraničí pro demokracii (sic) ve vládě George W. Bushe.

Byla to právě paní Dobrianská, kdo deset let financoval historické studie, jejichž cílem bylo, aby lidé zapomněli, že hladomor, který postihl Ukrajinu v letech 1932-33,také zdevastoval Rusko a Kazachstán a aby byla posílena jeho důvěryhodnost, bylo rozhodnuto, že o likvidaci ukrajinského národa rozhodl Stalin. Tento mýtus je banderovci manipulován tak, aby lidé uvěřili, že Rusové Ukrajince po staletí nenáviděli. V roce 2008 jej podpořil i Evropský parlament. Poté Paula Dobrianská zastávala vysoké funkce v agentuře Reuters a nyní pracuje v Atlantic Council. Během majdanského puče byla viceprezidentkou NED.Tato komunikační kampaň ukrajinské vlády je založena na mýtu o holodomoru. Bohyně vypráví o nepomíjivých zločinech Rusů na Ukrajincích, aby oznámila, že přišly žně. Poté setne hlavu Rusovi, stejně jako džihádisté stínají hlavy nevěřícím. Prezident Ronald Reagan a viceprezident George H. Bush přivítali banderovce, včetně Jaroslava Stetska, v roce 1983 v Bílém domě.

Bandera byl v roce 1955 zavražděn KGB. Stetsko zemřel v roce 1986. Oba muži jsou pohřbeni na německém hřbitově Walffriedhof.

Anglosaská podpora džihádistů

V roce 1979 schválil americký prezident Jimmy Carter operaci „Hurikán“. Záměrem bylo vyslat do Afghánistánu arabské džihádisty, členy Muslimského bratrstva, aby bojovali proti komunistické vládě. Tehdy se z této malé teroristické organizace stala skutečná armáda. Jedna věc vedla k druhé, od válek v Afghánistánu k válkám v Jugoslávii a Čečensku a nakonec k Daeši v Iráku a Sýrii .

Po čtyřicet let byly všechny členské státy NATO vyzývány, aby poskytovaly „politický azyl“ džihádistům „pronásledovaným“ arabskými diktaturami. Na „operaci Timber Sycamore“ se podílelo nejméně 17 spojeneckých států, které džihádistům dodávaly zbraně za miliardy dolarů , dokud neohrožovali Západ. Dávejme si pozor, abychom neopakovali stejné chyby!

Mladí Ukrajinci, členové OUN-B (tj. Organizace ukrajinských nacionalistů s banderovskou tendencí), absolvují sabotážní kurzy na základně NATO v Estonsku (2006). Školení bylo zakončeno uctěním památky německých, estonských a finských vojáků, kteří padli za Třetí říši. Západní podpora ukrajinských banderovců, chorvatských ustašovců a pobaltských neonacistů

Během studené války začlenily Spojené státy do svého protisovětského aparátu bývalé specialisty na nacistické represe. Vzpomeňme například na „řezníka z Lyonu“ Klause Barbieho, který se stal šéfem represí v Bolívii, nebo na Aloise Brunera, který se stal zvláštním poradcem syrského prezidenta (předtím Baas) poté, co vyhlazoval Židy v Rakousku, Řecku a Francii. Zdálo se však, že s rozpadem SSSR to přestalo.

S rozpuštěním Varšavské smlouvy a osamostatněním bývalých sovětských států se však ve veřejném prostoru objevily banderovské, ustašovské a nacistické milice. Získaly podporu anglosaských zemí ve jménu kolaborace svých rodičů během studené války. Jako příklady si připomeňme např:

 V Bulharsku se již asi 15 let koná v Sofii každoroční akce na památku generála Hristo Lukova .
 V Estonsku to začalo v roce 2009 navrácením popela plukovníka SS Alfonse Rebaneho (“estonského Rommela“) a následným položením pamětní desky , pokaždé s výraznou podporou prezidenta Toomase Hendrika Ilvese (který sám působil v USA). Ministr obrany Urmas Reinsalu navštívil v roce 2012 ostrov Saaremaa, aby se zúčastnil slavnostního ceremoniálu „Svazu estonských bojovníků za svobodu“ (kolaborantů s nacisty) a poblahopřál bývalým esesákům k „osvobození vlasti“ .
 Lotyšská prezidentka Vaira Vīķe-Freiberga (1999-2007) tvrdí, že „esesáci byli hrdiny protisovětského boje“. Nechala změnit školní učebnice dějepisu a povolila akce připomínající tyto „hrdiny“. Lotyšsko, kde čtvrtina obyvatelstva jsou Rusové, zakázalo používání ruštiny na středních školách. Kromě toho spolu s Estonskem postavilo v roce 2018 na své hranici s Ruskem zeď  .
 V Bolívii se MI6 při svržení prezidenta Evo Moralese v roce 2019 [18] spoléhala na chorvatské ustašovce .

Dne 18. listopadu 2020 přijal 3. výbor Valného shromáždění OSN rezoluci o „boji proti glorifikaci nacismu, neonacismu a dalším praktikám, které přispívají k podněcování současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a související nesnášenlivosti“ . Všichni členové OSN hlasovali „pro“, pouze Spojené státy a Ukrajina hlasovaly „proti“. Všichni členové NATO a Evropské unie se zdrželi hlasování.

NATO stále podporuje agenta Dmitrije Jaroše.

Stejné příčiny vedou ke stejným následkům

8. května 2007 v Ternopolu (západní Ukrajina) vytvořily nacistické a islamistické skupiny „Antiimperialistickou frontu“, aby společně bojovaly proti Rusku. Zúčastnily se jí organizace z Litvy, Polska, Ukrajiny a Ruska, včetně islamistických separatistů z Krymu, Adygeji, Dagestánu, Ingušska, Kabardino-Balkarie, Karačajevsko-Čerkeska, Osetie a Čečenska. Čečenský emír Dokka Umarov, kterého OSN považuje za člena Al-Káidy, se nemohl zúčastnit kvůli mezinárodním sankcím. Frontě předsedá Dmytro Jaroš, který odešel bojovat do Čečenska. Spolu s Andrijem Bileckým, „bílým vůdcem“, vytvořil Pravý sektor, který vedl revoluci na Euromajdanu, a později prapor Azov. Od 2. listopadu 2021 je poradcem vrchního velitele ukrajinské armády generála Valerije Zálužného.

Dne 7. dubna 2022 vystoupil prezident Zelenskyj v řeckém parlamentu. Během svého projevu přehrál krátké video. Ukrajinec řeckého původu se představil jako příslušník pluku Azov a pochválil boj své frakce proti Rusům.

Po rozpadu SSSR se na Ukrajině oživili její staří démoni. Školní učebnice dějepisu byly změněny. Třicet let se děti ve škole učily, že jejich země získala nezávislost jen díky nacistům a že s Rusy, tou podřadnou rasou, nemají žádné společné geny. Desetitisíce dětí a dospívajících se každoročně účastní „letních táborů“ banderovců, stejně jako to dělala Hitlerjugend. Skandují jejich heslo: „Sláva Ukrajině“. Tito mladí lidé, dívky a chlapci, dnes nacházejí azyl v Evropské unii. Zítra tam někteří z nich, stejně jako jejich spojenci z Muslimského bratrstva, spáchají útoky.Tajný obřad řádu Centuria. Jsou mezi nimi němečtí, američtí, britští, kanadští, francouzští a polští důstojníci. Banderovci již nabírají kadety v Kanadě, Francii, Německu, Polsku, Velké Británii a Spojených státech a nyní i důstojníky na vojenských akademiích těchto zemí. Za tímto účelem vytvořili v roce 2019 tajný řád Centuria, který šíří jejich ideologii. Tento řád se staví proti demokratickým postupům a všeobecnému volebnímu právu. Jeho členové recitují „Modlitbu ukrajinských nacionalistů“, kterou v meziválečném období sepsal Josef Maščák. Vystavují dánský Sluneční kříž a množí odkazy na řád Thule, k němuž patřili velmi vysocí nacističtí hodnostáři. Západní armády tuto hrozbu nebraly vážně. Tato ideologie, podobně jako ideologie Muslimského bratrstva na Blízkém východě, se šíří jako požár.

Ta odporná bestie už je tady, mezi námi.

Jak můžeme být tak slepí?

Thierry Meyssan

Zdroj : Voltairenet.org

sdílet na