Šimon Pánek je sice kariérní nenasyta, ale ne cvok
Šimon Pánek je sice kariérní nenasyta, ale ne cvok, aby si po ostudě ve filmu Corpus delicti a sporném podnikání s neziskovou Člověk v tísni mohl ještě dovolit další faux pas, tedy že by neprozřetelně kývl
na své kandidování na prezidenta ČR. Pokusme se nyní poodhalit, co se všechno skrývá za jeho poněkud sametově neotřelou promigrační existencí…
Šimon Pánek je zkrátka český politický aktivista a paradoxně humanitární manažer. (blízký humanitárnímu bombardování svého velkého politického guru Václava Havla…)
Je jedním ze zakladatelů organizace Člověk v tísni, v současnosti i jejím ředitelem.
Patřil k nejznámějším studentským vůdcům tzv. Sametové revoluce v roce 1989.
A jako takový vyslyšel svůj vnitřní exhibicionistický hlas a ve své zastuzené pubertě přijal hlavní mužskou roli ve filmu Corpus delicti (Corpus delicti znamená předmět doličný, tedy určitá věc důležitá pro trestní řízení; jak signifikantní v případě Pánka…)
S další nesoudnou děvou Lenkou Kořínkovou sehrál příběh, v němž se „prostřednictvím prolínajících se osudů tří dvojic evokuje tuzemský život před listopadem 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po listopadu, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé. Pochmurný závěr naznačuje, že morová epidemie dosud trvá…“
Víc netřeba dodat k rádoby umělecké úrovni této slátaniny, která přivedla „herce Pánka“ s ostudou jedna ruka k mnohem pragmatičtější činnosti s nebývalými (ne)ziskovými zisky…
„Pokládám většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu, a považoval bych za rozumné, aby se dotace těmto organizacím vyplácely úměrně tomu, co si dokážou vydělat samy,“
charakterizoval onu „činnost“ prezident Miloš Zeman.
A dodal, že navíc je u nás mezi neziskovkami zájem jen o křesťanské běžence, což ovšem pro islamisty nebyl žádný problém si změnu víry promptně zařídit. Viz. Maďarsko i bez Migračního manifestu.
(Prosím, nezaměňovat ho za manifest komunistický; to by se dvojka jeho autorů Marx a Engels pořádně urazila, že byli inspirací pro milovníka marxismu Dalajlámu a člověka věčně v tísni Pánka, milovníka Landsmanšaftu, když v ČT prohlásil, že své pracovníky má i v českých Sudetech…) K migračnímu legračnímu manifestu by se svým nezáměrně hořkým humorem hodila i europoslankymě Zuzana Roithová a její propagační video:
Přesto byly českými milovníky islamistů v čele s Pánkem sepsány požadavky pro jednání s běženci.
V čele již zmíněného tzv. Migračního manifestu, jenž spadá pod Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR, stojí nezisková organizace Člověk v tísni, která je známá svými zvláštními praktikami, podporou teroristů, třebaže nepřímou, a spoluprací s ilegálně obývaným „centrem Klinika“.
Uskupení, jako jsou Nesehnutí, Meta nebo Multikulturní centrum Praha, v manifestu požadují opatření, která by měla vést k snadnějšímu přijetí a integraci imigrantů do EU, zvláště však je řeč o České republice a Slovensku.
To mnohem ráznější byl maďarský biskup Laszló Kiss-Rigo ze Szegedu na jihu země, kterému mohou být jakékoli migrační manifesty ukradené; kategoricky je proti nadacím a neziskovkám; odmítl, aby farnosti a kláštery nabízely přístřeší uprchlíkům; domnívá se, že jde o vetřelce.
„Nejsou to uprchlíci, je to invaze. Přicházejí s voláním Alláhu akbar,“ uvedl římskokatolický duchovní, z něhož by radost neměl člen ROH, antichartista a prelát Jeho Svatosti – Monsignor 2. stupně Halík, jemuž muslimové říkají Dar od Alláha.
Ti vyznavači Koránu, co tak milují svoji rodnou zemi i svoji víru v Alláha, se totiž v berlínském kostele nechali pokřtít jako muslimští migranti z Íránu a Afghánistánu. Byl mezi nimi i Alí Zonubí, který dostal jméno Martin. Po bohoslužbě se ho totiž pastor Gottfried Martens zeptal: „Vzdáš se Satana a jeho zlých skutků?“ Íránský tesař ze Šírázu souhlasil a ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého byl pokřtěn na Martina…..
Ale zpátky ke zkrachovanému studentu Pánkovi, co se přesto stal v roce 1989 studentským vůdcem, a že to rozjel jako při tanci zvaném rejdovák či dupák od ostravského výrazu “zdupat”; když řekl zastřeně pravdu o romské komunitě, aniž by se dopustil bílého rasismu:
„Škola je místem, které by mělo rozdíly překonávat, nikoli posilovat. Jde ostatně o základní právo moderní liberální společnosti – mít stejné šance. Lépe řečeno nemít hned na počátku života horší šance než většina. Právě proto potřebujeme, aby škola byla schopna podpořit i děti, které nemají dostatečně silné rodinné zázemí, narodily se s nějakým handicapem, který musí překonávat či pochází z prostředí sociálního vyloučení, špatné adresy, místa, které není dobré pro život dětí, ani pro jejich další šance do budoucna…“
A pokračoval:
„Podíváme-li se do zemí, které své školství budují na inkluzívním přístupu, jako je například Norsko a celá řada severo- a západo-evropských států, najdeme nejen mezilidské vztahy postavené na poznání a úctě, ale i velmi funkční pracovní trh s vysokou mírou začlenění lidí se speciálními potřebami v práci a v životě. Jistě, takové školství je náročné. Škola musí pro děti, které potřebují zvláštní podporu, asistenci, více času, zajistit dostatečné kapacity. Ale vyplatí se to – přínos, ať už vztahový, ale i ekonomický, je nezpochybnitelný…“
A jak se činí ve vzpomínaném Norsku v práci s dětmi, jež jsou traumatizovány už sociálním úřadem Barnevernet, který je bez skrupulí odnáší z rodin bez jakékoliv účinné pomoci? Sociální úřady tam řeší vše přes policii. V poslední době se však řada rodičů např. ve Švédsku rozhodla říci ne tamnímu systému a nepodrobit se jeho diktátu. Umisťují videa na sociální sítě a švédské úřady volají po tvrdé odvetě. Ty už opakovaně upozornily na to, že Barnevernet vydává falešné psychiatrické diagnózy na rodiče i děti, vyhrožuje rodičům i dětem, aby mlčeli o tom, jak instituce poškozuje rodinu.
Barnevernet zneužívá děti a rodiče, způsobuje dlouhodobě psychické trauma členům rodiny. Vydává děti na otevřený trh, kde jim hledá nové pěstounské domovy v komunitě. Tímto odvětvím zvaným Barnevernet, proteče ročně přes 4 miliardy norských korun. Švédové také upozorňují na to, že pěstounské domovy jsou velmi dobře placeny za přijetí dítěte a v mnoha případech dochází k sexuálnímu zneužívání nebo bití ze strany pěstounů, což je Barnevernetem přehlíženo, když se dítě obrátí o pomoc.
“Přínos inkluzivního přístupu ke vzdělávání je nezpochybnitelný,“ říká Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni; hřál ve svém nitru tuto svoji myšlenku už na Václavském náměstí jako studentský vůdce….
Všeuměl Šimon Pánek je dodnes vášnivým šiřitelem propagandy školské inkluze. Zažil jsem už dvě inkluze a obě patrně skončí fiaskem; u té romské se nebylo čemu divit, ale u té školské je sice řada pochybností, spousta otázek a málo času… Vzniknou třídy a studijní skupiny pro postižené děti, s výukou budou pomáhat stovky asistentů pedagogů a vše bude kontrolovat právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem?
Každopádně s tím počítá novela školského zákona a suma není malá; jde o “novinku” za 5,2 miliardy korun. Mentálně, tělesně či jinak postižené děti by se tak měly učit v běžných namísto v praktických školách.
Romské občanské iniciativy ČR
Mámy a tátové jsou nervózní; na jaké děti se tedy má inkluze vztahovat? Na všechny školou povinné, tedy i na ty, které trpí ADHD, resp. hyperkinetickým syndromem s poruchou pozornosti; tyto děti jsou nepozorné, aktivní a impulzivní v míře, která není přiměřená jejich mentálnímu věku a pohlaví.
Jednotlivé symptomy vystupují do popředí v situacích, které kladou požadavky na udržení pozornosti a sebekontrolu. Máme ale nový vynález MŠ, novelu školského zákona opět se slovem inkluze, jenž se nyní týká společného vzdělávání v základních školách pro děti zdravé, mentálně i fyzicky postižené…
http://www.rukojmi.cz/clanky/1206-zazil-jsem-v-cesku-uz-dve-hitovky-zvane-inkluze-skonci-obe-fiaskem-romska-i-ta-skolska
Člověk v tísni je prostě největší a nejvlivnější neziskovkou v našich luzích a hájích. Za loňský rok hospodařila organizace založená nejen Pánkem a Českou televizí, ale též fašistou Jaromírem Štětinou s rozpočtem ve výši 1,5 miliard korun.
To je pro představu pětinásobek loňského rozpočtu fotbalového klubu Sparty Praha. Drtivá většinu peněz z této částky samozřejmě byla získána prostřednictvím dotací a grantů.
Jestliže Sorosova Nadace Open Society Fund Praha získala z českého rozpočtu 111 milionů, tak Člověku v tísni se podařilo získat ještě o dvacet milionů víc. Největším donátorem jsou však, jak ukazuje přiložený graf, zahraniční vlády. Američtí, britští, němečtí či francouzští daňoví poplatníci poslali do největší české neziskové organizace téměř 450 milionů korun a Evropská unie přihodila dalších 350 „mega“. A když už byla řeč o Sorosovi, ten přispěl aspoň „symbolicky“ částkou 1,75 milionů korun. Obávám se ale, že jeho vliv nebude symbolický ani v nejmenším.
(Zajímavý článek o personálním obsazení neziskovky Člověk v tísni napsal Josef Provazníkz Neviditelného psa, pro něhož jsem několik let psal i já, cca dvě stě článků, než jsem byl vypoklonkován; asi za můj ironický povzdech, že si jeho provozovatel Ondřej Neff koupil pozemek na Měsíci Břetislav Olšer…)
A jak to tedy v neziskových frčí, až se hory zelenají? Členkou správní rady Člověka v tísni je rovněž dcera hereckého prvorepublikového barda Zdeňka Štěpánka Kristina Taberyová, která v minulých desetiletích zastávala v České televize nejvyšší funkce.
Když byl založen v roce 1998 Člověk v tísni jako o.p. s. , za veřejnoprávní instituci se podepisovala na úřední dokumenty právě ona a vedle ní také zmiňovaní Pánek a Štětina. Taberyová se značně angažovala v tzv. „televizní revoluci“ a samozřejmě, že byla na straně „revolucionářů“.
Taberyová působila jako programová ředitelka i jako zástupce ČT v Asociaci televizních organizací (ATO), které zároveň také šéfovala. Momentálně je poradkyní generálního ředitele Dvořáka. Pokud se dá o někom hovořit jako o „šedé eminenci“ v ČT, tak je to rozhodně tato dnes již postarší dáma, která se dokáže velmi dobře postarat i to svoji rodinu. Její syn Jakub Tabery pracoval v ČT v letech 1993 až 2015. V roce 2008 si založil společnost 5Guests a do dneška natáčí pro “Kavky” dokumenty.
Druhý syn, Erik Tabery, je od roku 2009 šéfredaktorem Respektu má i díky své matce dveře na Kavčí hory otevřené. Objevil se v minulosti hned dvakrát (2010 a 2013) v pořadu Hyde Park, vedle toho byl hostem také Fokusu Václava Moravce, před čtyřmi lety dokonce vznikl pořad s názvem Medailonek Erika Taberyho, kde se syn Kristiny Taberyové vyznával ze své lásky ke skautingu.
No a 12. 11. 2016 vystoupil Erik v pořadu Historie.cs. Maminka vždy příkladně pomáhala oběma svým chlapcům a neméně příkladně si vypomáhají oba bratři. Jakubova firma 5Guests se na svém webu chlubí vytvořením audioverze časopisu Respekt.
Erik Tabery – šéfredaktorem týdeníku Respekt je od ledna 2009. S redakcí začal spolupracovat v roce 1997, o dvě léta později se stal kmenovým redaktorem. Píše zejména politické komentáře. V roce 2003 obdržel za komentáře cenu Novinářská křepelka pro žurnalisty do 33 let. V únoru 2009 pak získal Cenu Ferdinanda Peroutky a o dva roky později i Novinářskou cenu….
Klan Taberyů je však zastoupen kromě České televize, Člověka v tísni a Respektu také v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede manželka Erika Taberyho Paulína oddělení “Centrum pro výzkum veřejného mínění” (CVVM). Kdo ví, jak se potom upravují výsledků průzkumů u Taberyů doma ve skromném bytečku na Malé straně:-)… .A schválně se podívejte, jak často v České televizi citují právě CVVM. Ano, asi už tušíte, že velmi často… http://eportal.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/8925-tato-firma-vytahla-i-z-vasich-kapes-1-5-miliardy-korun-vede-ji-sorosuv-clovek-ktery-chce-byt-ceskym-prezidentem-rozpletli-jsme-dalsi-cast-pavuciny-neziskoveho-sektoru-jede-v-tom-i-ct-.aspx
Inu, Šimon Pánek je sice prospěchář, ale ne cvok; po ostudě ve filmu Corpus delicti by si další faux pas s kandidováním na prezidenta ČR zřejmě nemohl dovolit… Raději zůstane tam, kde to sype, a jak praví moudrý prezident Zeman, když pokládá “většinu neziskových organizací, čest výjimkám, za pijavice, které jsou přisáté na státním rozpočtu…” Amen…
?… díky:) copak jsem dělala špatně, že mi to nešlo?