Auto plné migrantů havarovalo při útěku před policí v Maďarsku – sedm mrtvých

Auto plné migrantů havarovalo při útěku před policí v Maďarsku

Sedm migrantů mrtvých a čtyři další byli zraněni poté, co auto s nelegálními migranty narazilo do budovy a převrátilo se při neúspěšném pokusu o útěk před policií v jižním Maďarsku.

K smrtelnému incidentu došlo v pondělí pozdě v lázeňském městě Morahalom nedaleko maďarských hranic se Srbskem, uvedla policie v prohlášení.

Řidič černého sedanu odmítl zastavit kvůli policejní kontrole a snažil se z místa ve vysoké rychlosti utéct. Nezvládl však kontrolu nad vozidlem, které vyjelo ze silnice, narazilo do domu a převrátilo se.

Auto bylo plné migrantů. Kromě řidiče bylo uvnitř 10 nelegálních migrantů. Sedan zjevně nebyl navržen tak, aby uvezl tolik lidí, přičemž výsledek havárie byl skutečně děsivý.

Na místě sedm mrtvých migrantů, další čtyři, včetně muže za volantem, byli zraněni, uvedla policie.

Řidič, který byl popsán jako srbský občan, byl zadržen. Nyní čelí obvinění z obchodování s lidmi a způsobení nehody s mnoha oběťmi.

Od migrační krize v roce 2015 se Balkán stal jednou z hlavních cest do EU pro migranty prchající před konflikty na Blízkém východě a v severní Africe, kteří se pokoušejí dostat do bloku přes Maďarsko a Chorvatsko.

Maďarská policie denně zastavuje auta s migranty, zatýká jejich řidiče a deportuje jejich pasažéry ze země.

Obchodování s lidmi je trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody na jeden až pět let, uvedla policie v prohlášení.

---

Obchodník s lidmi vysvětluje pašování migrantů

V posledních letech přišly do EU statisíce migrantů z Blízkého východu a Afriky, přičemž obchodník s lidmi z Bosny a Hercegoviny vysvětlil RT, jak přesně byli schopni tuto cestu podniknout.

Jde o jakési předávání migrantů z jedné skupiny převaděčů do druhé, když si razí cestu Balkánem, řekl pašerák, který si říkal Max, Maria Finoshina z RT.

Řekl, že jeho tým vyzvedává lidi, kteří přecházejí ze Srbska poblíž bosenského města Bijeljina, a pomáhá jim překonat asi 340 km do města Cazin na hranici s Chorvatskem, které je členským státem EU.

Skupiny, skládající se z pěti až 20 žadatelů o azyl, jsou přepravovány „v noci přes některé zalesněné oblasti“, podle pašeráka, který měl rozhovor pro připravovaný film o problematice migrantů dokumentárním kanálem RT, RTD.

Migranti se do Bosny a Hercegoviny dostávají „přes Srbsko a také na malých či velkých lodích, kde by se vplížili. Občas cestovali i nákladními auty – nastupují pod náklaďák. Je to těžká cesta,“ řekl Max.

Muž trval na tom, že jeho tým dělá svou práci „poctivě“ a vždy dopraví lidi do plánovaných destinací. Ale ví o případech, kdy jiní překupníci špatně zacházeli s žadateli o azyl, „podváděli je, kradli jim, nechali je na kraji silnice“.

Pro migranty je tato cesta podél pobřeží Jaderského moře stále „snazší“ než pokusy dostat se do EU přes Bulharsko u Černého moře, trval na svém.  

„Z Turecka jsou převezeni do Bulharska. Zatímco je Bulharsko v EU, pokud je tam chytí, jsou posláni zpět (do Turecka), protože neexistují žádné azylové zákony, které by jim tam umožňovaly zůstat.

Zatímco migranti přecházejí do EU v Chorvatsku, jejich konečným cílem je Německo, uvedl pašerák. Když se tam dostanou, „je to hotová věc“ – jsou umístěni do azylových středisek a nakonec dostanou povolení k pobytu. Lidé prostě „zahodili své průkazy, aby nemohli být deportováni, protože německé úřady nevědí, odkud pocházejí,“ vysvětlil.

Max řekl, že během několika posledních let přepravil „všechny druhy migrantů – z Alžírska, Tuniska, Egypta“ . Když se ho zeptali, zda se obává, že by mezi nimi mohli být zločinci, kteří chtějí v Evropě útočit, odpověděl: „Nemůžeme vědět, kdo je kdo; když se na ně podíváte, vypadají většinou chudě a nevypadají jako teroristé.“

Tito lidé jsou „zoufalí“, když se snaží uprchnout před konflikty ve svých domovských zemích, přičemž jim je zakázán legální vstup do EU. „ Ztratí se; jsou posláni zpět a několikrát se vracejí, když je chytí,“ přičemž někteří z nich jsou na útěku tři až čtyři roky. “Alespoň jim pomůžeme,” řekli pašeráci o jeho podnikání. “Bude lepší, když se jim podaří přejít.”

Max řekl, že se stal obchodníkem s lidmi, protože to platilo mnohem lépe než jakákoli legální práce, kterou mohl získat v Bosně a Hercegovině. “Je to 300 až 500 eur na osobu,” dodal.

Rozhodně to ale není nejbezstarostnější způsob obživy. “Adrenalin, strach, policie, drony, zatýkání,” vzpomínal Max. „Spousta mých přátel se chytila, když je převáželi. Migranti byli posláni zpět a oni (přátelé) šli do vězení.

sdílet na