Regionální ředitelka za 300.300 korun, ředitelka mise za 678.900 korun
Regionální ředitelka za 300.300 korun, ředitelka mise za 678.900, proplacené kafíčko o pauzičce nebo asistent za 418.200.
Máme detailní rozpočet jednoho projektu Člověka v tísni.
O spolupráci mezi Českou rozvojovou agenturou a „českou humanitární, rozvojovou, vzdělávací a lidskoprávní organizací“ Člověk v tísni jsme již informovali.
Jen pro připomenutí, o co konkrétně šlo. Jedná se o projekt, skrz který má naše republika pomoci Moldavsku. Přesněji jde o plánování komunitních služeb pomocí veřejného dialogu. Člověk v tísni za tuto spolupráci obdrží celkem 13 500 000 korun českých.
Na co konkrétně bude tato částka využita? To nám přiblíží pracně dohledaný a dopodrobna zpracovaný rozpočet, který se skrývá pod jednou z mnoha příloh smlouvy.
Popisek: Herečka Eva Holubová zpovídá šéfa Člověka v tísni, Šimona Pánka
Téměř polovina celého rozpočtu připadne na osobní náklady, přesněji mzdové náklady včetně zákonných odvodů na zdravotní a sociální pojištění nebo náklady na experty, jak lze dohledat ve strukturovaném rozpočtu, kde jsou rozepsány jednotlivé náklady celého projektu.
Buďme konkrétní.
Na výplaty je vymezeno 5 497 620 korun českých. Přesně 300 300 korun dostane za necelé čtyři měsíce práce regionální ředitelka, jde tedy o zhruba 77 tisíc korun měsíčně. Dalších 756 250 korun dostane manažer pro Moldavsko, ten bude pracovat téměř 14 měsíců. Projekt bude mít dále koordinátorku projektu a projektovou manažerku, s tím, že každá obdrží částku 623 200 korun. Ředitelka mise dostane vyplaceno 678 900 tisíc korun. Ještě můžeme zmínit asistenta projektu, který se zapojí na necelých 13 měsíců a dostane 418 200 korun nebo finančního manažera za 541 200 tisíc.
Další velkou částkou v rozpočtu jsou cestovní náklady, ty celkově vychází na 734 150 korun. V těch jsou zahrnuty letenky za 350 000 korun, místní doprava za 22 950 korun, ubytování bude stát 184 800 korun, diety 151 200 korun a nejmenší částkou je cestovní pojištění za 25 200 korun.
572 tisíc je vyhrazeno na přímé náklady v Moldavsku. Co si pod tím představit? 338 tisíc za pronájem kanceláře, 65 000 korun za kancelářské potřeby a na administrativní náklady, což je třeba internet nebo telefon a na to je vymezeno 169 000 korun. Do kanceláře se také koupí tiskárna za 50 tisíc a tři počítače v celkové ceně 75 tisíc korun.
Další zajímavá položka obsahuje studijní cestu a krátkodobé stáže v České republice. Studijní cesta bude trvat pět dní a pro jedenáct osob vyjde na 311 740 korun. Dalších 198 770 korun připadne na stáž v České republice pro všech jedenáct členů pracovního týmu po dobu sedmi dnů.
Nesmíme zapomenout na „zajištění podpory komunitního plánování na okresní / jiné územní úrovni a podporu vzájemného učení“, na kterou je vymezeno 179 360 korun. Nejdražší je transport školitele za 108 tisíc korun, ale nejsou opomenuty ani coffee breaks během plánovaných skupin.
Co také zahrnuje rozpočet?
Celkem 523 350 tisíc korun, to je částka, která je vymezena na „konference a workshopy zaměřené na sdílení zkušeností a diseminaci metodického průvodce“.
Co si pod tím přestavit? Půjde o dvoudenní konference pro minimálně čtyři desítky účastníků v ceně 140 600 korun a také o jednodenní workshopy, kterých se zúčastní patnáct účastníků. Ty budou stát 234 750 korun. Tisk a distribuce metodické příručky například vyjde na 78 tisíc korun.
Do České republiky také povede studijní a networkingová cesta, které se zúčastní dvanáct osob a celkově vyjde na 451 200 korun. Zajímavostí je také sedmidenní studijní návštěva Gruzie, a to za účelem výměny zkušeností z komunitního plánování. Za tu se pro devíti člennou výpravu zaplatí 315 tisíc korun.
Jakou přesnou pomoc tohoto plánování komunitních služeb pomocí veřejného dialogu v hodnotě 13 500 000 obdrží Moldavsko, zůstává stále nejasné. Přestože víme, že „záměrem projektu je přispět k uspokojení základních sociálních potřeb zranitelných osob založené na reálných potřebách a reflektující dostupné zdroje v jednotlivých komunitách“.
Dostupné materiály však jasně naznačují, že velkou část rozpočtu spolyká právě organizace Člověk v tísni. Dodejme, že od roku 1999 Člověk v tísni pomáhá lidem žijícím v sociálním vyloučení a chudobě. Nejdříve pomáhal v oblasti vyloučených lokalit, kde začal s bezplatnou sociální terénní prací, tedy především s asistencí a poradenstvím v oblasti bydlení, zadluženosti a nezaměstnanosti.
V následujících letech nabídku rozšířil o pracovní a právní poradenství, doučování, službu sociálního asistenta policie a o nízkoprahová zařízení pro smysluplné trávení volného času dětí z chudých rodin. Spoluzakladatelem a výkonným ředitelem je někdejší poslanec Federálního shromáždění Šimon Pánek.
Z rozpočtu Projektu o plánování komunitních služeb pomocí veřejného dialogu v Kišiněvě a okolí
