Proč mizí hmyz? Rozhovor s entomologem, který sleduje změny v české přírodě

Co znamená úbytek hmyzu pro nás?

Může znamenat spoustu věcí, ale také nemusí znamenat vůbec nic. V ekologii existuje mantra, že ,,vyšší diverzita = větší stabilita”. Dá se předpokládat, že chudší ekosystémy budou náchylnější na větší změny a nebudou se jim umět dost rychle adaptovat. Může pak hypoteticky docházet k častějším a větším invazím určitých druhů. Hmyz nám ale hlavně poskytuje spoustu ekosystémových služeb, které nevidíme a všimneme si jich, až tu ten hmyz nebude – ať už jde o odbourávání organické hmoty nebo rozklad opadaných listů ze stromů.

V Austrálii se během 2. světové války začal intenzivně chovat dobytek, protože bylo potřeba zásobovat spojenecká vojska v Tichomoří. Krávy produkovaly výkaly – v jejich přirozeném prostředí jsou nejen velké počty much, ale i brouků, kteří by se jejich výkaly živili – jako třeba náš ,,hovnivál”. V Austrálii se ale velcí kopytníci nikdy přirozeně nevyskytovali, takže tu nebyli žádní brouci, kteří by těm krávám ,,pomáhali”. Nahromadil se trus, nahromadily se mouchy a krávy kvůli nim přestávaly dojit. Celý problém nakonec vyřešilo vysazení brouků, kteří se živí trusem. Mouchy zůstaly, ale jejich množství se snížilo.

Druhy, na které jsme zvyklí, ať už jde o barevné motýly nebo včely, prostě v přírodě neuvidíme.

Když nějaký druh vymizí, jiný nastoupí na jeho místo. Existuje ale nebezpečí, že se takové místo zaplní druhem, který nás může nějak ohrozit. Hmyz také slouží jako prostředník pro rozmnožování rostlin tím, že přenáší pyl – udává se že až 80% rostlinných druhů je závislých na opylování hmyzem. A není to jen včela medonosná. Když zmizí hmyz, budou mít problém i rostliny.

Jak úbytek hmyzu ovlivňuje člověka v každodenním životě?

Nemusíte například mýt přední sklo od auta poté, co se vydáte mimo město. Bydlím u rybníka, který je tak naplněný kapry, že tam nežijí komáři. Naše zahrádky budou bez opylovačů prakticky mrtvé. Je to v mnoha případech podobné, jako kdybyste se zeptal, co se člověku stane, až vymizí čáp černý – pravděpodobně vůbec nic. Jde ale o pěkné zvíře, chceme ho ukazovat a máme ho rádi.Hmyz je ale na rozdíl od větších tvorů neuchopitelný, a tak to mohu jen přirovnat k něčemu, co uchopitelné je. Jedna ze změn, ke kterým kvůli člověku v české krajině došlo, přišla s vymizením velkých kopytníků. Tam, kde se dřív pásla divoká zvířata a později se pásla zvířata chovná, dnes roste bez černý, šípek a akát. Člověk je ale natolik tvárný, že i tohle je mu v podstatě jedno.

Čím může jednotlivec vymírání hmyzu zabránit?

Člověk by řekl, že vlastně vůbec – jednotlivec přece nemůže změnit to, jak vypadá krajina kolem nás. Tak to ale není – můžeme ovlivnit to, co kupujeme. Můžeme tlačit na omezení využívání chemikálií v zemědělství. Jednotlivec může vymírání hmyzu částečně zabránit i úplnými maličkostmi. Stačí si na vlastní zahradě nebo v sadu nechávat místo, kde se hmyzu bude dařit. Třeba tak, že část louky posekáte o týden později.

Před deseti lety, když probíhala krize české armády, chtěli dokonce kolegové platit vojákům naftu, aby do újezdů jezdili na cvičení.

Na ochranu přírody je paradoxně skvělým prostředkem bagr, který tím, že rozryje půdu, nadělá spoustu tůňek a jiných dalších mikroekosystémů, navíc obnaží se půda, kde mohou klíčit konkurenčně slabé druhy rostlin. Paradoxně, když něco pojezdíte těžkou technikou, hmyzu se tam bude více dařit. Zjistilo se, že se hmyzu zázračně daří ve vojenských újezdech. Tam, kde jezdily tanky, kde se střílelo a kde to nedejbože třikrát do roka hořelo, by se mohla z fleku stát přírodní rezervace.

V krajině můžeme podporovat třeba malá jezírka, nebo o poražený strom, který místo zpracování necháte hnít – to jsou místa, kde se hmyzu dobře daří. Nebo necháte na louce jeden pruh neposečený, atd. I obyčejný kompost je vlastně malou přírodní rezervací. Když budeme přírodě aktivně pomáhat a zajímat se i o krajinu kolem nás, můžeme tím věci změnit k lepšímu.

O ilustrátorovi:

Marek Bulíř je grafický designér a absolvent SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou a VOŠG Hellichova v Praze. V současnosti studuje na FUD UJEP v Ústí nad Labem v ateliéru GD2 pod vedením Michala Slejšky a Pavla Friče. Zajímá se o 3D grafiku, animaci a typografii. Jeho práce najdeš na tumblru: marekbulir.tumblr.com. Rád zajde na pivo, tak mu napiš.

sdílet na