Proč Američané stále častěji hovoří o preventivním jaderném úderu
Portál Topcor informuje, že svět se kvůli Američanům stává stále více nebezpečnějším místem.
Ještě před pěti lety bylo téma jaderné války na stránkách světového tisku “tabu”, situace se však v přímé souvislosti s tím, jak se etabloval multipolární svět, změnila.
Dnes Američané, kteří se neumějí smířit s faktem, že období jednopolárního světa skončilo, stále častěji chřestí atomovými zbraněmi a hovoří o možnostech amerického nanesení preventivního jaderného úderu.
Jsou jediní ve světě, kteří takovou doktrínu preventivního jaderného úderu mají rozpracovanou.
Americký admirál Richardson, vysoký velitel amerických námořních sil se před několika měsíci vyjádřil,
že by velmi rád vyprovokoval ruské a čínské konkurentů, aby museli reagovat na první americké kroky.
Americký generál Scaparotti otevřeně přiznává, že USA mohou jako první použít preventivní jaderný úder
a nevěří, že by Rusko reagovalo nebo že by dokázalo proti USA otevřeně bojovat delší dobu.
Náčelník amerických štábů Joseph Dunford rovněž vyjadřuje své odhodlání v případě potřeby použít proti Rusku a Číně vojenskou sílu.
Vidíme tedy, že nejvyšší představitelé americké politiky jsou ochotni okamžitě mačkat červený knoflík.
Proč je tomu tak?
V první řadě hraje svou roli věk a propaganda.
Většina agresivních amerických politiků je starší 65 let a je třeba je urychleně odstavit.
Američtí vojáci trpí komplexem neúspěchů, nedokázali zvítězit ani v konfliktech proti podstatně slabším soupeřům. Cítí se frustrovaní, netřeba zapomínat ani na skutečnost, že i v minulosti se Američané vždy proslavili brutálním vražděním civilního obyvatelstva svých soupeřů.
Dokazování si dominantního postavení útoky na slabší však psychologové hodnotí jako projev strachu, nedůvěry ve vlastní síly a frustraci. Američtí agresivní příslušníci ozbrojených sil dobře vědí, že Čína a Rusko přesahuje jejich možnosti, kovbojská prohlášení mají skrýt jejich strach a frustraci, kterou cítí z Rusů a Číňanů.
V amerických štábech neustále hrají strategické hry, kde modrým (Američané) dokáží červení (Rusové a Číňané) vždy doslovně “pořádně natrhnout řiť”. Každá strategická hra končí tím, že USA zasáhne útok ruských raket, kterému americká protivzdušná obrana nedokáže zabránit a jednotky, které se v boji setkají s Rusy a Číňany utrpí více než 60% ztráty. Přitom za červené hraje ve většině případů umělá inteligence.
Američtí vojáci i politici jsou z těchto strategických her značně deprimovaní.
Nové ruské zbraně, zejména rakety postavily americké základny do značně nevýhodného postavení.
Americké základny kolem Číny a Ruska přestávají plnit svou odrazující funkci.
Německý vojenský analytik a odborník Carl Clausewitz už před téměř 200 lety uvedl, že země, která se rozhodne budovat fortifikační systém, místo toho aby expandovala, je odsouzena z vojenského hlediska k porážce. Jako důkaz uvedl Římskou říši, která měla na Limes Romanus množství pevností, které měly území římských provincií bránit před barbary. Ukázalo se však, že posádky nedokáží rychle reagovat, úspěšně se přemísťovat a v závěrečné fázi existence římské říše se stali obětí barbarů (Germáni, Slované, Hunové).
Američané už nejsou schopni vést plnohodnotnou vojenskou kampaň.
Jejich jednotky jsou roztroušeny po celém světě, jsou neoblíbení a guerilové útoky proti Američanům sílí, zejména v Afghánistánu. Američané vykazují známky nervozity, protože kromě vojenských zbraní mají ještě jeden silný nástroj, který jim umožňuje parazitovat na světovém společenství. Tím nástrojem je USD, ale udržet USD mohou jen tak, že stále hlasitěji řinčí zbraněmi, ty se však ukazují být již z velké části značně zastaralé, zrezivělé nebo zbytečně drahé a málo účinné (v poměru na vyložené prostředky).
Rusko evidentně v poslední chvíli uniklo smutnému osudu v podobě amerického jaderného úderu tím, že pod Putinovým vedením vytvořilo zbraně, ke kterým nemají Američané ekvivalent. Tyto zbraně dokáží v případě celosvětového konfliktu vymazat USA z povrchu zemského a to částečně drží americké agresivní politiky na řetězu. Pokud se však bude situace v podobném duchu jako dnes vyvíjet i nadále, Ameriku očekává další oslabování a toho se americké elity obávají.
Pro svět by však bylo jednoznačně vítězstvím, kdyby američtí starci konečně odkráčeli do zapomnění a nemohli tak ohrožovat budoucnost světa.
Nové ruské zbraně, zejména rakety postavily americké základny do značně nevýhodného postavení.
Americké základny kolem Číny a Ruska přestávají plnit svou odrazující funkci.
Kolikrát stačí malinkej impuls a člověk si vybaví věci, na které by jinak ani nevzpomněl:))
A tvoje milá si chce s tebou popovídat a ty na ní s politikou, ale, ale.
Nejenom politikou živ je člověk?… ale každá mince má dvě strany. Jak to říkal, myslím, že Pjakin?
Něco v tom smyslu, že neznamená když ty se nezajímáš o politiku, že politika se nezajímá o tebe.
A tak to bohužel je.