Polsko vyhlásilo plynovou válku Německu, České republice a dalším zemím v Evropě,

Nord Stream 2 se buduje paralelně vedle Nord Stream 1, ale stejně tak se paralelně buduje plynovod Eugal vedle původního Opal

Americká administrativa se všemi prostředky snaží zmařit dostavbu Nord Stream 2, který je těsně před dokončením a zbývá dostavět 18% potrubí, optimistická varianta hovoří o prosinci 2019 jako počátku provozu plynovodu, ale vzhledem k nedávným obstrukcím ze strany dánské vlády to bude asi až v prvním kvartálu příštího roku. Dánská vláda na podnět americké vlády otálela s udělením rozhodnutí o povolení výstavby plynovodu ve svých vodách tak dlouho, až se Gazprom a celé konsorcium rozhodlo, že Dánsko obejdou a ropovod povede v mezinárodních vodách, ale bude to za cenu prodloužení výstavby, protože potrubí bude delší a bude obcházet dánské ostrovy. Americký kongres navíc oznámil, že uvaluje sankce na všechny evropské firmy, které se na výstavbě plynovodu podílejí, jenže výstavba dál pokračuje, protože vliv americké moci v Evropě slábne.

Pokud by se však stalo něco neočekávaného a USA by se podařilo na poslední chvíli vyděsit některou z klíčových zemí v Evropě, tak by Nord Stream 2 nemusel být dokončen včas, a v takovém případě by počátkem příštího roku vypukla v celé Evropě plynová krize. Německo spotřebuje z plynovodu OPAL 58% objemu plynu, zbytek proudil do České republiky. Po snížení objemu dodávek plynu o 50% po rozhodnutí Nejvyššího evropského soudu není v OPALu dostatek plynu ani pro Německo, natož pro Českou republiku. Tato krize by způsobila nedostatek plynu v ČR pro průmysl i domácnosti, a tím by se otevřely cesty pro dodávky amerického zkapalněného plynu, který Američané plánují naproti dlužním úpisům a úvěrům dodávat loděmi na Ukrajinu a skrze ukrajinské trubky a plynovody by tento plyn proudil do Evropy místo toho ruského. Cena za americký plyn by ovšem byla astronomická, v přepočtu asi 4x vyšší za metr krychlový než u ruského zemního plynu.

Shoda náhod? V sobotu došlo ke snížení objemu dodávek plynu přes OPAL a v Saúdské Arábie začaly padat rakety na největší ropný terminál v zemi

Nařízení evropského soudu o snížení dodávek v OPALu na 50% vstoupilo v platnost tedy v sobotu, ale ve stejný den došlo k podivnému raketovému útoku na rafinérii v Saudské Arábii, ke kterému se přihlásili povstalci z Jemenu [3]. Americká administrativa ale rovnou obvinila Írán, ale další důkazy ukazují na to, že rakety s plochou dráhou letu byly odpáleny z Iráku. Rafinerie Saudi Aramco ve městě Abqaiq a nedaleké ropné pole bylo zasaženo v sobotu přesnými raketovými údery, což vyvolává podezření. Povstalci z Jemenu sice již minulosti vypálili několik raket na Saúdskou Arábii, ale rakety nikdy nedoletěly a protivzdušná obrana je sestřelila. Tentokrát se ale jednalo o naprosto přesný a dokonalý útok.

Škody na ropném terminálu jsou prý katastrofální a na původní produkci se podaří firmě dostat nejdříve až za půl roku a americký prezident Donald Trump dnes oznámil [4], že americká armáda je připravena Írán potrestat za útok proti Saúdské Arábii. Je podivné, že k tomuto útoku došlo jen 4 dny poté, co Donald Trump vyhodil Johna Boltona, vyhlášeného jestřába, která navrhoval vojenské intervence ve Venezuele, atomové bombardování Severní Koreje a invazi do Íránu. Všechno to ukazuje na to, že útok na Saudi Aramco je test odvahy Donalda Trumpa a zkouška jeho tvrdosti po odchodu jeho poradce Johna Boltona. Jestřábi ve Washingtonu nyní testují, jak Donald Trump zareaguje, jestli bude třeba na Trumpa přitvrdit, anebo bude stačit tato provokace v Saúdské Arábii a Donald Trump to spustí proti Íránu v plné parádě. Ale celé to může být úplně jinak.

Státní firma Saudi Aramco byla v procesu evaluace ceny akcií IPO před vstupem na burzu, ale s tímto plánem je teď po raketovém útoku na rafinerii amen. Ochrana petrodolaru?

Velmi pikantní souvislostí je totiž to, že Saudi Aramco připravovala IPO, tedy vstup na burzu a procházela procesem evaluace, tedy hodnocením (IPO). Po tomto raketovém útoku to vypadá, že IPO je v troskách [5] a definitivně ze hry [6]. A tady pozor, tady musíme zbystřit. Saudi Aramco je dosud státní firma pod kontrolou rodiny Saudů [7], ale pokud by se z ní stala veřejně obchodovatelná společnost, mohl by si jí koupit de facto úplně kdokoliv, kdo by přišel a dal by balík peněz na stůl za mamutí balík veřejných akcií. A hádejte, odkud by takový kupec akcií asi tak mohl pocházet? No přece z Číny, dámy a pánové! A co by to znamenalo pro americké partnery? No přece ohrožení pozice a funkce petrodolaru! Protože hádejte, co by se nedejbože mohlo stát, kdyby nad Saudi Aramco získali kontrolu Číňané? Mohlo by se stát, že rafinérie by ze dne na den přestala prodávat ropu výhradně za americký dolar, ale začala by prodávat za všechny měny, nebo balík vybraných měn. A to by byl konec petrodolaru. Takže, jak tomu zabránit?

Nejlepší cestou je zlikvidovat veškeré šance státní saudské firmy na úspěšné IPO, aby se firma nemohla stát veřejně obchodovatelnou společností na burze. Dokud bude firma soukromá, resp. státní, ale to v Saúdské Arábii je totéž, tak lze soukromé majitele (rozuměj rodinu Saudů) uplácet, ovlivňovat, vyhrožovat jim, zavázat si je, prostě tak, jak to Američané dělají se Saúdskou královskou rodinou celé dekády. Jenže ve chvíli, kdy by rafinerie se transformovala do veřejně obchodovatelné společnosti, tyto americké špagátky pro ovládání arabských rodin by přestaly fungovat. Veřejné akcie by mohl nakoupit úplně každý, a co je nejhorší pro Američany, mohli by je nakoupit i největší konkurenti a rivalové USA. Útok na rafinerii tak nemusí mít nic společného s Íránem, ale jde o něco mnohem většího, o záchranu petrodolaru a zabránění IPO největší Saúdské ropné společnosti, aby se nestala veřejně obchodovatelnou společností.

-VK- https://bit.ly/2m19Ztt

sdílet na