Pád říší začíná nenápadně

Pád říší začíná bez povšimnutí. 
Obvykle padají samozřejmě s hlasitým řevem, ale proces degradace je pro většinu zprvu neviditelný.

A tak i kolaps americké hegemonie se děje tak nějak pouhým okem téměř neviditelně. Ale velmi rychle.

Jen si pomyslete, hlava malé, ale hrdé Severní Koreje, Kim Čong-un, jako první před rokem neustoupil prezidentovi „velkých“ Spojených států Donaldu Trumpovi!

A nyní, do konce roku je ještě daleko, co všechno se v tomto plánu již stalo ..

Rok začal ultimátem USA, podporované jejich evropskými satelity, k Venezuele:

„dáváme vám týden, abyste uznali naši loutku za legitimního prezidenta Venezuely, jinak…“. 

A co?…
nějaký dlouhý týden mají Američané- už je to devět měsíců, za tu dobu se může odnosit a porodit dítě.

Bolton svého času ještě na Twitteru poslal děsivé obrázky s bombardéry Madurovi. Výsledkem je, že Maduro (stále zákonný prezident) minulý týden navštívil Putina a Bolton byl před měsícem vyhozen z funkce.

Je již otravné zmiňovat ty, kteří vyhrožovali, že Assad musí odejít..  brzy si na jejich jména ani nevzpomeneme.

Po neúspěchu venezuelského dobrodružství (poslední, velmi mizerný pokus provedly  Spojené státy začátkem června), došlo k verbální agresi proti Íránu…. „pokud nesouhlasíte s našimi podmínkami, roztrhneme vás.“

Pravda, Írán se neohnul a začal demonstrativně sestřelovat americké drony (každý za 100-150 milionů dolarů za kus). A když Anglosasové začali zatýkat íránské tankery, začal Írán zatýkat anglosaské tankery a ve větším počtu. A na tom skončily pokusy o pirátství.

A ano, Spojené státy dokonce poslaly směrem k Íránu údernou skupinu letadlových lodí, ale letadlová loď
se porouchala a musela být naléhavě odtažena kvůli opravám. Washington pak předstíral, že to nic nebylo
a všechno bylo naplánováno. Trump dokonce uvedl, že to byla demonstrace jeho mírumilovnosti a trpělivosti.

Kromě vojenských a diplomatických „porážek“ utržily Spojené státy i obchodní. Ultimátum  Číně, naznačené
v loňském roce a jehož platnost skončila 1. března, bylo několikrát odloženo.

A když byly zavedeny cla, důsledky byly mnohem horší pro samotné USA než pro ČLR. A obchodní deficit USA se jen prohloubil. Pokles průmyslové výroby ve Spojených státech trvá již 11 měsíců. Zemědělství zaznamenává nižší výnosy, a tedy i ztráty (protože Čína od nich přestala kupovat sóju a kukuřici).

Mezitím se Rusko téměř úplně zbavilo amerických dluhopisů (tzv. „pokladů“), když do nich snížilo investice
ze 190 miliard (na vrcholu) na asi 8 miliard dolarů (to jsou údaje za červenec, možná nyní ještě méně) .

Rusko spustilo svůj vlastní, nezávislý na západním systému bankovních transakcí, platební systém „Mir“.

A Rosněft zcela opustil obchod s ropou za dolary a přešel s EU na platby v eurech (mimochodem, s Íránem
a Venezuelou obchoduje za rubly). 

Před pár lety by taková zpráva byla senzací, o které by se diskutovalo po dobu jednoho nebo dvou týdnů,
ale dnes si toho téměř nikdo nevšiml.

Další zprávou, která nezpůsobila velké vzrušení, byl ruský návrh přesunout sídlo OSN z New Yorku někam do Evropy – ať do Bruselu (což není příliš správné) nebo do Vídně.

Dokážete si představit, že by něco takového mohl navrhnout Jelcin nebo některý z jeho ministrů (takový poskok Američanů Kozyrev, který řekl, že Rusko nemůže mít své vlastní zájmy, které by odporovaly zájmům Spojených států)? A dnes je to naprosto normální a běžné.

No dobře, řekněme Rusko – to už několik let veřejně demonstruje odpor proti požadavkům Spojených států. 
Ale už i evropští, …éhem… partneři a satelity Spojených států na jejich útoky otevřeně a agresivně zavrčeli.

Jakmile Trump oznámil, že od 18. října se chystá uvalil cla  na zboží z EU (a na Twitteru zakňučel, že „evropští partneři nás nespravedlivě utlačují v obchodě po mnoho let“), začaly se v Evropě ozývat hlasy místních centrálních bankéřů a ministrů obchodu. A vyzvali Brusel, aby uložil odvetná opatření vůči Spojeným státům.

Pokud ještě před pěti lety evropští lídři poslušně vyplňovali všechny pokyny Washingtonu, tak nyní otevřeně
a nebojácně vrčí. 

«Sic transit gloria mundi».  
Tak padají až donedávna neotřesitelné a mocné říše.

https://jpgazeta.ru/aleksandr-rodzhers-k-voprosu-o-perenose-oon-iz-nyu-yorka-v-evropu/

sdílet na