O havarijním plánování
400 nebezpečných slov o chování velkých organizací a prvním poučení z hrozící epidemie
Epidemie koronaviru ukázala naprosto děsivou nepřipravenost české státní správy. Ministerstvo zdravotnictví začíná vypisovat výběrové řízení, takže tak do dvou let bude mít nakoupeny roušky (když to dobře půjde).
Bezradní politici vypouští do médií výroky, které způsobují paniku a zhoršují situaci. A nejsou schopni přijmout ani ta nejjednodušší opatření typu dočasného vypnutí klimatizací. Zkrátka, obraz dokonalé bezradnosti.
Je ale něco, o čem se nemluví. A sice, že velké úřady vydaly stovky milionů korun za přípravu havarijních plánů pro nenadálé situace. Jenom samotná Česká správa sociálního zabezpečení zaplatila americké konzultační firmě 20 milionů korun, aby ty plány byly opravdu kvalitní. A to byla jen menší část rozpočtu.
Je ale něco, o čem se nemluví. A sice, že velké úřady vydaly stovky milionů korun za přípravu havarijních plánů pro nenadálé situace.
Kvalitní havarijní plán v tomto případě znamená, že ministr zdravotnictví otevře desky, a tam je popsán jasný postup – komu má vydat jaký pokyn, co se má uzavřít, které ukazatele musí být sledovány, jak komunikovat s médii, aby nevypukla panika apod. Také kontakty lidí, které má okamžitě svolat. A patří k tomu i to, že v armádních skladech je připraveno půl milionu roušek.
To se netýká jen ministerstva. Podobně by měla být připravena každá velká státní organizace.
Samozřejmě, nikdo nemohl předvídat koronavirus. Ale odhadnout, že se nějaký agresivní bacil objevit může, na to člověk nemusí být expert. Svět je totálně propojený, lidé jezdí všude, v různých částech světa se objevují nové nemoci. Je velmi snadno představitelné, že by nějaká z nich mohla být využita jako biologická zbraň. Zaplatili jsme tedy stovky milionů za přípravu na takovou krizovou situaci. A dostali jsme – absolutní nic!
Říkáte si neschopnost státní správy. Jenže on je stejný problém ve všech bankách a korporacích. Každá z nich utratila desítky milionů za přípravu na krizové situace a za to, že různí auditoři ty plány zkontrolovali, jestli jsou správné. Výsledkem je zoufalá nepřipravenost.
Dokud jsou v pořádku výkazy a dokud jsou vypláceny bonusy, je všechno v pořádku.
V žádné z těch organizací se už nepodaří dohledat odpovědnost osobu. Nikdo nepřijde o práci, nikdo nepřijde o prémie. Každý všechno udělal podle předpisů. To selhání ani žádnou z těch organizací nerozhýbe. Dokud jsou v pořádku výkazy a dokud jsou vypláceny bonusy, je všechno v pořádku.
Opět narážíme na svět, kde došlo k téměř úplnému oddělení reality od výkazů. Podle výkazů byly plány skvělé, ve skutečnosti neexistují. Podle výkazů a statistik ekonomika roste, a přitom lidé zjišťují, že chudnou. Podle výkazů je migrace zvládnuta, ve skutečnosti non-go zóny přibývají jako houby po dešti. Ale když to vypadá dobře na powerpointovém slidu, je všechno v pořádku.