Nová čínská Hedvábná stezka posiluje „ocelové přátelství“ mezi Bělehradem a Pekingem

Ivan David fb

Čínský prezident Si Ťin-pching v rámci své cesty do Evropy navštíví pouze vybrané země. Zatímco v Paříži musel poslouchat troufalé požadavky a pošetilá obvinění, v Budapešti a Bělehradě je vítán s otevřenou náručí.

Obrázek – Archivní snímek: Čínský vůdce Si Ťin-pching a srbský prezident Tomislav Nikolić položili věnec k památníku bombardování Bělehradu.

Marinko Učur, profesor na univerzitě v Rijece a expert v oblasti pracovního práva, služebního práva, práva bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i námořního pracovního práva, píše o návštěvě čínského prezidenta v Srbsku:

„Pokrytecké a vyděračské chování Západu se projevuje v politice a činech USA a Evropské unie. A to neustálým tlakem, ponižováním a požadavky na ústupky, zejména v souvislosti se statutem srbských provincií Kosovo a Metohija, kde Albánci nezákonně vyhlásili stát Kosovo. Což vedlo k tomu, že se Srbsko stále více obrací na Východ a jemu přátelské země jako Rusko a Čína. Oficiálně je země stále na „evropské cestě“, ale vzhledem k tomu, jak trnitá a nejistá tato cesta je, Srbsko jako malá země se snaží prosadit svůj vlastní „modus vivendi“ v nepřátelském prostředí NATO. Země to dělá s větším či menším úspěchem a ve světových centrech moci, zejména na Západě, se tomu říká „sezení mezi dvěma židlemi“.

V takové atmosféře přijal prezident Aleksandar Vučić tento týden vysoce postaveného hosta z Číny, prezidenta Si Ťin-pchinga. Během dvoudenního pobytu v Bělehradě v doprovodu až 400 čínských politiků a podnikatelů zopakoval svou podporu zachování suverenity a územní celistvosti Srbska. Zjednodušeně řečeno, Si zopakoval to, co potěší uši každého srbského občana: ‚Kosovo je Srbsko a Tchaj-wan je Čína.‘

Podepsáním ne méně než 28 bilaterálních dohod a ujednání během návštěvy obě země projevily ‚pevné přátelství mezi Bělehradem a Pekingem‘. Na oficiálních jednáních mezi srbskou a čínskou delegací stále zněla slova značící ochotu ‚budovat společnou budoucnost v nové éře‘, jakkoli tento postoj vzbuzuje podezření těch, kteří kritizují obrat Srbska k Číně a Rusku. Čínský prezident naposledy navštívil Srbsko v roce 2016 a od té doby mají vztahy mezi oběma zeměmi vzestupnou tendenci. Spolupráce se odráží v mnoha oblastech. Čína je v současnosti druhým zahraničním obchodním partnerem Srbska s tendencí stát se prvním, jakmile brzy vstoupí v platnost srbsko-čínská dohoda o volném obchodu. Náhodně nebo úmyslně (pravděpodobnější je to druhé) čínský prezident přijel do srbského hlavního města Bělehradu v den 25. výročí bombardování čínské ambasády NATO v srbském hlavním městě Bělehradě, při kterém v roce 1999 zahynuli tři čínští novináři. Jen několik hodin před přistáním na letišti Nikoly Tesly v Bělehradě Si Ťin-pching řekl, že Čína nikdy nezapomene na smrtící bombardování čínské ambasády NATO. ‚Nikdy nedovolíme, aby se tato historická tragédie opakovala,‘ řekl Si Ťin-pching podle prohlášení v nejstarším bělehradském deníku Politika.

Jak se očekávalo, návštěva Si Ťin-pchinga v Bělehradu a pokračování jeho evropského turné byly na Západě vnímány s podezřením. Podle některých kritiků je čínský prezident Si Ťin-pching v Bělehradě, aby zachoval ‚Novou hedvábnou stezku‘, protože Srbsko, jak tvrdí, je jednou z hlavních základen čínského vlivu v Evropě. Cílem Pekingu je udržet dlouhodobou strategii ‚přípravy Číny na postamerickou budoucnost Evropy‘. Úvodník v italských novinách Corriere della Sera s lítostí poznamenává, že ‚Si Ťin-pching nevěří v trvanlivost vztahů transatlantických spojenců… a v některých ohledech má pravděpodobně pravdu.‘

Přestože byl čínský prezident ve Francii na jednání s Emmanuelem Macronem a Ursulou von den Leyenovou jen o dva dny dříve a téměř před měsícem ho v Pekingu navštívil německý kancléř Olaf Scholz, Západ toto nekritizoval. Na schůzce bylo pouze konstatováno, že Brusel je nespokojen s oficiální podporou Pekingu Rusku v ukrajinském konfliktu. Samozřejmě nechybělo ani varování pro Čínu a připomínky, že musí respektovat férovou soutěž ve vzájemném obchodu s EU. Což je spíše výraz slabosti než jakákoli hrozba, která by mohla zastavit ekonomický kolos z Východu.

Jenže cílem příliš horlivých západních reportérů není Paříž, ale pouze Bělehrad a Budapešť. Protože tito zástupci médií vidí Srbsko a Maďarsko jako ‚trojské koně‘ a ‚čínské pokusné králíky‘. Podpora Moskvy a Pekingu jako stálých členů Rady bezpečnosti OSN je pro Bělehrad klíčová s ohledem na jejich konzistentní postavení a podporu při udržování územní celistvosti Srbska, a Kosova jako jeho nedílné součásti. Bělehrad nezapomíná na principiální postoje těchto dvou velkých zemí, které opakovaně vyjádřily svou podporu Srbsku při ochraně mezinárodního práva a Charty OSN.

Koneckonců, nedávno jsme byli svědky pokusu na Valném shromáždění OSN prosadit rezoluci o srebrenické genocidě s cílem stigmatizovat všechen srbský lid za nepopiratelně závažný válečný zločin ve Srebrenici v roce 1995, “končí svou úvahu profesor Učur.

sdílet na