Nesmysl, stupidita, propaganda…
Osmičlenné družstvo je z taktického hlediska bojeschopnější ve srovnání se šestičlenným. Dělí se na dva čtyřčlenné týmy, které lépe kontrolují prostor v kruhovém odměru, mohou bojovat samostatně a mají větší kapacitu z hlediska nesení podpůrné výzbroje a dalšího materiálu i odsunu raněných. Dokonce i v případě šestičlenného družstva se dvě místa navíc hodí z ergonomických důvodů, pro různé specialisty, materiál, či evakuaci vojáků jiných jednotek. Z hlediska naší armády je osmičlenné družstvo výhodné i proto, že stejný počet vojáků převážejí kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II, takže družstva a vozidla lze zaměňovat bez dodatečného výcviku. Vozidlo pro osmičlenné družstvo nemusí být těžší ve srovnání s vozidlem pro šestičlenné. Dokladem je porovnání CV90 V a Puma.
U Ekonomického deníku pro informované bych očekával rovněž ekonomický přístup. V případě nákupu osmimístných vozidel se pro stejný počet vojáků nakoupí méně vozidel, která nejsou zrovna levná. Jak prosté. Dále mne udivuje, že se ekonom Reichl nepozastavil nad tím, že vozidlo Puma je téměř dvojnásobně drahé ve srovnání s ostatními typy, přestože uveze jen šestičlenné družstvo a navíc je v něm nedostatek místa pro vyšší vojáky. Asi to byl jeden z důvodů, proč dodavatel Pumy raději odstoupil z výběrového řízení v Austrálii. Německo tam zastupuje Lynx v nové verzi pro osmičlenné družstvo.
Jako naprostý nesmysl vysátý z palce, či odjinud, se jeví tvrzení Jiřího Reichla, že vozidla s osmičlenným družstvem budou vážit 50 tun. Nejtěžší je právě vozidlo Puma, které veze pouze šestičlenné družstvo. Přitom je stejně velké, jako konkurenční typy. V nejodolnějším provedení překračují vozidla ASCOD, CV90 a Lynx hmotnost 40 tun, přičemž Lynx je pravděpodobně nejtěžší.
Bundeswehr se svými Mardery a Pumami je vůbec zajímavá armáda. Mardery měly být vyřazeny již před několika lety, ale vzhledem k neustálým problémům s Pumami, jejichž vývoj začal před 14 (!) lety, budou ve výzbroji ještě dobré čtyři roky, možná i déle. O zavedení podstatně modernějších vozidel Lynx se z nepochopitelných důvodů neuvažuje. Další německou specialitou je taktická formace tvořená kombinací jednoho vozidla Puma a jednoho tanku Leopard II. Ve všech ostatních armádách je obvyklá formace dvě, někde i tři bojová vozidla pěchoty na jeden tank. Je zcela logické, že šestičlenné německé pěší družstvo nedokáže zajistit podporu a spolupráci s tankem a bojovým vozidlem. Zároveň to vede k potřebě nákupu velkého počtu tanků. Možná právě za tím se skrývá zoufalá snaha vnutit naší armádě vozidla Puma, včetně pomýlené či prolhané argumentace o rozšířenosti šestičlenných družstev „vojenským odborníkem“ Reichlem.
Obdobně odborná jsou jeho tvrzení o posádkových věžích, jako české specialitě. V poslední dekádě se protlačily do výzbroje obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty zbraňové stanice namontované na stropu pancéřové korby a ovládané zevnitř. Jako hlavní výhoda se uváděla nízká hmotnost a možnost jednoduché demontáže při transportu letadly. Jenže brzy se ukázaly jejich slabiny, především možnost poškození střelbou i z běžných pěchotních zbraní. Dokladem jsou zkušenosti našich vojáků s kolovými vozidly Pandur II, jejichž osádky se bojí jezdit lesem, aby náhodou senzory na zbraňové stanici nenarazily do nějaké větve. Proto byly zbraňové stanice následně u řady výrobců opatřeny pancéřováním a objevily se bezosádkové věže, které už nejsou lehké.
Jenže z hlediska jejich použití se nakonec ukázala řada problémů, které potvrdily testy americké armády a nedávné utajené zkušební nasazení ruských vozidel T-15 Kurganec na Donbase. V obou případech se ukázalo, že vyšší bojovou hodnotu mají věže s osádkou. Bezosádková věž je odkázaná na elektroniku a objektivy optoelektronických systémů. V případě jejich vyřazení je velitel a operátor zbraňových systémů bez vizuálního kontaktu s okolím. Vozidlo zároveň nebojeschopné, protože současné typy nemají střílny umožňující vojákům přepravovaného družstva střelbu. Musí otevřít poklopy a střílet částečně nekrytě. Osádková věž zůstává i po vyřazení elektroniky částečně bojeschopná. Kromě toho pohled z poklopu a spojení činnosti očí a mozku dosud nenahradila žádná elektronika, což se opakovaně potvrzuje z hlediska praxe válečných konfliktů. Bezosádková věž navíc generuje nesprávné vjemy, protože vojáci se s ní neotáčejí. Díky tomu dochází k rozporu informací vestibulárního a zrakového ústrojí v mozku. Stačí si představit, že řidič auta sedí bokem k směru jízdy vozidla, má takto umístěné i ovládací prvky a řídí pomocí pohledu do displeje. A to je popis zjednodušené situace. Poklopy na věži rozšiřují v neposlední řadě možnost nástupu, výstupu a evakuace vozidla.
Pro Jiřího Reichla a jemu podobné odborníky bych doplnil, že osádka věže, obvykle velitel vozidla a operátor zbraňových systémů, nesedí v koši. Tam patří tvůrci článků s nepravdivým a neodborným obsahem, a namáčet je do Vltavy, jako kdysi podvodné pekaře. Pracovní prostor tvořící spodek věže, připojený otočně k podlaze bojového prostoru a otáčející se společně s věží, se nazývá klec. Mimo jiné zvyšuje pevnost spojení věže s pancéřovou korbou vozidla, takže se snižuje pravděpodobnost jejího uražení kinetickou energií při zásahu nebo tlakovou vlnou. Klec navíc vytváří efektivnější možnosti lafetace hlavní výzbroje a jejího zásobování municí. U vozidla Puma s bezosádkovou věží Lance musí dokonce operátor vylézt ven a nabíjet zásobník pásem tak, že stojí nekrytě na stropu vozidla, připraven položit život za Mutti Merkel. Rozdíl prostoru pracoviště velitele a operátora zbraňových systémů věže s klecí a bez ní je malý, možno říci zanedbatelný, v porovnání s výhodami.
Vozidlo CV90 V má osádkovou věž, do níž lze lafetovat automatické kanony ráže 20 až 40 mm a kanony pro teleskopickou munici CTAS. Dále má vyvinutou bezosádkovou věž s kanonem ráže 30 mm. Vozidlo ASCOD 42 NG má možnost použít dvě, případně tři osádkové věže, jednu z nich kombinovanou, do nichž lze lafetovat automatické kanony ráže 20 až 35 mm. Dále má bezosádkovou věž s kanonem ráže 30 mm Samson II. U vozidla Lynx uvádí výrobce, že je může perspektivně dodávat s osádkovou, nebo bezosádkovou věží s automatickými kanony ráže 30 a 35 mm. Všechna uvedená vozidla mají ve věži spřažený kulomet a vezou dvojici protitankových řízených střel.
28. 2. 2019 17:30
To stránkování se mi líbí:)) Ty vojenské názvy v článku mi moc neříkají, je to “klučičí” článek?
Přehledné a v jednoduchosti, jak se praví,…
Tak to zmizelo a otevřu klidně další článek už jako přihlášený.
bezva 😉