NEPŘEHLÉDNĚTE – Psycholog Jeroným Klimeš: Jak se v Česku krade za covidu?

Na dění ohledně koronaviru reaguje každý jinak, život se za necelé dva roky od prvních pozitivních záchytů změnil prakticky všem. A jak to vypadá, návrat do normálního života je v nedohlednu. V současnosti Česko prochází podzimní vlnou epidemie, která do životů lidí přináší další nepopulární protiepidemická opatření. Společnost se rozdělila kvůli očkování na dvě kategorie občanů a čím dál častěji se mezi lidmi řeší otázka, kdy to skončí? Přední český psycholog Jeroným Klimeš (54) poskytl redakci ŽivotvČesku.cz rozhovor, v němž se nebál ostré kritiky ohledně současné situace s covidem.

Pane doktore, už víme, že od pondělí dojde k zavedení opatření, která zcela jednoznačně polarizují společnost ve smyslu, že mají dobrovolně přimět neočkované k vakcinaci. Bez ní jim bude znemožněno využít převážné většiny služeb, a to i přesto, že se s očkovanými budou potkávat v práci, na návštěvách aj. Navíc jde o opatření, které podle redakcí osloveného právníka Ondřeje Dostála je nelegální. Jak jako odborník v oboru psychologie vnímáte, že vláda de facto lidem říká, že podvádět je v pořádku?

To máte tak, že pokud se od sametové revoluce něco vládám v uvozovkách povedlo, tak je to zničit důvěru lidí v politiku, demokracii a lidská práva. Samozřejmě tak, že politici šli příkladem – od vámi zmiňovaných podvodů, nedemokratickými způsoby vládnutí až karikováním lidských práv. Pokud se budeme bavit o koronaviru, už dávno není otázka medicíny, ale stal se otázkou politickou až ideologickou.

Jak to teď myslíte?

Zcela prostě. Žádná obávaná epidemie se z něj nevyklubala. Vymýtit nejde, trvalé očkování neexistuje, tedy budeme s ním žít až do smrti a mnoho z nás na něj ve stáří umře – pravděpodobně v nějaké jarní či podzimní vlně. Když to vezmeme příkladem, tak na vesnici s 1000 obyvateli každý rok zemře deset lidí a zároveň se jiných deset narodí, tak dva další mrtví za koronu za rok nejsou citelná změna – stále zvoní umíráček jen přibližně jednou za měsíc. Víc dětí se vůbec nenarodí kvůli malé úhrnné plodnosti, než kolik lidí umře na koronavirus. Citelné ale jsou extra finanční výdaje na tyto dva mrtvé, které u takové vesnice činily loni 17 500 000 korun na každého takového mrtvého. Ano, je to opravdu tak – vláda každou vesnici o 1000 obyvatelích zadlužila kvůli těm dvěma mrtvým na koronavirus deficitem 35 000 000 korun, dále zavřela školy, kulturní akce, zlikvidovala život ve vesnici, zastavila výrobu, zlikvidovala podnikatele. Taková vesnice má rozpočet tak dva milióny, jak dlouho se bude vzpamatovávat z dluhu 35 miliónů korun? Kolik takových rund si může 1000 lidí ještě dovolit?

Nechci být vůči vládě špatným odhadcem, ale domnívám se, že vládu nezajímají dva mrtví na vesnici.

Přesně tak. Vládu a všechny psychopaty, co jsou na ni navázáni, zajímá těch 35 miliónů, které z ní mohou vyždímat pod různými záminkami. Myslíte si třeba, že ve vládě sedí tací id*oti, kteří by byli schopni si sami koupit roušku za 1000 korun? To rozhodně nesedí. Ale sedí tam tací, kteří jsou schopni jednu roušku prodat komukoliv za 1000 Kč, zejména pokud to vyinkasují přes stát. Jinými slovy vakcinace dnes není otázkou medicíny, ale otázkou trvalého koryta pro ty, kteří chtějí v tom korytu mít zabořený rypák na věky věků. Proto odpůrci očkování do sebe nechtějí nechat píchat neprověřené očkování s plejádou vedlejších účinků, když k tomu musí ještě poslouchat to čvachtání nenažraných rypáků, které navíc jistě nedobrovolně zaplatí.

Pane jo… Znám vás už řadu let, ale nikdy jsem vás neviděl v takové formě, ale myslím, že teď mluvíte za asi dost lidí. Když jsem už výše zmínil opatření od pondělí, domníváte se, že jde o řešení, kterým vláda svou neschopnost zakrývá přehozením zodpovědností na občany za stav epidemie? Přeci nutit část populace k dobrovolnému očkování nařízením jen pro neočkované, zcela jasně vytváření občany dvou kategorií.

Ano, lidi si už na virus udělali svůj názor. O tom je demokracie. Prostě lidé jasně dávají najevo, že jim koronavirus za tyto šaškárny nestojí, že škody, které napáchalo koronavirové branné cvičení, jsou mnohem více devastující než celý koronavirus. Dnes po bitvě jsme generály a už víme – kdybychom proti koronaviru nedělali nic, napáchali bychom méně zla než tím, že jsme zkoušeli koronavirus zastavit či vymýtit. Marně však plakat na rozlitým mlékem. Nic se ale nezměnilo na tom, že rypáci chtějí dál čvachtat ve svých korýtkách, protože si z toho udělali kariéru, slávu a penězotoky. Těm samozřejmě demokracie nevoní.

Budu s vámi souhlasit, že někdy dělat méně, může být více. Ale je to hypotéza, ale velmi zajímavá. Musím se zeptat a na tu odpověď se hodně těším, jaký je pohled Jeronýma Klimeše na očkování?

(Usmívá se) Divide et impera! Rozděluj a panuj! Rozhádej celou společnost, pak si můžeš hrabat, jak chceš. To věděli staří Římané a jak vidíme, funguje to spolehlivě i dnes. Takže koronavirus se mění v nové náboženství. Dnes nechápeme, jak mohli katolíci s protestanty za třicetileté války pomalu vyhladit Evropu kvůli otázkám ala: “Pouze Písmo nebo i tradice?” Pochopí lidé v budoucnu naši magořinu: “S rouškou nebo bez roušky?” Dnes vznikají v rodinách okolo očkování ideologické války, které jsme dříve znali jen z případů ala »dcera se vrátila ze studií, přivezla si muslima a konvertovala k islámu, katoličtí rodiče z toho byli na prášky«.

Dnes slýchávám – onen se nechal/nenechal očkovat a tamten je z toho na prášky. Opravdu to funguje jako ideologická či náboženská konverze. Císař Konstantin Veliký uslyšel: “In hoc signo vinces! Pod tímto znamením zvítězíš!” a tím znamením byl pro něj kříž. Když jdu dnes přes hlavní nádraží, tak slyším: “Dej si tečku – pod tím znamením zvítězíš!” Ideologie jsou, jak říkal Werich, různé a někdy i hrůzné. Já jen dodávám, že koronavirus nám stvořil ideologii podivuhodně trapnou.

Myslím, že už tak nějak většina lidí ve společnosti věřila, že touto dobou za vším uděláme »Tečku«. Zatím, když se člověk koukne kolem sebe, to je spíše kaňka. Zajímá mě váš pohled na řešení téhle patálie, ve které se téměř dva roky brodíme. Je nějaká cesta, jak z toho ven, aniž by se společnost kádrovala na očkované a neočkované? Vím, že nejste epidemiolog, ale jde o názor, na to zatím opatření ještě nemáme.

(Směje se). Měli bychom to stavět na demokratických pravidlech. Dobrovolnost. Kdo se bojí nemoci, je dávno očkovaný a nosí si roušku. Kdo se jí nebojí, nebo kdo se bojí víc následků covidového branného cvičení, tak se neočkuje a nenosí roušku. Je na tom něco složitého?

Zní to logicky a skvěle a vnímám to jako velmi férové řešení a dobrý názor, ale možná by nám řekl nějaký epidemiolog, proč to nejde či naopak, že by to mohlo fungovat. Napadá mě, jestli byste to ještě více rozvedl?

Víte, když vidím, že si lidé nechrání sluch při přijíždějícím vlaku, říkávám jim: “Ano, vy ten hluk vydržíte silou vůle, ale nevydrží to vaše sluchové buňky ve středním uchu.” Jednou to řeknu, ale když mě neposlechnou, tak si říkám: “Každý svého štěstí strůjce. I u očkování či roušky se musí každý rozhodnout sám. Znásilnit se dá možná jedna žena, i tak to není správné. Tady chce vláda znásilňovat milióny lidí, kteří jsou proti“.

Zní to děsivě a v souvislosti s tím si uvědomuji, že jste autorem knihy, kterou většina populace zná, Partneři a rozchody. Když se dotkneme téma vám profesně kompetentní, jak ovlivnilo covidové šílenství partnerské vztahy v Česku?

To se ptáte toho pravého – ke mně, ať prší či lije, chodí všechny páry nestmelené, vehementně kotrmelcující. Ale samozřejmě – školy si zoufají, soudy mají nárůst rozvodovosti, narostly i sebevraždy – vše nasvědčuje, že masakr bylo spíš koronavirové branné cvičení než sám koronavirus.

Pane doktore, na závěr tu máme ještě jedno velmi důležité téma. Tím jsou školy. Věděl jste, že ministerstvo spočítalo, že celkem účet za dva školní covidové roky, vyjde na 1,25 bilionu korun? Navíc studie z Harvardu a Japonska zjistila, že zavření škol bylo úplně k ničemu. Co si myslíte o covidové generaci dětí, jaká bude jejich budoucnost?

To není málo, že? A důležité je si položit otázku, kdo za to ponese zodpovědnost? Ale pojďme k otázce, projděte si pečlivě 20. století – doby různé a hrůzné se střídaly po 5 – 20 letech. Teď jsme měli asi tak 30 let dob různých. Je tedy jen otázka času a statistiky, než přijdou doby hrůzné. Doby hrůzné ale trvají poměrně krátce – okolo pěti let. Co se týká našich dětí – za třicet let bude přibližně třikrát tolik důchodců než dnes. Jsou dnešní děti připravovány na to, že nás budou muset všechny uživit? Za těch 35 000 000 korun se na vesnici nepostavil ani jeden hospic či domov důchodců – ty peníze se jen rozkradly. Tedy doby hrůzné čekají za pár dekád především na staré lidi, tzn. moji generaci dnešních padesátníků, kteří si myslíme, že vždy budeme tak staří, jak se cítíme, a tak se na stáří nepřipravujeme. Možná bych připomněl ještě vtip z dob normalizace. Tehdy jsme se měli stát 16. svazovou republikou. Měli jsme se jmenovat Krachastán. Jednotkou měny měla být jedna krachle, která by se skládala ze sta švorců. Jinými slovy, jestliže koronavirovým branným cvičení budeme dál ničit školství, ekonomiku i měnu, tak se této změny všichni dožijeme.
https://bit.ly/3kXiode

sdílet na