Německo se obrátilo na Ukrajinu a poslalo zbraně

Berlín se rozhodl dodat Kyjevu protitankové střely a systémy protivzdušné obrany Stinger, potvrdil vládní úředník

“Ukrajina a její lid aNěmecko se rozhodlo dodat Kyjevu 1 000 protitankových zbraňových systémů a 500 raket země-vzduch Stinger ze zásob německé armády, oznámil v sobotu mluvčí vlády Steffen Hebestreit. Dodal, že zbraně budou na Ukrajinu dodány “co nejdříve”.

Kancléř Olaf Scholz komentoval toto rozhodnutí tím, že označil probíhající ruskou vojenskou operaci na Ukrajině za “bod obratu”, který “ohrožuje celé poválečné uspořádání”. Je “povinností” Berlína podpořit Ukrajinu v obraně proti tomu, co nazval “invazní armádou Vladimira Putina”.

Již dříve v sobotu několik německých médií informovalo, že Berlín změnil svůj postoj k dodávkám smrtících zbraní Ukrajině na základě naléhavých žádostí Kyjeva a jeho partnerů v NATO. re family. Další konkrétní podpora je na cestě.” Šéf Rady EU však na výzvu k členství v EU nereagoval.

Diskuse o členství Ukrajiny v EU probíhají již řadu let bez konkrétního výsledku. Dne 23. února podepsaly Polsko a Litva prohlášení, že by Ukrajině měl být udělen status kandidáta na členství v EU.

Zelenskij také opakovaně vyzval k vyjasnění vyhlídek Ukrajiny na členství v NATO. Možnost, že by Ukrajina mohla v budoucnu vstoupit do NATO, je jedním z důvodů rozhodnutí Ruska zahájit vojenskou akci.

Ofenzíva začala 24. února s deklarovanými cíli “demilitarizovat” Ukrajinu, ochránit Doněckou a Luganskou lidovou republiku a zajistit, aby Rusko nebylo ze strany NATO ohroženo z ukrajinského území. Západní země však tyto argumenty nepřesvědčily. Všeobecné odsouzení “nevyprovokovaného” útoku vyvolalo masivní vlnu sankcí proti Rusku a zrušení různých sportovních a kulturních akcí.

Německá televizní stanice ARD uvedla, že Berlín plánuje poskytnout Kyjevu přenosné protitankové raketomety “prostřednictvím třetích zemí”. Německá vláda údajně uzavřela dohodu s Nizozemskem, podle níž by Amsterdam zbraně Ukrajině předal.

Scholz již dříve vyloučil dodávky smrtících zbraní na Ukrajinu. Podle německých pravidel pro další prodej svých zbraní třetím zemím musí každý, kdo dále prodává zbraně německé výroby, nejprve požádat Berlín o souhlas. Již dříve Německo nutnost podávat takové žádosti zrušilo, pokud jde o Ukrajinu.

Německé noviny FAZ v sobotu informovaly, že Berlín dal zelenou také plánu Estonska předat Ukrajině samohybné houfnice. Vojenská technika pochází ze zásob bývalé východoněmecké Národní lidové armády a původně byla v 90. letech prodána Finsku.

Estonsko požádalo Berlín o souhlas s transakcí již v lednu, ale podle médií jej tehdy nedostalo. Německo rovněž plánuje vyvézt 14 obrněných vozidel na Ukrajinu. Dohoda byla podle FAZ schválena v sobotu. Vozidla, která mohou být použita pro přepravu osob nebo evakuační účely, mají být Ukrajině předána spolu s 10 000 tunami paliva, které budou dodány přes Polsko, dodal list.

Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková a vicekancléř Robert Habeck v sobotu komentovali změnu kurzu Berlína slovy, že v důsledku “nestoudného útoku Ruska musí být Ukrajina schopna se bránit”. “Spolková vláda proto také podporuje Ukrajinu … naléhavě potřebným materiálem,” dodali.

Tento krok přichází několik dní po rozsáhlé vojenské operaci, kterou Moskva na Ukrajině zahájila. Operace je zaměřena na “demilitarizaci” a “deonacifikaci” Ukrajiny a byla zahájena na podporu Doněcké a Luganské republiky, které Rusko nedávno uznalo, uvedl dříve Kreml.

Tento vývoj vyvolal hněvivou reakci západních zemí a USA, Spojené království, EU a Kanada uvalily na Rusko nové kolo sankcí zaměřených na jeho banky, letecký a kosmický průmysl. USA a jejich spojenci nyní rovněž uvažují o odříznutí Ruska od systému SWIFT.

Podle Baerbocka německá vláda v současné době pracuje na “cíleném a funkčním omezení systému SWIFT”, které by zasáhlo pouze “ty správné osoby”.

NATO posílá na Ukrajinu další zbraně – Stoltenberg

Generální tajemník Severoatlantické aliance v pátek oznámil, že NATO poskytne Ukrajině větší vojenskou podporu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek oznámil, že NATO poskytne další zbraně na podporu Ukrajiny tváří v tvář ruskému vojenskému útoku a nasadí část svých sil pro bojovou reakci.

Soltenberg obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina ze snahy svrhnout “demokraticky zvolenou vládu na Ukrajině”.

“Vidíme rétoriku, zprávy, které silně naznačují, že cílem je odstranit demokraticky zvolenou vládu v Kyjevě,” prohlásil po setkání s vedoucími představiteli NATO.

ČTĚTE VÍCE: Ukrajinský prezident zveřejnil nové video
Spojenci jsou odhodláni pokračovat v poskytování podpory Ukrajině, dodal Stoltenberg, včetně systémů protivzdušné obrany.

“Nyní poprvé nasazujeme síly reakce NATO v rámci kolektivní obrany. Hovoříme o tisících vojáků. Hovoříme o leteckých a námořních kapacitách,” uvedl také. Síly reakce se skládají ze sil pro speciální operace a pozemních, vzdušných a námořních sil. Z tohoto 40tisícového kontingentu je nasazena pouze část.

NATO chief Stoltenberg says NATO leaders announced more weapons for Ukraine, including air defence systems pic.twitter.com/G6bw2oQmIB

— TRT World Now (@TRTWorldNow) February 25, 2022

Tento týden byly na Rusko uvaleny četné mezinárodní hospodářské sankce ze strany členů NATO, jako jsou USA a Spojené království. Britský premiér Boris Johnson v pátek oznámil, že přímo sankcionuje Putina a ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Americký prezident Joe Biden tento týden rovněž oznámil, že do Německa byly vyslány tisíce dalších amerických vojáků, aby poskytli podporu, ačkoli trval na tom, že nebudou bojovat na Ukrajině.

Moskva oznámila svůj vojenský útok ve čtvrtek s tím, že přesouvá své síly na Ukrajinu, aby “demilitarizovaly a denacifikovaly” oblast poté, co Putin uznal dvě separatistická území za součást Ruska. Nově uznané Doněcká (DLR) a Luganská (LLR) lidová republika požádaly Moskvu o pomoc a tvrdily, že čelí útoku Kyjeva, ačkoli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že žádný takový plán neexistuje. V pátek prohlásil, že je ochoten vyjednávat, aby se zabránilo dalším “lidským obětem”.

sdílet na