NATO oznamuje nové rozsáhlé nasazení
Vojenský blok tvrdí, že tento krok je reakcí na ruské postoje.
Členové NATO objednají další flotily a stíhací letouny do východní Evropy v souvislosti se zhoršující se situací ve vztazích s Ruskem, přičemž se blok odvolává na zprávy, že Moskva na své straně ukrajinské hranice posiluje vojenské jednotky.
V pondělním prohlášení generální tajemník vojenské frakce vedené USA Jens Stoltenberg uvedl, že vítá závazek “dalších sil NATO”, a přislíbil, že bude “pokračovat v přijímání všech nezbytných opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části” bloku.
Podle jeho vyjádření několik členských států oznámilo, že posílí své současné nebo nadcházející nasazení, včetně Dánska, které vyšle fregatu do Baltského moře a čtyři stíhačky do Litvy “na podporu dlouhodobé mise NATO v oblasti ochrany vzdušného prostoru”.
Španělsko a Francie se zaměřují na jihovýchodní Evropu, přičemž Madrid údajně uvažuje o vyslání lodí, které by se “připojily k námořním silám NATO, a zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska”. Mezitím Paříž “vyjádřila připravenost vyslat vojáky do Rumunska pod velením NATO”.
Zároveň Washington “dal jasně najevo, že zvažuje zvýšení své vojenské přítomnosti ve východní části Aliance”, uvádí se v prohlášení. Cílem tohoto kroku je posílit odstrašení a obranu spojenců v době, kdy Rusko údajně “pokračuje ve vojenském posilování” v blízkosti Ukrajiny.
Ukrajina rozdává korporátní válečné rady
Přečtěte si více: Ukrajina rozdává válečné rady pro podniky
Oznámení přichází v době, kdy Moskva usiluje o písemnou odpověď na své bezpečnostní návrhy od amerických představitelů po sérii diplomatických jednání tento měsíc, jejichž cílem bylo podle Kremlu snížit riziko konfliktu. Minulý pátek se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov setkal se svým americkým protějškem Antony Blinkenem, aby projednali napětí na evropském kontinentu a zjistili, zda by obě strany mohly udělat dohodu, která by zabránila eskalaci.
Minulý měsíc Rusko předalo dva návrhy smluv, jeden adresovaný Washingtonu a druhý NATO. Kromě zákazu členství Ukrajiny v NATO Moskva trvá na tom, aby se blok zdržel vojenských aktivit na území bývalých států Varšavské smlouvy, které do něj vstoupily po roce 1997 po rozpadu Sovětského svazu.
Lavrov již v listopadu bil na poplach a prohlásil, že “významné jednotky a výzbroj ze zemí NATO, včetně amerických a britských, se přesouvají blíže k našim hranicím”.
Stoltenberg však požadavky Moskvy kritizoval s tím, že země nemá právo veta v případě snah Ukrajiny o vstup do bloku a že nebude akceptovat “dvoustupňový” systém členství, který by jí bránil v rozmístění jednotek v některých státech.
Západní představitelé a média v posledních týdnech několikrát varovali, že by moskevská vojska mohla brzy zahájit invazi na Ukrajinu, což Moskva opakovaně odmítla. Tiskový tajemník Kremlu Dmitrij Peskov rozmetal zprávy, podle nichž se ruské ozbrojené síly shromažďují na společné hranici jako předstupeň ofenzívy, a označil je za “hysterii” vyvolávanou tiskem.
By Layla Guest