NATO omylem vyzradilo, v kterých zemích a na jakých základnách má atomovky

Občas se však takový zpravodajský kiks stane, a tak Evropa a Rusové konečně spolehlivě vědí, kde jsou americké jaderné zbraně, které mají sloužit v případě nejvyšší nouze na obranu NATO.

A taky to mají potvrzeno čtyři evropské země, kde jsou ty atomovky skladovány. Belgie, Itálie, Německo a Nizozemsko to tušily na 200 procent, ale obvykle se o tom mluvilo s relativizujícím slůvkem údajně. Vojáci totiž neradi ukazují karty.

Pátou zemí je Turecko, kde se o tom vědělo jasně. Mimo jiné i proto, že po potlačeném pokusu o „puč“ před třemi roky se spekulovalo, že USA na základně Incirlik zvyšují ostrahu plotů i atomovek a vůbec uvažují, že je z Turecka možná pro větší klid radši odstěhují. 

Takže pokud chcete podat někam tajnou zprávu, tady je seznam, kde má NATO atomovky:

• Nejbližší je německý Büchel, velká letecká základna asi šedesát kilometrů jižně od Kolína nad Rýnem. Atomovek je tam 20. Pro jejich použití musí vydat souhlas jak Američané, tak Německo jako hostitelská země. Je to standardní postup platný ve všech dalších státech. 
  
• Údajně až 30 atomovek je na letecké základně Aviano v severní Itálii, šedesát kilometrů od Benátek.
• Další atomovou základnou v Itálii je Ghedi-Torre, kde má být v současné době na 20 jaderných zbraní.
• V Belgii u nizozemských hranic je letecká základna Kleine Brogel, kde je 10 až 12 atomovek. Belgie nikdy jejich rozmístění na svém území oficiálně nepotvrdila. 
• V Nizozemsku je umístěno 22 atomových bomb, což před časem potvrdil i premiér Rutte. Nacházejí se na letecké základně Volkel na jihu země.
• Hodně daleko je základna v tureckém Incirliku, je až u syrských hranic, kde je připraveno 50 bomb. 

Zprávy o počtech bomb na jednotlivých základnách se často rozcházejí, každopádně by se jejich počet měl pohybovat kolem 150 (možná až 180) kusů, protože to je množství dohodnuté v rámci NATO. 

Veřejné tajemství vyzradil bývalý podplukovník

Jména jednotlivých základen (která ovšem už roky visela na internetu) prozradil kanadský poslanec Joseph Day. Ten se stal zrádcem tak, že byl pověřen vypracovat zprávu pro Parlamentní shromáždění NATO, což je skupina poslanců z členských zemí, která má konzultativní charakter. 

Zpráva, která se jmenuje „Nová éra jaderného odstrašení? Modernizace, kontrola zbrojení a spojenecké jaderné síly“, ale nakonec asi odstrašila hlavně NATO. Byl tam totiž jen tak, jako samozřejmost, uveden jmenný seznam atomových základen. Dosud byl tajný. Aspoň oficiálně. Náhle to bylo na internetu i s razítkem NATO. A tak to rychle stáhli a vyšla nová verze, už bez seznamu.

Takže opět nikdo nic neví, nepřítel tápe…

Každopádně víme, že ve všech případech jde o atomové bomby typu B61. To jsou taktické zbraně, které mohou nést nálož o síle 0,3 až 340 kilotun. Nálož, která vybuchla nad Hirošimou, měla sílu 16 kilotun.

Arzenály hlídají američtí vojáci, ale v případě nasazení by bomby byly naloženy do letadel zemí, kde se nacházejí. 

Chudák Day byl asi zmaten tím, že tajný počet atomových základen byl uveden všude možně, takže mu ani trochu nepřipadal jako tajný. A to býval podplukovníkem. 

sdílet na