NATO chce komunikovat s Ruskem, a leze do Kerčského průlivu

Svět balancuje na hraně plnohodnotných bojů mezi Ruskem a NATO – zeměmi, které společně kontrolují 90% jaderných zbraní. Vrchní velitel ozbrojených sil NATO v Evropě Curtis Scaparotti, navrhuje prolomit patovou situaci, více komunikovat s Ruskou federací a nezanedbávat kontakty s ruským vojenským velením. Tohle rezonanční prohlášení bylo učiněno na pozadí pokusů NATO vnutit Rusku svá pravidla hry v Kerčském průlivu.

Podle amerických a evropských analytiků, stejně jako současných i bývalých amerických vojáků, musí jaderné velmoci více komunikovat. To píše Associated Press, citujíc stanovisko Curtise Scaparottiho. 
Brzy odstoupí, takže si může dovolit obrušovat ostré hrany.

„Během studené války jsme navzájem rozuměli signálům toho druhého,“ řekl generál. – Mluvili jsme. Vadí mi to, že je (Rusko)
dnes dobře neznáme“.

Scaparottiho slova potvrzuje slabá intenzita jeho kontaktů s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem: …. setkali se jen dvakrát. Vrchní velitel sil NATO v Evropě to považuje za špatné, protože komunikace je velmi důležitou součástí „zadržování“ Moskvy:

„Myslím, že musíme s Ruskem více komunikovat. To by zajistilo, že si budeme rozumět a pochopíme, proč děláme to, co děláme.“

Prohlášení Scaparottiho vypadá jako veřejné pokání, vždyť za posledních pět let NATO samo opustilo konstruktivní dialog s Moskvou.

Náměstek ministra zahraničí Ruska Alexander Gruško nedávno prohlásil, že ve vojenských a civilních liniích neexistuje spolupráce mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí – vztahy dosáhly slepé uličky. 
Jak z ní vyjít není jasné. Zvláště ve světle nedávných událostí.

Zatímco generál NATO vyzývá k obnovení komunikace, Spojené státy posilují svou přítomnost v Černém moři.

Otevřeně zaznívají provokativní prohlášení o tom, že američtí “soudruzi” pomůžou Ukrajincům bezpečně projít Kerčským průlivem. 14. dubna vplul do Černého moře další raketový torpédoborec Spojených států USS Ross, který je již sledován ruskou hlídkovou i průzkumnou lodí.

Když Rusko v roce 2014 „obsadilo“ Krym, NATO prakticky vyhlásilo úplné zastavení civilní a vojenské spolupráce s Moskvou. Dnes, podle Washingtonu, se Kreml opět chová agresivně a ohrožuje své sousedy.

Zdálo by se – proč s Ruskem tedy mluvit a o čem jednat? ….. Měli by spálit poslední mosty.
No, velitel NATO v Evropě má však jiný názor.

Pro zastrašování Ruska se nedávno vydalo na cestu pestré „mezinárodní“ loďstvo – kanadské, španělské, nizozemské, bulharské, rumunské a turecké fregaty.

Pro Washington, nicméně, bylo důležité, aby se  jeho “křížové černomořské výpravy” zúčastnilo Německo.
Avšak ještě koncem listopadu Němci uvedli, že k pobřeží Krymu nebudou vysílat své válečné lodě.

Později, Bloomberg řekl o pokusech amerického viceprezidenta Michaela Pence přinutit Němce a Francouze, aby doprovázeli ukrajinské lodě při plavbě pod Krymským mostem. 
Ani Paříž ani Berlín však nechtěly být na ráně.

Německo nadále obhajuje diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu v Kerčském průlivu a bez jeho účasti ztrácí militarizace Černého moře pro Američany význam.
Rozeštvat Moskvu a Berlín v naději na zastavení Nord Stream 2 samozřejmě nebude fungovat.

Američané si nevybrali ten správný čas pro rachocení zbraněmi v Černém moři kvůli vážnému zhoršení vztahů s Tureckem. Ankara čelí bezprecedentnímu tlaku ze strany Washingtonu, protože má v úmyslu získat protiletadlový raketový systém S-400, prezident Erdogan tvrdě prohlašuje, že tato dohoda s Ruskem je vyřešena.

Podle Montreuxské úmluvy z roku 1936 jsou klíče k průlivu do Černého moře v rukou Turecka. 
Má právo regulovat průchod vojenských lodí podle svého uvážení: může jejich cestu blokovat  nebo naopak povolit, aby lodě nečernomořských států byly v akvatoriu Černého moře déle než maximální dobu (21 dní).

“Turecko je již dlouho nakloněno “zavřít “Černé moře pro Spojené státy,” píše turecký tisk Cumhuriyet. „Přijetí Bulharska a Rumunska, které mají přístup k Černému moři, do NATO a EU v letech 2004 a 2007, bylo pokusem o prolomení tohoto zámku.“

Pokud se Ankara usoudí, že lodě jiných než černomořských mocností poblíž Krymu nemají co dělat, může nadělat Washingtonu spoustu problémů. I když Američané, soudě podle nejnovějších zpráv, jsou již i tak poněkud zmatení.

Stálý zástupce USA v NATO, Kay Bailey Hutchisonová, začátkem měsíce oznámila přijetí určitého „balíčku opatření“, jehož cílem je odradit Rusko a zajistit „bezpečný průchod ukrajinských lodí přes Kerčský průliv
do Azovského moře“…… Balíček byl přijat, ale v podstatě o jeho obsahu nikdo nemluví.

Zdá se, že není co dodat. V Černém moři je prostě stále více lodí NATO. Nejsou ve spěchu, aby doprovázely ukrajinské lodě během opakovaného průchodu Kerčským průlivem, a ani tam nepoplují.

Na rozdíl od Washingtonu řekla Moskva vše do polic: ….. další provokace v Kerčském průlivu povede
k vojenskému konfliktu, do kterého mohou být vtaženy členské státy NATO.

Překročit tuto červenou čáru se nikdo nechystá.

“Ani jedna loď, ani jeden členský stát NATO, včetně Spojených států, se neodváží otevřeně konfrontovat Ruskou federaci,” řekl Alexander Šerin, první místopředseda výboru pro obranu Státní dumy.

Pozornost vrchního velitele sil NATO v Evropě je dnes přitahována k Černému moři. A bez ohledu na plány Američanů, aliance skutečně potřebuje komunikační kanály s Moskvou. 

V otázkách vybičování anti-ruské hysterie je Washington překvapivě konzistentní a metodický, takže určitě bude pokračovat ve své politice militarizace Černého moře. Aby se však předešlo náhodným střetům, hrozící přerůst ve velkou válku, musí vedení NATO „komunikovat více s Ruskem“.

Není náhoda, že Curtis Scaparotti vzpomíná na období studené války, kdy Američané a Rusové „pochopili signály toho druhého“. Čím hlubší je konflikt, tím snazší je vyprovokovat plnohodnotný střet v plném rozsahu
a tím více strany potřebují dialog, aby vyloučily pravděpodobnost takového vývoje událostí.

Ve skutečnosti slova vzpomínaného generála Scaparottiho pro Rusko nevěstí nic dobrého. 
Velitel NATO v Evropě varuje, že konfrontace s Ruskem dosahuje nové úrovně.

https://www.rubaltic.ru/article/politika-i-obshchestvo/16042019-nato-khochet-obshchatsya-s-rossiey-i-lezet-v-kerchenskiy-proliv/

sdílet na