Na Korsice střety mezi policií a stranami prosazujícími nezávislost „nabyly charakter městské partyzánské války“

Francouzská vláda vyzývá ke klidu po násilných střetech na ostrově Korsika, které si vyžádaly desítky zraněných demonstrantů a policistů.

Policie oznámila, že během nedělních protestů bylo zraněno 67 lidí, včetně 44 policistů, po scénách podobných městské partyzánské válce.

“Noční scény byly extrémně násilné,” řekl agentuře AFP Arno Viorneri, hlavní žalobce města Bastia na severu Korsiky.

Policie podle jejich odborového svazu SG Policie musela řešit “kvazipovstalecké” situace.

Důvodem bylo zbití Yvana Colonna, ke kterému došlo 2. března ve věznici.

Od té doby, co ho 2. března ve vězení zbil spoluvězeň, usvědčený džihádista, je v kómatu.

Incident vyvolal na ostrově hněv, protože někteří vidí Colonnu jako hrdinu v boji za nezávislost na Francii.

Yvan Colonna si odpykává doživotní trest za vraždu vysokého státního úředníka z roku 1998. 

Byl zatčen v roce 2003 po pětiletém pátrání, nakonec vyšlo najevo, že žije jako pastýř v korsických horách.

Od vězeňského útoku, z něhož demonstranti viní francouzskou vládu, probíhají demonstrace a nepokoje.

„Francouzská vláda jsou vrazi,“ stálo na plakátech na nedělních demonstracích. Do ulic vyšlo 7 000 až 12 000 lidí.

Colonna byl držen ve věznici na jihu Francie. Je klasifikován jako vězeň se zvláštním statutem, což neumožňuje jeho převoz do korsického vězení. Premiér Jean Castex v reakci na nepokoje zrušil Colonnovi a dalším dvěma odsouzeným tento status, ale jejich příznivce to neuklidnilo.

Stovky maskovaných demonstrantů házely Molotovovy koktejly a kameny na policisty, kteří stříleli slzným plynem a vodními děly.

Střety vypukly odpoledne a pokračovaly až do pozdních večerních hodin. Žalobce Viorneri uvedl, že demonstranti použili improvizovaná výbušná zařízení naplněná střelným prachem, olovem a hřebíky.

V Bastii demonstranti zapálili finanční úřad a poškodili hlavní poštu.

Pondělí bylo v Bastii relativně klidné.

Hněv a rozhořčení

Korsika, rodiště Napoleona Bonaparta a jeden z největších středomořských ostrovů, je od 18. století francouzská.

Je známá jako „Ostrov krásy“ pro své nedotčené pobřeží, velkolepé pláže a mírné klima, díky nimž je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů.

Dochází však také k neustálému napětí mezi nacionalisty usilujícími o nezávislost a ústřední vládou, stejně jako k vraždám mezi politickými frakcemi ostrova.

“Je tu výraz hněvu a rozhořčení,” řekl v neděli Gilles Simeoni, bývalý Colonnův právník a politik za nezávislost.

“Celý korsický lid byl mobilizován, aby protestoval proti nespravedlnosti a ve prospěch pravdy a skutečného politického řešení.”

Jeden z demonstrantů na nedělním protestu, Antoine Negretti, řekl: “Jakékoli násilí bude vinou francouzské vlády.”

Sedm let vyjednávání nepřineslo žádný výsledek, řekl 29letý muž. “Ale věci se změnily díky sedmi dnům násilí. Násilí je nutné.”

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že ve středu odcestuje na Korsiku na dvoudenní návštěvu, aby “zahájil cyklus diskusí” se všemi politickými silami na ostrově.

Odsoudil nedávné násilí a vyzval k „okamžitému obnovení klidu“.

https://bit.ly/3q3WcRf

sdílet na