Muj projev pro Sudetoněmecky lancmančaft: “Lidice už nesu duležite”
Poprvé v historii se slabší kmen vrátil, ruku v ruce s ruským medvědem, anglickým gentlemanem, americkým orlem a francouzským žabožroutem a provedl to, co muselo zákonitě přijít.
Vyhnal toho, kdo předtím ukradl něco, na co neměl nárok a stal se opět pánem svého území.
(pískot)
Ne, nejsme na to hrdí. Přestože jsme nevyvraždili muže toho druhého kmene a nepřivlastnili si jeho ženy a děti, nemůžeme být hrdi na to, co se stalo. Je vždycky smutné, když odchází kmen, který toho na našem území mnoho dokázal, mnoho vybudoval a zasloužil se o zkulturnění drsných pohraničních hvozdů. Musíme si přiznat, že (i díky čtyřiceti létům nadvlády bolševismu) jsme dodnes nedokázali zacelit ztrátu a odchod tří milionů vzdělaných a pracovitých krajanů – vašich předků.
(slabý potlesk)
Bylo to však nezbytné a nutné. Nejste tomu na vině vy, Němci, nejsme tomu na vině ani my, Slezané, Češi a Moravané. Vinen byl ten, který dopustil, že když už jste do našich zemí přišli, nenaučili jste se náš jazyk a nestali jste se jedněmi z nás. Vinen je ten multikulturní zločinec, který to kdysi připustil, pozval cizí kmeny k nám a tím zapříčinil to, co se dříve nebo později muselo zákonitě stát a také se stalo.
Dnes žijete vy tady, v zemi předků, po které jste tolik toužili a my žijeme tam, za pohraničními horami, které přes tisíc let dělily hranice našich zemí. Dnes jsme přátelé a prožíváme nejkildnější období našich vztahů právě díky tomu, že vy jste tady v Bavorsku, my v našich zemích, mezi námi je jasně daná hranice a nikdo se neplete do záležitostí toho druhého kmene. Alespoň na první pohled. Už zase u vás vidím multikulturní zločince.
Dnes do vaší země přichází statisíce a miliony lidí z jiných kmenů. Mají jiné zvyky, jinou kulturu a jiný jazyk. Nechtějí se učit váš jazyk, nechtějí přijmout vaše zvyky a nechtějí se vzdát svého boha a to vše se vám dokonce pokoušejí vnucovat. Není to jejich vina.
Multikulturním zločincem je ten, kdo je tady pozval a připustil, že se nechtějí stát Němci. Příslušníci nových kmenů postupují podle staletí ověřeného scénáře při dobývání jiných zemí. Množí se třikrát rychleji než vy, jsou životaschopnější a je jen otázkou času, kdy situace dospěje k bodu zlomu. Může to trvat stovky let, než bod zlomu přijde, tak jako tomu bylo v pohraničních oblastech Moravy a Čech.
Ale dnešní mladí jsou nedočkaví a chtějí všechno hned. Buďte ve střehu a pohlídejte si, aby se vám to nevymklo z rukou a někdo vás zase nevyhnal, nebo neudělal cizince ve vaší vlastní zemi.
Vy, potomci Němců z Moravy, Čech a Slezska víte, o čem mluvím.
(rozpačitý potlesk)
Právě vy byste si měli hlídat, aby se Němci zase nemuseli bát na svých ulicích a ve svých domech a stydět se za to, že pijete pivo, jíte vepřové, modlíte se k tomu bohu, k jakému uznáte za vhodné a vaše ženy nemusí chodit tři metry za vámi zabalené jak matrjošky. Nevěřte svému současnému vedení, že tragédii let 1938 – 45 způsobil německý a český nacionalismus. Současné vedení vašeho Spolku zastává názor, že je třeba přijímat nové příchozí a starat se o to, aby si zachovali své zvyky, svůj jazyk, svou kulturu a svého boha.
To je přesně to, co vás, naše bývalé krajany, kteří s námi žili v našich zemích, přivedlo na okraj propasti a nakonec i na dno propasti samotné.
V roce 1938 to nebyl německý nacionalismus, který způsobil katastrofu Čechů, Moravanů a Slezanů v našem pohraničí. Byla to loupeživá ideologie multikulturalismu, která vám sugerovala, že v našem pohraničí máte svá jazyková, kulturní a jiná práva a dokonce máte právo si ukrást území, které jste díky vyšší natalitě ovládli.
A v roce 1945 to nebyl český nacionalismus, který způsobil katastrofu Němců z našeho pohraničí.
Byl to obyčejný pud sebezáchovy po sedmi letech hrůz, kdy jsme si uvědomili, že dva kmeny na jednom území opravdu žít nemohou.
(pískot)
Dnes jsme opět přátelé. Rádi vás u nás uvidíme. Přijeďte, uspořádejte si toto krásné setkání bývalých krajanů kdekoliv v místech, kam jsme kdysi v dobré víře pozvali vaše předky.
Jen si uvědomte, že ta místa už se nejmenují Eger, Troppau a Wagstadt, ale Cheb, Opava a Bílovec.
Přijeďte, popijte, pojezte, pobesedujte a …vraťte se do dom, do svých měst Regensburg, Nürnberg a München.
A lidé moji němečtí, bděte, aby jednou ve vašich krásných městech nepochodovaly nedávno pozvané kmeny a netvrdili, že jim to tady patří.
(silný pískot, na podium létají předměty… projev byl přerušeny…)
PS pro hlupe : Na žadnem srazu sem nebyl, nic sem tam nepřednašal a Osudove setkani 1913 sem tež nenapsal a ten rok tež nesuhlasi.
PS pro chytre adminy: fotky su moje, text projevu sem si psal sam a neni delši než 50% ostatniho textu, takže neodporuje paragrafu 13 kodexu blogařa. Može ovšem porušovat jakykoliv jiny bod kodexu blogařa.
Autor: Ladislav Větvička
https://vetvicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=717012