Mocná americká neziskovka svrhává režimy po celém světě. Zaostřeno má i na nás

Vraťme se k Hong-Kongu, co podle vás tam dělá tato organizace?

Hongk´Kong se stal středem světového zájmu, když 31. března statisíce jeho obyvatel vyšly do ulic a protestovaly proti připravované úpravě zákona, umožňující, aby uprchlí zločinci mohli být vydáni do Čínské lidové republiky. Opozice tvrdí, že Čína zneužije tuto možnost k umlčení svých kritiků, o jejichž vydání požádá pod falešnou kriminální záminkou.

Když předsedkyně hongkongské správy Carrie Lams odvolala kontroverzní úpravu zákona, opozice postupně zvyšovala požadavky. Nyní chce, aby všichni zatčení demonstranti byli propuštěni a aby Carrie Lams odstoupila. Dynamice požadavků odpovídá souměrné zvyšování prostředků na jejich prosazení a potlačení. Koalice, která ji řídí, tvoří samozvanou Frontu občanských práv, Civil Rights Front. Zahrnuje vlivné deníky China Morning Post a Hong Kong Free Press, odbory sdružené ve střechové organizaci Hong Kong Confederation of Trade Unions, svaz novinářů, Hong Kong Association of Journalists, a hlavní politické strany Civic Party, Labour Party a Democratic Party. Většina z nich je prostřednictvím aktivistů napojena na NED. V Hong Kongu má čtyři pobočky, z nichž dvě jsou obzvláště činné a úspěšné: Solidarity Center a National Democratic Institute. Radio Hlas Ameriky, které nelze podezřívat ze zaujatosti proti USA, ohlásilo, že NED v minulých několika letech rozdělil mezi své nejbližší hongkongské partnery 1.9 milionu dolarů.

Jaký termín bude podle vás pro události v Hong Kongu klíčový?

Cílem zmíněné koalice, a těch, kdo ji podporují, ne-li řídí, je vyprovokovat Peking k vojenskému zásahu, při němž budou použity zbraně. Mělo by k němu dojít před prvním říjnem, kdy se Čína chystá oslavit sedmdesáté výročí vzniku ČLR. Koalice doufá, že masakr nejen zkazí tu velkou slávu, ale navíc zkompromituje čínskou politiku jeden stát dva systémy, způsobí mezinárodní pobouření a přiměje USA zastat se Hong Kongu.

Pokud se plán má naplnit, musí nejdříve dojít k záměrnému zhoršení situace a zkrvavění střetů. Načež koalice zvedne laťku a dotlačí Peking až k červené čáře, za níž není ochoten jít. Jedna z možností je požadavek revize smlouvy z roku 1997 o předání bývalé britské kolonie ČLR. Peking si to nutně vyloží jako pokus o odtržení a nezbude mu než požádat Carrie Lams o pozvání k vojenskému zásahu.

Byl to tento scénář, o němž hovořila Julie Eadegh, specialistka na „demokratická“ hnutí amerického generálního konsulátu v Hong Kongu, s aktivisty koalice? Snímek ze setkání uveřejnil deník Ta Kung Pao a stal se předmětem ostré slovní přestřelky mezi Washingtonem a Pekingem.

Mnoho času do cílového data koalici nezbývá. V sázce je hodně. Vlastně je to va bank. Když se jí záměr nezdaří, Peking vyhraje. Proto příštích několik týdnů slibuje být velice dramatických. Mohou otřást i obrovskou a mocnou Čínou.
https://bit.ly/2ZyZhfX

Jan Vítek (1928) Mezi lety 1952 a 1960 působil jako novinář, redaktor a reportér v časopisech Obrana lidu, mezi lety 1961 až 1965 v titulu Československý voják. Od roku 1971 žije v exilu ve švýcarské Ženevě. Po roce 1989 publikoval články v časopisu Ekonom a Hospodářských novinách. Autor a spoluautor próz a publikací (Past, The Pebble in the torrent). V současné době je komentátorem zpravodajství internetového serveru TV Prima a jedním z autorů portálu Neviditelnypes.cz.

odjinud,….

KOMENTÁŘ JANA VÍTKA: Proč by měl prezident Zeman nasvítit amerického hlasatele demokracie

Není tomu tak dávno, co Washington Post uveřejnil článek nadepsaný „Vzdávají se Češi morální odpovědnosti?“, který napsal Carl Gershman, prezident amerického Národního nadačního fondu pro demokracii (NED), jinak šedá eminence politických podrazů a převratů v mnoha zemích světa.

prtsc-NED Foto-prtsc-NED

Gershman v něm bije na poplach, že český prezident Zeman se „drasticky vzdálil od dědictví zesnulého Václava Havla, bojovníka za lidská práva.“

Jakého zločinu se Zeman dopustil, že na sebe přivolal hněv Gershmana? Měl odvahu říct veřejně, že americký favorit a Putinův odpůrce Michail Chodorkovskij je vinen a litoval, že víc ruských kriminálních oligarchů nebylo uvězněno. Co horšího, český prezident prohlásil, že jeho země není proti zvýšení obchodních styků s Pekingem, ani je nepodmiňuje zlepšením lidských práv v Číně.

Ron Paul, dlouholetý republikánský senátor, v komentáři k článku napsal, že bývalý trockista a doživotní vůdce NED Gershman se topí v penězích, a že když někdo na sebe upozorní stejným způsobem jako Zeman, má o problémy postaráno.

„Proto by Česká republika měla být na pozoru,“ varoval  americký politik.

Pod Karlovým mostem uplynulo moře vody, ale Ron Paulovo varování neztratilo nic na své  platnosti, spíš naopak, jak vyplyne z nepohodlných otázek na konci.

Levá ruka CIA

NED byl založen v roce 1983 po řadě skandálů způsobených tajnými operacemi CIA proti cizím vládám. „Pro demokraticky smýšlející skupiny na celém světě by bylo osudné, kdyby se objevilo, že jsou podporovány CIA,“ řekl Carl Gershman listu New York Times v roce 1986. „Viděli jsme to v letech šedesátých, a proto jsme s tím skončili.  Jinou možnost financování těchto skupin jsme neměli, a to byl důvod ke vzniku NED.“

Allen Weinstein, jeden ze zakladatelů fondu, přiznal v nedávném rozhovoru s vydavatelem Washington Post Davidem Ignatiusem, že „hodně z toho, čím se dnes zabýváme, dělala před čtvrt stoletím CIA.“

Jako jeden příklad za mnohé uveďme, že v roce 2014 financoval převrat na Ukrajině.

Ačkoli NED má v názvu, že je nadačním fondem, dostával každoročně 180 milionů dolarů od americké vlády z řádného rozpočtu. V roce 1984 tajně financoval  proamerického prezidentského kandidáta v Panamě a dal víc jak půl milionu dolarů pravicovým protivníkům Oscara Ariase, prezidenta Kostariky, protože Arias nesouhlasil s americkou protikomunistickou politikou ve Střední Americe. O rok později podpořil 400 000 dolary opozici proti Sandinistům, a pak dalšími dvěma miliony v roce 1998. Ve Venezuele platil nepodařený puč proti Hugo Chavesovi v roce 2002 a dnes poskytuje peníze samozvanému prezidentu Juanu Guidóvi.

Obecná strategie

Ve střední a východní Evropě se NED zaměřuje na podporu lidských práv, tržních reforem a proamerických politických stran. Obecnou strategií podle Ivany Howardové, která má na starosti tuto geografickou oblast, je „napomáhat myšlenkově spřízněným veřejně činným osobám založit nová politická hnutí ve svých domovských zemích a stát se vlivnými aktéry v politice.“ Neřekla proč, neboť cíl se rozumí sám sebou: aby ovlivňovaly stávající režim a případně usnadnily jeho změnu.

Schopným mladým lidem NED nabízí stáže v Evropě i USA, kde je formuje ke svému obrazu. Po návratu domů se zapojují do jeho činnosti, nebo jsou vysláni do jiných neziskových organizací, aby působili na jejich program zevnitř. Všude, kde má NED pobočky, jsou neziskovky v menší či větší míře napojeny na americký penězovod. Výjimkou je nadace Otevřená společnost, kterou vydržuje finanční spekulant a miliardář George Soros. Co se světonázoru týče, Gershman a Soros jsou jednobuněčná dvojčata.

NED vyhledává citlivá místa politického života cílové země a napomáhá místním skupinám vytvářet z nich otevřené rány. Aby se nezacelily, financuje a organizuje protestní akce, kterými burcuje a buntuje obyvatelstvo proti vládě a stávajícímu politickému uspořádání.

Příkladem par excelence může být Letná, kde podle sociologa Petra Humpla rozhodně neprobíhala lidová demonstrace. „Připomínalo to spíše megakoncert organizovaný zkušenou profesionální agenturou. Tihle lidé to nepořádali ani poprvé, ani podruhé v životě,“ dodal. „Byla to výpověď o penězích, které organizátoři mají.“

Gershman byl několikrát v Praze. Naposledy v říjnu loňského roku, kdy se setkal s Ivanem Havlem a jeho ženou Dagmar, a s řadou  figurek současného disidentu. Před odletem se dal slyšet, že jeho návštěva byla velice užitečná. „Uděláme pro Českou republiku vše, co je v našich silách,“ slíbil lidem, kteří ho doprovázeli.

Dva prezidenti proti, třetí váhá

Donald Trump během volební kampaně v roce 2016 slíbil, že jako prezident zruší NED, protože jeho činnost je kontraproduktivní, neboť Americe vytváří více nepřátel než přátel. Zatím se mu podařilo, že v letošním roce dostane ze státního rozpočtu pouze třetinu toho, co dřív – z odhadovaných 168 milionů dolarů v roce 2018 na 67 milionů dolarů letos. Navíc se také uvažovalo, že finanční prostředky určené pro NED se převedou jinam. Pro Washington Post si na to Gershman postěžoval: „Je to vysláním signálu široko daleko, že Spojené státy ukazují záda podpoře statečných lidí, kteří sdílejí naše hodnoty.“

NED ale má mocné ochránce Kongresu a štědré mecenáše ve Wall Streetu a vojensko-bezpečnostním komplexu. Stále žije a kope.

Rusko je jedinou zemí, kde už si NED neškrtne. Podle zákona o podvratných organizacích,  „ohrožujících schopnost obrany země a její bezpečnost,“ který přijala Duma a Putin podepsal, je od května 2015 jeho působení na území Ruské Federace zakázáno.

Čínský prezident váhá, i když se mu jistě nelíbí, že NED cílevědomě a soustavně jitří nezhojené rány v Tibetu a Sin-ťinagu, kde se bouří muslimští Ujgurové. Navíc v nepokojích v Hongkongu, které ještě docela neskončily, hraje významnou finanční a organizační roli. V čínské povaze a tradici je s odvetou nespěchat, oplácet příkoří ve chvíli, kdy to protivník nejméně očekává, tvrdě a chladnokrevně.

sdílet na