„Malá země, bývalý satelit Sovětů.“ V USA napsali o Česku, Janda nadskočil a velvyslanec začal žehlit

Malý bývalý sovětský satelitní stát. Tak americký list The Wall Street Journal označil Českou republiku v souvislosti s její snahou sehnat velké zásilky munice pro Ukrajinu. Slova o postsovětském státu zvedla ze židle český internet a některé novináře. Situaci se už snaží napravit americký velvyslanec.

Zatímco USA váhají s pomocí, Česká republika se obrací na kontakty z dob studené války, aby dodala munici, kterou Ukrajina nejvíce potřebuje, uvádí list The Wall Street Journal, který Česko označil za postsovětskou republiku.

Proti tomu, že jsme postsovětská země, vystoupil na sociální síti Jakub Janda, výkonný ředitel lobbistického spolku Evropské hodnoty, který zdůraznil, že nejsme žádný „zasraný malý bývalý sovětský satelit“.

Dodal, že jsme hrdá desetimilionová země, jejíž prezident si telefonuje s prezidentem Tchaj-wanu. Poznamenal, že jsme pouze dodali milion dělostřeleckých granátů pro ukrajinské obránce.

We are no fucking “small ex-Soviet satellite”.

We are Czechia, a proud 10-million country whose President does phone calls with President of Taiwan and we just got about a million artillery shells to Ukrainian defenders while Germany and France do a pissing contest over egos. pic.twitter.com/5JhKnWso0i

— Jakub Janda 楊雅嚳 (@_JakubJanda) March 17, 2024

více na https://www.parlamentnilisty.cz

---

Ukrainetoday.org uvedla:

Česká republika v tichosti loví granáty pro Ukrajinu, ani Spojené státy to nedokážou, – WSJ

Marta Gichko 11:47, 17.03.24

Bývalá sovětská satelitní země využívá své minulosti a dobrých vztahů s těmi, které Rusko považuje za přátele.

Ukrajina se chystá obdržet velké množství munice, o kterou bojuje Česká republika , bývalý sovětský satelitní stát a jeden z nejhorlivějších podporovatelů Ukrajiny.

Podle deníku The Wall Street Journal Česká republika nakoupila od různých dodavatelů z celého světa asi 800 000 dělostřeleckých granátů a našla dalších 700 000, které lze dokoupit. Hovoříme o 300 000 nábojů sovětské výroby a asi 500 000 nábojů západní výroby. Jak poznamenala česká vláda, další náboje budou k dispozici, jakmile budou k dispozici finanční prostředky.

Dodávky, které by podle českých představitelů mohly začít na Ukrajinu přicházet během několika týdnů, přicházejí v době, kdy nedostatek munice a vojáků nutí ukrajinskou armádu v některých oblastech k ústupu. Západní zpravodajské služby odhadují, že ukrajinské síly jsou natolik vyčerpané, že nyní vystřelí pouze dva náboje na každých deset výstřelů vypálených Ruskem.

Česká iniciativa

Rusko naopak zvyšuje domácí produkci a pro dodávky využívá spojence, jako je Severní Korea, Írán a Bělorusko. Někteří vojenští analytici tvrdí, že Ukrajina potřebuje každý měsíc až 200 000 nábojů různých ráží, aby získala výhodu. Dodávky organizované Českou republikou mohou vojákům pomoci postoupit dále a bránit se.

“Česká iniciativa pomůže Ukrajině stabilizovat frontu a získat zpět výhodu,” řekl Nico Lange, bývalý vedoucí výkonného úřadu německého ministerstva obrany.

Na rozdíl od Spojených států, Francie nebo Německa, které se do značné míry zaměřily na zvýšení domácí výroby pro zásobování Ukrajiny, čeští představitelé uvedli, že jejich iniciativa je zaměřena na nákup stávajících zbraní. Češi začali v tichosti cestovat po světě, uzavírat prodejní dohody a vyjednávat vývozní licence s desítkami výrobních zemí.

Čeští představitelé uvedli, že minulost země jako bývalého sovětského satelitu byla nečekanou výhodou. Díky tomu má země jak významný zbrojní průmysl s globálními zákazníky, tak dobré vztahy s mnoha zeměmi globálního Jihu s velkými zásobami zbraní ze sovětské éry a schopností vyrábět další.

Úředníci nechtěli komentovat, odkud náboje pocházejí, ale uvedli, že mezi dodavateli jsou i někteří ruští spojenci. Podle západních představitelů však byly podobné žádosti Spojených států a západoevropských zemí potenciálním dodavatelům v Africe, Asii a Latinské Americe zamítnuty.

Představitelé NATO a EU v minulých dnech veřejně podpořili českou iniciativu. Německo dosud přislíbilo více než 500 milionů eur, což je zdaleka největší závazek.

Přístup České republiky spočíval v tom, že bude působit jako prostředník, uvedl Tomáš Kopečný, zvláštní zástupce České republiky pro Ukrajinu, který dohodu pomáhal vyjednat. Praha oslovila země, které měly buď výrobní kapacity, nebo kompatibilní munici na skladě, a spojila je se západní zemí, která by zaplatila za přepravu.

Česká republika pak organizuje logistiku a posílá dodávky buď přes své vlastní hranice, nebo přes třetí země, přičemž skrývá jakékoli přímé spojení mezi zemí původu a Ukrajinou, aby dodavatele nevystavila hněvu Moskvy.

“Důvěrnost je zde klíčová: mluvíme a budeme mluvit s kýmkoli, bez ohledu na jeho loajalitu nebo politickou pozici – s velmi malými výjimkami, jako je Severní Korea,” řekl Tomáš Pojar, poradce české vlády pro národní bezpečnost.

Snaha Prahy odhalila rozpor mezi přátelským postojem některých vlád k Rusku na veřejnosti a jejich otevřeností k obchodování se spojenci Ukrajiny v soukromí, uvedl Jan Gires, náměstek ministra obrany.

“Pokud přijdete s velkým objemem peněz, mají zájem a Česká republika je vnímána jako neutrální ve srovnání s USA, které často polarizují,” řekl Jakub Janda, předseda Centra pro hodnoty evropské bezpečnostní politiky, pražského think tanku.

Česká republika nyní poskytla finanční prostředky na první tranši přibližně 300 000 nábojů. Mezi dárce patří Německo, Kanada, Nizozemsko a Dánsko. USA v této fázi nejsou součástí klubu kupujících.

Otázka života a smrti

Zatímco hlavní západní mocnosti, jako jsou USA, diskutovaly o nebezpečí posílání nových typů zbraní na Ukrajinu z obavy, aby neprovokovaly Moskvu, Česká republika začala brzy dodávat Kyjevu hlavní bojové tanky, raketomety a velké dělostřelecké zbraně. Mimochodem, odpalovací zařízení pro rakety, které potopily vlajkovou loď ruské černomořské flotily “Moskva”, dodala Česká republika.

“Bylo zklamáním sledovat nečinnost zemí, které jsou mnohem bohatší a mocnější, když šlo o život Ukrajinců, a tedy i nás,” řekl Kopečný.

Lange uvedl, že úspěch české iniciativy je poučením pro větší členy NATO, kteří se soustředí na zvyšování vlastní výroby zbraní, což je pomalý proces, který nyní omezuje dodávky na Ukrajinu.

Evropští výrobci zbraní navyšují výrobu, ale kvůli předpisům, problémům s dodavatelským řetězcem, nedostatku vládního financování a nedostatku pracovních sil se výrazné zvýšení výroby neočekává dříve než koncem příštího roku nebo začátkem roku 2026. Podle úředníků a zástupců průmyslu v několika zemích trvá v EU rozšíření muničního závodu přibližně dva roky, zatímco výstavba nového závodu trvá přibližně pět let.

Pro srovnání, podle odhadů západních zpravodajských služeb je Rusko navzdory sankcím připraveno letos začít vyrábět téměř třikrát více munice velkého kalibru než Spojené státy a Evropa. Podle britského think tanku Royal United Services Institute dosáhne celková ruská produkce dělostřelectva včetně raket tří milionů nábojů ročně.

“Západní iniciativy byly brzděny… snahou vyrábět v Evropě nebo v USA, protože země chtěly spojit podporu Ukrajiny s podporou svého průmyslu. To je legitimní cíl, protože potřebujeme přezbrojit, ale není to to, co je potřeba k okamžité pomoci Ukrajině,” – řekl Gires.

sdílet na