Lavrov odhaluje výsledek bezpečnostních rozhovorů s Blinkenem

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem, ministrem zahraničí Antony Blinkenem, oznámil, že Washington se zavázal písemně odpovědět na Moskvou navrhované bezpečnostní záruky.

V pátečním rozhovoru s novináři krátce po jednání ve švýcarské Ženevě Lavrov uvedl, že americká strana předložila svůj prvotní názor na dva návrhy smluv vypracované Kremlem. “Blinken mi řekl, že je spokojen s výměnou názorů, kterou jsme měli, a že mu to pomůže, jak nás ujistil, vydat příští týden písemnou odpověď.” Lavrov však dodal, že v současné době “je jejich reakce pouze předběžná – byli jsme na to upozorněni”.

Na otázku, zda Rusko hodlá odpověď zveřejnit, nejvyšší diplomat odpověděl, že tato otázka je otázkou pro Blinkena a americkou stranu. Moskva své návrhy a záměry vést rozhovory původně zveřejnila.

Lavrov a Blinken se setkali k zásadním rusko-americkým rozhovorům v Ženevě.
Čtěte více Lavrov a Blinken se setkají v Ženevě na krizových jednáních mezi Ruskem a USA
Lavrov rovněž dodal, že požadavky na nepřijetí Ukrajiny do NATO nejsou známkou toho, že by Rusko usilovalo o prosazení kontroly nad “sférou vlivu”, ale snahou zabránit tomu, aby blok “zasel semena” konfliktu ve východní Evropě.

Lavrov dále uvedl, že americká strana se zavázala pomoci při provádění minských dohod, jejichž cílem je ukončit konflikt v ukrajinském Donbasu. Moskva již dříve obvinila Kyjev z nedodržování paktu, uzavřeného v roce 2014, tím, že odmítá vést rozhovory s vůdci separatistů dvou samozvaných autonomních “republik” v Doněcku a Lugansku. Ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj prohlásil, že separatistické regiony jsou ruskými zmocněnci, a trval na tom, že by se měl místo toho setkat s prezidentem Vladimirem Putinem.

Před jednáním Blinken varoval, že šance na dosažení významného pokroku jsou malé. “Neočekávám žádný průlom,” řekl a tvrdil, že schůzka bude příležitostí “zjistit, jaké závěry Rusko z těchto diplomatických kontaktů vyvodilo”.

Rozhovory jsou posledním z řady diplomatických setkání, která se konala poté, co Rusko vypracovalo dva samostatné návrhy, jeden adresovaný Washingtonu a druhý NATO, které by podle něj snížily riziko konfliktu na evropském kontinentu.

Mezi návrhy je požadavek, aby vojenský blok vedený USA vydal písemné záruky, že se nebude dále rozšiřovat směrem k ruským hranicím, čímž by fakticky zablokoval budoucí členství Ukrajiny. Kromě toho Moskva trvá na tom, aby se NATO zdrželo vojenských aktivit na území bývalých států Varšavské smlouvy, které do něj vstoupily po roce 1997, tedy po rozpadu Sovětského svazu.

Generální tajemník bloku Jens Stoltenberg požadavky Moskvy kritizoval s tím, že země nemá právo veta v případě snahy Ukrajiny o připojení, a trval na tom, že nebude akceptovat “dvoustupňový” systém členství, který by bránil rozmístění vojsk v některých státech.

Rusko trvá na tom, že tato opatření jsou nutná, aby se zabránilo konfliktu, přičemž prezident Vladimir Putin prohlásil, že Západ Rusko “podvedl”, když mu v 90. letech minulého století poskytl ujištění, že se blok nebude rozšiřovat do prostoru, který zůstal po rozpadu Sovětského svazu. Polsko, Bulharsko, Rumunsko a pobaltské státy byly následně přijaty.
https://bit.ly/32oLtZ4

Ruský Lavrov zaútočil na CNN

Ruský ministr Lavrov se ohradil proti CNN
© Getty Images / John Greim
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se ohradil proti sérii otázek americké zpravodajské televize CNN, která zkoumala rozhodnutí Moskvy vzbuzovat obavy z NATO a zároveň údajně posilovat jeho přítomnost na ukrajinských hranicích.

V pátečním projevu v Ženevě, který následoval po jednání s jeho americkým protějškem Antony Blinkenem, se ruský nejvyšší diplomat opovržlivě vyjádřil k tvrzení novináře, že by Moskva mohla provést invazi na Ukrajinu – což je vyhlídka, kterou v posledních měsících opakovaně vznesli západní představitelé a média.

“Tvrdíte, že (Rusko) plánuje útok na Ukrajinu, ačkoli jsme již mnohokrát vysvětlili, že tomu tak není,” zdůraznil. “Ale když tvrdíte, že se tak stane, okamžitě se ptáte ‘Proč právě teď? Kdy se nechystáme zaútočit?” dodal.

V odpovědi na otázku, zda je nutné provádět nasazení na hranicích, když se bezpečnostní postoj Washingtonu a NATO v posledních několika letech poměrně nezměnil, Lavrov uvedl, že vojenský blok vedený USA je určen proti největší zemi světa.

“Byl vytvořen proti Sovětskému svazu a z nějakého důvodu stále funguje proti Rusku,” řekl a dodal, že Moskva již dříve varovala před začleněním pobaltských států do aliance.

Své vyjádření k novináři zakončil žádostí, aby CNN byla “ve svých faktech přesnější”.

Lavrovovy poznámky přišly poté, co oba diplomaté jednali ve švýcarské Ženevě, což bylo poslední ze série diplomatických setkání poté, co Moskva minulý měsíc předala dva návrhy smluv. Jeden dokument byl určen Washingtonu a druhý NATO, které mají podle Ruska snížit riziko konfliktu na evropském kontinentu.

Lavrov a Blinken se sešli k zásadním rusko-americkým jednáním v Ženevě
Čtěte více Lavrov a Blinkenová se setkali v Ženevě na krizových jednáních mezi Ruskem a USA
Mezi požadavky je i požadavek, aby vojenský blok poskytl písemné záruky, že se nebude dále rozšiřovat směrem k ruským hranicím, čímž by fakticky zablokoval vstup Ukrajiny do svých řad. Moskva rovněž požadovala, aby se NATO zdrželo vojenských aktivit na území bývalých států Varšavské smlouvy, které do něj vstoupily po roce 1997, tedy po rozpadu Sovětského svazu.

Tiskový tajemník Kremlu Dmitrij Peskov minulý měsíc uvedl, že rozšiřování NATO blíže k ruským hranicím je otázkou “života nebo smrti”, neboť úředníci se snaží získat záruky vylučující rozšíření organizace na východ.

Ruský prezident Vladimir Putin již dříve zdůraznil, že poslední sovětský premiér Michail Gorbačov dostal od západních představitelů ujištění, že NATO se nebude rozšiřovat do prostoru, který zůstal po rozpadu SSSR. V roce 2017 byla odtajněna tranše dokumentů, které byly následně široce interpretovány jako důkaz, že američtí, britští a němečtí představitelé v 90. letech ústně ujišťovali Kreml, že NATO se nebude tlačit do východoevropských zemí, a to ještě předtím, než do něj byly přijaty členské země, jako je Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

sdílet na