Kosovský památník. Triumf válečných zločinců v centru Evropy

Váleční zločinci se slavnostně vrátili na místo zločinu spáchaného před dvaceti lety. 
Bývalý americký prezident Bill Clinton a bývalý státní tajemník téže země Madeleine Albrightová přišli
do pseudo-státu Kosova, který vytvořili, aby oslavili výročí zavedení vojsk NATO do tohoto regionu, násilně
a krvavě odtrženého od Srbska.

Zločinci vztyčují památky zločincům

Ale Albrightová nepřijela jen tak, přijela na slavnostní odhalení vlastního pomníku. 
Hosté se setkali s tzv. kosovským prezidentem Hashimem Thaçi, bývalým velitelem „Kosovské osvobozenecké armády“. Pokud by na světě bylo o něco více spravedlnosti a méně dvojího metru, Thaçi by nebyl prezidentem státu, státu který by nebyl ani oficiálně uznáván mezinárodně. Seděl by na lavici obžalovaných za zločiny, které spáchal, včetně toho, že se zabýval obchodem s lidskými orgány (jak o tom napsal bývalý žalobce Haagského tribunálu Carla del Ponte). A vedle něho by seděli Clinton a Albrightová.

Jelikož však ve světě stále vládnou dvojí standardy, tito lidé nesedí za mřížemi, ale oslavují dvacáté výročí své nezákonnosti a svých zločinů.

Navíc po Clintonovi je pojmenována alej v „hlavním městě“ Prištině. 
Jménem Albrightové – se pyšní náměstí v tomto městě. Ano, a ještě jim oběma instalovali pomníky.

Kromě toho, na ceremonii Clinton přijal Řád svobody z krvavých rukou Thaçiho. Pronesl i projev, řekl:

Domnívám se, že celý svět se všemi svými otřesy se může na Kosovo dívat jako na příklad demokracie a přležitosti ke zlepšení, růstu a životu v míru se všemi svými sousedy.

Nezákonnost a bezpráví

Přičemž, teď mluvit o „míru“, je skutečné rouhání. Před několika týdny v povstaleckém balkánském regionu došlo k událostem, které ukázaly, že Kosovo zůstává krvácející ranou ve středu Evropy. 

Brzy ráno 28. května zaútočily tzv. kosovské speciální síly na severní část provincie, kde žijí Srbové. 
Pod záminkou „proti kriminální operace“ bylo zaútočeno na Srby.
Během střetů byli zraněni zaměstnanci mezinárodní mise OSN, včetně občana Ruska, Michaila Krasnoščekova. 
Byl zadržen a brutálně zbit, přestože měl diplomatickou imunitu. 
Posléze byl také deklarován jako persona non grata v pseudo-státě  Kosovo.

10. června se incident probíral na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ruská strana požaduje omluvu za to, co se stalo. Jak však poznamenal první náměstek stálého představitele Ruské federace v OSN Dmitrij Poljanskij, místo omluvy za loupežné a nezákonné akce, byly slyšet pouze lži a pomlouvačné narážky. 

Zástupce Kosova, Vlera Chitaka, promluvila o tom, že na vině je sám ruský diplomat – údajně zasahoval do jednání policie, nepředložil osvědčení a s jeho zdravím je vše v pořádku. 
To není překvapující:
… koneckonců, její páni ve Washingtonu věří, že v Kosovu je vše v pořádku – tam vládne mír a prosperita. 

Ano, a se samotnou Jugoslávií se nic strašného nestalo: bombardovali jí 78 dní, ale to jen pro její dobro!

…. A před dvaceti lety …

Tak to vyšlo, že zasedání Rady bezpečnosti OSN bylo přesně dvacet let po zasedání, na kterém bylo přijato usnesení 1244. Podle tohoto usnesení je Kosovo nedílnou součástí Jugoslávie, kromě toho dokument zajišťoval ochranu všech uprchlíků.

Rezoluce, následovně cynicky pošlapaná Západem, byla přijata 10. června 1999, kdy byla oficiálně ukončena barbarská operace NATO proti Federativní republice Jugoslávie. Pak tisíce Srbů uprchly za ustupující armádou. 
Síly NATO vstoupily do regionu, i když podle dohod tam měly vstoupit mírové síly OSN. 

Mimochodem, dohody byly dosaženo již 3. června 1999, ale celý týden poté byla země stále bombardována – jako odplata za odpor vůči „nadřazeným silám“ Severoatlantické aliance. 

Z televizních obrazovek se linuly sladké řeči o vítězné demokracii. 
Tyto řeči stále plynou, jak je vidět na ceremoniálu v Prištině s účastí Clintona a Albrightové.

Vzpomíná se i na něco jiného – jak loni v říjnu přišel do Bělehradu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. 
Mluvil se srbskými studenty a vysvětlil jim, že jejich země byla bombardována výhradně za účelem „ochrany civilního obyvatelstva“. A aby se posluchači dozvěděli ještě více, hovořil Stoltenberg o tom, že poprvé ochutnal zmrzlinu v Bělehradě jako dítě (jeho otec byl velvyslancem Norska v Jugoslávii). 

Pokud posloucháte Stoltenberga, dokonce i Clintona s Albrightovou, máte dojem, že skutečně přišli na Balkán s mírovými cíli, přinášeli mír a demokracii. Pouze realita je jiná:
vojenská operace NATO byla nelegální agresí, byla zahájena bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. 
V jejím průběhu bylo zničeno asi tři tisíce životů. 
A to nepočítáme životy Srbů, kteří byli zabiti za posledních dvacet let v Kosovu.

A pro ty, kteří postavili pomník Madeleine Albrightové (a dříve Clintonovi), by stálo za to připomenout, že
v důsledku bombardování NATO umírali nejen Srbové. 
13. května 1999 zaútočilo letectvo Aliance na albánskou vesnici Korišu.  Počet obětí je stále neznámý – «Human Rights Watch» uvádí 48 obětí, zatímco jugoslávská tisková agentura Tanjug tehdy informovala, že zemřelo 87 lidí. Desítky dalších bylo zraněno.

Ale váleční zločinci, stejně jako ti, kteří jim staví památníky, raději na to zapomínají. 
Nepohodlná pravda by mohla takový skvělý svátek zkazit! 
Je lepší vyprávět světu báchorky o „vítězství demokracie“. 

Protože pokud si celý svět vzpomene na pravdu, pak se celá tato společnost vydá do vězení místo Srbů, kteří jsou ve věznicích Haagského tribunálu.

https://topwar.ru/158988-torzhestvo-voennyh-prestupnikov-v-centre-evropy.html

sdílet na