Konsolidace nomenklaturního článku v situaci divokého ohrožení

Michail Chazin

V každodenních přehledech se objevují se zprávy, ze kterých mi lezou oči z důlků. Uvedu příklad jednoho dopisu vysoce postavených členů španělsky mluvících členů Kongresu USA: – ti vyjadřují znepokojení nad složením personálu FED¹⁾ a tvrdí, že tam musí být více menšin, které by lépe odrážely aktuální složení obyvatelstva USA…

V dopise předsedovi FED Powelovi, podepsaném 5 kongresmany a jedním senátorem, předseda latinsko-
americké části Kongresu USA J.Castro a skupina zákonodárců požadují větší pestrost při přijímání do práce. Upozorňují tam, že z celkového počtu 170 obsazených míst ve správních radách regionálních bank jsou jen čtyři latinoameričané, z nichž jen dva jsou řediteli 2. třídy.
Dále píší, že dosud nikdy nebyl ve funkci prezidenta FED latinoameričan, což je v roce 2019 nepřijatelné…

Povšimněte si prosím – to je revoluce. Nikdo nikdy nelezl do věcí bankovního vedení.

To v Hollywoodu lze vykřikovat, že na plátnech je málo černochů, lesbiček a homosexuálů, ale zabývat se otázkou, zda je ve vedení bank dostatečně barevných, to donedávna bylo tabu.

Tento dopis znamená, že došlo k jakémusi průlomu, že obyčejní lidé, odsunutí státní mocí USA na vedlejší kolej, kteří po desetiletí jasně věděli, že se nelze pouštět do bankovní lobby, protože to zaručuje absenci peněz na příští volební kampaň. Nečekaně zjistili, že to lze, že lze tlačit a požadovat dělbu moci. Fakticky jde o to, že lidé, kteří se probojovali do politiky, požadují svůj díl kontroly nad financemi, který by odpovídal jejich zastoupení v populaci – a to ještě nepožadují posouzení podílu židů ve vedení bankovního sektoru v porovnání s jejich procentuálním zastoupením v populaci USA… – na to ale jistě dojde, protože téma se pohnulo z místa.

Tady není problém v latinoameričanech nebo židech. Problém je v modelu, ve kterém existovala skupina lidí,
o níž všichni věděli, že je to MOC, a proto je nedotknutelná. Znamená to, že se moc této skupiny zachvěla.
Je to zásadní a důležitý moment – pojednávám ho ve svém včerejším článku na webu „khazin.ru“.

Vraťme se ale domů.

V naší zemi bylo v 90. letech vytvořeno jakési řídící a správní společenství, jehož hlavním zdrojem příjmů byla privatizace. Je tu otázka: – proč je počet úředníků 3x vyšší než za sovětské moci, třebaže spravují podstatně méně aktiv a procesů? Vysvětlení vidím v tom, že za sovětské vlády byla v jistém smyslu automatizace systému rozdělování peněz, takže se úředníci zabývali řešením problémů a ne dělbou peněz.

Dnes úředníci neřeší problémy, ale dělí rozpočet, kde se suma peněz k rozdělení podstatně zvýšila – ve srovnání se SSSR. Nikoli ve smyslu množství peněz – těch může být i méně – ale velikosti části, která osobně závisí na úředníkovi. Tedy, hrubě řečeno – to, co lze rozkrást.

Uvedu příklad z konce 80. let, kdy v ústavu, v němž jsem pracoval, nebyly peníze na výplaty, což kolegy znepokojovalo. Tehdy jsem je uklidnil, že za sovětské vlády výplatu pracujícím vyplatí včas, že kdyby něco, ta banka uvolní peníze. Tak se také stalo, banka převedla potřebnou sumu na účet instituce. Ale dnes, kdy vše závisí na úředníkovi, zda peníze na výplaty dá nebo nedá, a ještě mnohdy požaduje „všimné“ za to, že peníze uvolní…

Za 25 let tu vytvořili jakési prostředí (velmi agresívní), jež vytlačuje vše, co je cizí. To velmi dobře znají ti, kteří se tam snaží protlačit. Mladí lidé, kteří se chtějí stát poslanci nebo úředníky, nechápou, že je vyhánějí nikoli proto, že vládne „krvavý Putinův režim“, nebo naopak „liberální“ privatizátoři²⁾.

Vytvořila se totiž velmi pevná, velmi stmelená vrstva, zahrnující jak úředníky, tak i prokuraturu, soudy, Výbor pro vyšetřování, ministerstvo vnitra – stručněji řečeno – všechny na střední úrovni, kde ruka ruku myje.
Jejich hlavním úkolem je – nepustit tam nikoho, protože vše je jejich.

Tato skupina přitom chápe, že existuje jen potud, pokud existuje privatizační ideologie a liberální ideologie. Důvod je velmi prostý: – pokud se liberální ideologie zruší, pak neprodleně vyleze odpovědnost.
Jinými slovy:
– dnes si úředník zabírá lví podíl peněz, které přes něj prochází v rámci privatizace jeho funkce, což odpovídá ideologii za 25 let vytvořené, přitom ale za nic nezodpovídá, protože v rámci této ideologie nikdo za nic neodpovídá. A tato vrstva a tato ideologie je podporována liberální částí vlády a centrální banky, jejich makroekonomickou a hospodářskou politikou.

Dnes se činí pokus o rozbití monopolu této vrstvy na reálný život, o zavedení osobní odpovědnosti, včetně velkého množství velkých korupčních kauz v posledních 2-3 letech, které ale nic kromě rozladění nevyvolávají.

Tresty vynášejí soudy, které jsou součástí tohoto systému. Pak vidíme pozoruhodný obrázek, kdy člověk, který ukradl miliardy, dostává 4 roky s podmínkou, zatímco jiný člověk, který šel proti tomu protestovat, a z blbosti se tam oháněl rukama, nebo něco podobného, dostává 4 roky natvrdo…

Z hlediska spravedlnosti je to blbost nikoli proto, že jeden vlezl do rvačky se speciální policejní jednotkou (to může být součástí určité státní politiky – je třeba mu dnes vysvětlit, že takhle ne), ale bordel je to, že ten kdo ukradl miliardy, dostal jen podmínku. Prorazit to ale není možné, protože ruka ruku myje.

V čem je tedy celé to kouzlo: – tahle parta a tento systém, který je svým rozsahem 3x větší než byl v SSSR tenkrát šel do rvačky proti tehdejší nomenklatuře. Všimněte si, že když v roce 1987-88 Jelcin přišel do Moskvy, pokusil se bojovat s touto partou, ale ta ho sežrala. A to on byl osobně silnou figurou, a stála za ním státní mašinerie – ale ta si s tím neporadila. Dnes je tento systém 3x silnější než byl tehdy, má podstatně víc peněz
a možností a má západní podporu.

Ale Západ, který je podporuje, si uvědomil svou slabost, jejímž příznakem je i dopis uvedený v úvodu.
A tak se hyeny začaly plížit ke slábnoucímu lvovi, aby z něj povytrhaly kousky.

Takže, to, co se dnes děje.. (nebudu dnes detailně hovořit o tom, co se dělo na  nedávných našich volbách,
kdy mi například moji dopisovatelé ze St.Petěrburgu se smíchem líčili, jak byly organizovány falzifikace na „pitěrských“ volbách – včetně útěků vedoucích volebních okrsků spolu s volebními lístky, přikrytých OMON³⁾, do jisté školy ráno nepustili děti, protože se tam zabarikádovali lidé, kteří nechtěli dovolit falzifikaci voleb, atd. Pitěr se letos stal jakýmsi symbolem určitých nepřístojností, a přátelé mi záviděli, jak je v Moskvě vše férové.. Jistěže přesto moskevští odpůrci Sobjanina⁴⁾ řvou jak protržení, ale taková je už jejich práce.).
Jde o něco úplně jiného.

Tyto volby na úrovni krajů, republik, oblastí a statutárních měst ukázaly, že v naší zemi probíhá jistý proces konsolidace tohoto středního, sovětskou terminologií zvaného „nomenklaturního“ článku v situaci divokého ohrožení.

Hrozba přichází hned ze dvou stran: – hrozba zdola, od mládeže (jako v případě latinskoamerických kongresmanů), která se ptá: .. kde je naše místo na tomto svátku života?, a na druhé straně je tlak shora, protože prezident a jeho politické okolí se ptá, kde je hospodářský růst – vy využíváte privilegií a nenesete odpovědnost – tak kde je hospodářský růst?

Všimněte si, že problémy bankéřů na Západě jsou spojeny s tímtéž. Podíl bankéřů na přerozdělení zisku v americké ekonomice stoupl za 80 let z 5% na 50%. Proč? Protože oni přes své mechanizmy zajišťovali hospodářský růst. Ano, ostatní dostávali relativně méně (50%-5%), ale u ostatních absolutní podíl stoupl, protože se podstatně zvětšil „koláč“.

Protože ale už růst není, tak bankéřům říkají: „mládenci, vracejte těch 45%, a oněch 50% dejte těm, kdo zajistí nový růst!“. Stejně je to tady, když mládež i politické vedení říkají: – „mládenci, zajistěte hospodářský růst v zemi, v kraji, oblasti, v okrese, ve městě – nebo odejděte! A my dáme šanci mládeži, ať zajistí onen růst“.

Toto je klíčový závěr z proběhlých voleb. Onen střední nomenklaturní článek se sjednotil kolem základní myšlenky: – nepustit nikoho ke svému koláči, ani shora ani zdola. V souvislosti s tím se mě novináři v posledních týdnech ptají, jak to bude s „národními projekty“⁵⁾.

Odpovídám, že se vláda vůbec nechystá ani realizovat penzijní reformu, ani tyto projekty, a (její liberální křídlo) má jediný úkol: – nepřipustit svoje odvolání. A tak blokují možnosti shora i zdola. Shora neumožňují trestat za korupci, a zdola nepouštějí mládež a vůbec nikoho. To je naprosto typová situace a je ve všech zemích světa – v USA je to stejné s bankéři.

Klíčovým úkolem společnosti je rozbití této kruhové obrany. Prostřednictvím voleb se to nepodaří (viz nahoře), soudě podle nízké účasti , „kouzel“ kolem ní, atd. Nutné je předložit ideu – co chceme. Mládež má vážnou slabinu – nemá ideu. Ona jen požaduje svobodu, ale jakou už neříká, a požaduje pořádek a spravedlnost – ale neformuluje je. V tom je slabina snahy o rozbití zdola. Shora to rozbít lze – ale uvidíme. Mám pocit, že některé procesy půjdou, ale odpor té party bude silný.

Co s tím dělat?

Je docela jednoduchý způsob, jak si s tím poradit. Nepřistoupit na hru podle jejich pravidel (proti tomu, kdo má možnost pravidla tvořit a měnit je během hry, nemáte šanci). Nelze tedy vyhrát volby nad nimi, dokud jsou schopni se zmobilizovat. V 80. letech na rozbití tehdejšího systému bylo potřeba 5 let, kdy jej Gorbačov destabilizoval.

Nomenklatura za SSSR přesně věděla, že musí dávat výsledek. Oni samozřejmě přikrádali, nicméně dělali vše, co bylo třeba. Přišli ale noví lidé, kteří do této party výborně zapadli, jen jí vysvětlili, že není třeba dělat vůbec nic. Proto všichni, kteří byli schopni něco udělat a měli příslušný věk, odešli do penze. Ale shora je možné tento systém rozbít snadno. Je třeba udělat všehovšudy jednu věc: – otevřeně a veřejně hodnotit výsledky jejich práce. Za co byla v roce 1998 rozehnána hospodářská správa? Pouze jsme vysvětlovali, že vládní úředníci nemakají – a bylo odvoláno 5 vicepremiérů.

Jakmile se objeví politická vůle, začíná čistka a jakmile začne čistka, začne se ten systém sypat a jeho aktéři se začínají navzájem ničit. A ti menší vycítí možnost rychlé kariéry a začínají kousat ty větší…

• FED – Federal reserve system – americká podoba národní banky. Název poněkud mate, protože není ani federální ani národní, přestože je nestátní, má oprávnění k emisi dolarů USA, které jsou světovou rezervní měnou.
  
  
• Chazin zde použil v Rusku velmi frekventovaný termín „prichvatizátori“ – od podst. jména „prichvatiť“, což znamená popadnout, zabrat.
  
  
• OMON – speciální policejní jednotka
  
  
• Nikolaj Sobjanin – staronový primátor Moskvy
  
  
• Národní projekty – cílové úkoly vyhlášené v roce 2018 prezidentem Putinem k zajištění rozvoje Ruska do roku 2024 ve třech základních směrech: – „Lidský kapitál“, „Komfortní prostředí pro život“ a „Hospodářský růst“.

https://poznamkypanabavora.wordpress.com/2019/09/20/konsolidace-nomenklaturniho-clanku-v-situaci-divokeho-ohrozeni/

sdílet na