Kolonialismus 2.0: Jak si USA a Spojené království berou od “menších mocností”, co chtějí

Kolonialismus 2.0: Jak si USA a Spojené království berou od “menších mocností”, co chtějí
Ve jménu sankcí, geopolitických zájmů nebo takzvaného “řádu založeného na pravidlech” dělají koloniální mocnosti to, co jim jde nejlépe – drancují ty, které považují za slabé a neposlušné.

Daniel Kovalik vyučuje mezinárodní lidská práva na Právnické fakultě Pittsburské univerzity a je autorem nedávno vydané knihy No More War: How the West Violates International Law by Using “Humanitarian” Intervention to Advance Economic and Strategic Interests.

FILE PHOTO. Americké vojenské vozidlo hlídkuje poblíž ropných polí Rumaylan (Rmeilan) v Kurdy kontrolované severovýchodní syrské provincii Hasakeh. © AFP / Delil SOULEIMAN

Existuje starý vtip, který stále rezonuje. Dítě se ptá rodiče: “Proč jsou v Egyptě pyramidy?” . Rodič odpoví: “Protože byly příliš velké na to, aby se daly odvézt do Británie.”

Samozřejmě, že mnoho pravdivých slov je řečeno v žertu. Ostatně existuje apokryfní historka, že kdysi, když byl Vladimír Iljič Lenin v londýnském exilu, rád vodil své přátele do Britského muzea a vysvětloval jim, jak a z jakých dalekých zemí byly všechny tamní starožitnosti ukradeny.

Člověk by si mohl myslet, že časy koloniálního drancování skončily, ale to by se velmi mýlil. Současných příkladů je mnoho. Pozoruhodný je samozřejmě případ zmrazení 7 miliard dolarů z afghánské státní pokladny, které USA stále drží, i když sledují, jak Afghánci začínají umírat hlady.

USA se zřejmě domnívají, že poté, co Afghánistán zpustošily dvacetiletou válkou a ještě předtím podporou mudžáhidských teroristů, mají nárok na určitou kompenzaci. Takovéto převrácené uvažování se hojně vyskytuje v myslích těch lidí na Západě, kteří se prostě domnívají, že si mohou vzít, co se jim zachce.

Podobně nyní USA drancují Sýrii – další zemi, kterou v nemalé míře zcela zdevastovali Washingtonem podporovaní bojovníci v kampani za svržení zvoleného prezidenta – a připravují ji o většinu ropy, přestože Sýrie trpí vážnými výpadky dodávek energie.

Podle syrského ministerstva ropného průmyslu tak “americké okupační síly a jejich žoldnéři”, čímž jsou míněny Syrské demokratické síly (SDF) podporované USA, “každý den ukradnou až 66 000 barelů z polí obsazených ve východní oblasti”, což představuje přibližně 83 % denní produkce ropy v Sýrii.

Podle údajů ministerstva utrpěl syrský ropný sektor od začátku války do poloviny letošního roku v důsledku americké kampaně proti krádežím ropy ztráty ve výši “asi 105 miliard dolarů”.

V prohlášení se dále uvádí, že vedle finančních ztrát, které ropný sektor utrpěl, byly zaznamenány i “ztráty na životech, včetně 235 umučených, 46 zraněných a 112 unesených”.

Jedna z největších loupeží, kterou USA provedly, je namířena proti Rusku. Po zahájení ruské vojenské operace na Ukrajině USA zabavily neuvěřitelných 300 miliard dolarů z ruské státní pokladny, které byly uloženy v zahraničí. Stalo se tak samozřejmě bez jakéhokoli řádného procesu a k velké škodě ruského lidu – a sotva za kritického slova západních odborníků.

Zacházení USA s Venezuelou oplývá dalšími příklady. V době, kdy píši tato slova, USA manévrují s cílem zabavit venezuelské dopravní letadlo 747 s odůvodněním, že kdysi patřilo íránské letecké společnosti, která měla nějaké spojení s íránskými Revolučními gardami (které Washington označil za teroristy) – což může znít jako chabé odůvodnění, ale USA k tomu opravdu nepotřebují žádný důvod. A to je jen špička ledovce.

USA již zabavily největší jednotlivý zdroj příjmů Venezuely – její ropnou společnost CITGO se sídlem v USA – a nyní tuto společnost po částech rozprodávají, i když Washington ruší omezení na venezuelskou ropu, aby podpořil svou vlastní ekonomiku. Velká Británie se mezitím rozhodla ponechat si více než 1 miliardu dolarů ve zlatě, které Venezuela naivně uložila do úschovy v Bank of England. Aby toho nebylo málo, USA nadále kritizují Venezuelu za těžkosti, které její obyvatelé snášejí jako přímý důsledek tohoto drancování.

Spojené státy mezitím nadále pronásledují kolumbijského podnikatele Alexe Saaba za to, že se snaží získat potraviny a léky pro venezuelský lid , kterému je toto vybavení odepřeno americkými sankcemi. Saab byl v roce 2020 na příkaz USA dopaden na Cabo Verde, když letěl do Íránu vyjednat dohodu o humanitárních dodávkách, včetně léků pro boj s pandemií koronaviru, na misi, kterou si ho najal Caracas. Saab byl od té doby převezen do federální věznice v Miami na Floridě, přestože mezi USA a Cabo Verde neexistuje smlouva o vydávání, a nadále živoří ve vězení
https://bit.ly/3pzhipY

sdílet na