Kolik takových lidí jste v životě potkali?

28. 01 2025

www.inadhled.live   Většina z nás patří k společenským tvorům a jistá forma setkávání se patří k běžnému životu. Někdo má větší potřebu se srocovat, jiní méně, úplných samotářů je spíše minimum. Závidět lidem neschopným či neochotným se nějak družit moc nelze, nicméně jednu výhodu mají. Pohybuje se kolem nich podstatně méně podrazáků, vychytralých jedinců a lhářů. Pokud samotářům správně fungují instinkty a je jim dobře daleko od všech, mají život sice méně pestrý, ale také mnohem bezpečnější.

  Možná se ptáte, proč se na něco podobného ptáme. Důvodem je neskutečné množství osob, jejichž páteř připomíná gumu. Nemyslíme momentálně tu na Pražském hradu, i když i ta je velmi unikátní a zapadá mezi další pohybující se na naší politické scéně. Ostatně právě nyní nastala doba obrovských veletočů, kdy zarytí liberálové, greendealisté a ekoteroristé mění vzor maskáčů a přizpůsobují mimikry. Kdysi Vladimír Putin ukončil ze dne na den covidohysterii, to když spustil SVO na Ukrajině. Nyní přinejmenším v USA skončil Green Deal a v EU s ním má nejednou problém i plno ještě nedávno jeho důrazných podporovatelů. Nejde jen o předvolební otočku Petra Fialy, u něj už nic jiného ani neočekáváme, ale třeba takový europoslanec Zdechovský předvádí nečekaný odklon od prozatím stále oficiální ideologie představované Ursulou von der Leyen. Ten musí nosit zadek na kšandách.

  A zdaleka není sám. On totiž není úplně blbý, ale o to více je prospěchářský a snaží se chytit čerstvý vítr. Očekáváme, kdy začne hovořit o přehodnocení podpory nacistického kyjevského režimu. V tomto případu ještě vyčkává, jak dopadnou vztahy mezi Trumpem a Putinem. Bezpáteřnost u velké části politiků a jejich strach o místo u koryta či představa návratu do zaměstnání jsou impulsem k bezzásadovitosti. I když míra prolhanosti Petra Fialy je nedostižná, blížit se jí může pouze Šimečka na Slovensku po svém tvrzení, že to byl on, kdo vyjednal obnovení tranzitu ruského plynu do Východní Evropy, přeci jenom s bezcharakterností politiků už počítáme s jistým předstihem. Jen naivní tvor může věřit předvolebním slibům.

  Podobnou sortou jsou novináři. Místo nezávislého přinášení pravdivých informací s nezaujatými komentáři jsou schopni navyšovat či snižovat počty demonstrantů, dokonce i pomocí grafických programů měnit fotky z akcí, blafovat o objemech peněz i politické odpovědnosti, měnit historické události i životopisy aktérů veřejného dění. Jde o velmi nebezpečnou činnost, protože je hromadně ovlivňován názor široké společnosti. Média mají obrovský dosah, velký vliv a patří do nejvíce zkorumpovatelného prostředí. Všehoschopný autor „vystřelí“ oslavný článek o komkoliv na objednávku a za slušný bakšiš je schopen zlikvidovat i bezúhonné jednotlivce či větší skupinu. Ostatně právě probíhající hon na Turka, SPD s Okamurou, na Konečnou či Vidláka ze Stačilo, případně v Německu na AfD je toho jasným důkazem. Ani Babiš nezaostává a dostává co proto.

  Bezpáteřnost je jistým vzorcem i u herců. Je třeba si říct, že komediantství je v určitém směru především uměním pronikat do předem stanovených rolí a přenesením vlastní osobnosti do někoho jiného. I sebelepší herec bez dobrého režiséra nemusí nijak zvláště vynikat, o mnohém rozhoduje i kvalita scénáře. Navíc mnoho herců stojících na pódiu před obecenstvem získává pocit nadřazenosti a schopnosti vést dav tleskající jim, což je posunuje k jistému povědomí výjimečnosti. Nakonec vyskočí ze své bubliny a vystoupí před rozvášněnými a zmanipulovanými demonstranty a montují se do věcí, které jim nepřísluší. Přiznejme si, že často jde opět o peníze, levnou popularitu či snahu získat si obdiv od těch, kteří se třeba nedostanou do divadla. Utváření vlastního názoru je ovlivněno skupinovo terapií v šatnách a často při alkoholických dýchánkách. Být vidět po boku politiků či v médiích je jen navyšováním vlastní  ceny.

  Bohužel, vše výše uvedené je realita, se kterou se sice setkáváme denně, ale většina z vás se s tím naučila žít. Daleko nejhorší je, když na takového člověka narazíte v soukromí, v práci, v rodině. Bohužel, snad každý z nás potká v životě nějakou skutečnou „svini“. Omlouváme se za ten výraz, ale jinak to říct nelze. U politiků, novinářů, umělců nejde o nic zvláštního, dá se to projevem odporu přejít, hledat vlastní cestu. Ale vrazí li Vám kudlu do zad příbuzný, přítel či blízký kolega, rozhodí Vás to. Někomu se to stane 1-2x za život, čímž myslíme skutečný zásah s delším dosahem, jiný to má častěji. Vždy závisí na míře naivity a důvěry, kterou jste ochotní a schopní okolí poskytovat. U někoho to předpokládáte, ale když někomu pomáháte na nohy a on poté, kdy se na ně postaví, do Vás kopne, zasáhne to i otrlé harcovníky. Nebuďte poté k takovým lidem smířlivými. Co udělali Vám budou dělat dále. Nebuďte tedy důvěřivými. Vrátí se Vám to ve špatném. Krysa je prostě škůdce.

sdílet na